Charta 77

President ¬SSR

dr. Gust v Hus k

Praha - Hrad

Pane presidente,

ji§ brzy se sejdou v BØlehradØ pýedstavitel‚ st t…, £Ÿastn¡k… konference o bezpeŸnosti a spolupr ci v EvropØ, aby ovØýili, jak se pln¡ z sady a doporuŸen¡ Z vØreŸn‚ho aktu, podepsan‚ho v Helsink ch l.8. l975. PonØvad§ V ç podpis na tomto dokumentu zavazuje naçi republiku k jeho dodr§ov n¡, pova§ujeme za spr vn‚ obr tit se ze svìmi pýipom¡nkami a n vrhy k V m. Jde n m o to, aby ¬eskoslovensko a jeho lid pýisp¡vali co nejv¡ce k tomu celoevropsk‚mu £sil¡,

V Helsink ch jste potvrdil, §e pro zabezpeŸen¡ m¡rov‚ho sou§it¡ a spolupr ce vçech zem¡ Evropy je nezbytn‚ respektovat svrchovanou rovnost st tu, jejich £zem¡ celistvost a nedotknutelnost hranic, sebeurŸen¡, rovnopr vnost a z sadu nevmØçov n¡, z vazek ýeçit spory m¡rovìmi prostýedky, ale tak‚ respektovat lidsk pr va a z kladn¡ obŸansk‚ svobody ze strany ka§d‚ho z £Ÿastnickìch st t…. Mezi praktickìmi kroky k m¡ru a bezpeŸnosti naçeho kontinentu Z vØreŸnì akt uv d¡ nejen jedn n¡ o sn¡§en¡ stavu vojsk a vìzbroje, hospod ýskou, vØdeckou, technickou a kulturn¡ spolupr ci, ale tak‚ opatýen¡, usnadåuj¡c¡ styk a vz jemn‚ pozn n¡ vçech obŸan… £Ÿastnickìch st t….

PlnØ ch peme , §e ustanoven¡ Z vØreŸn‚ho aktu a Helsinek tvoý¡ jeden ned¡lnì celek. Pýitom vçak tento dokument vyj dýil mnohem vìraznØji ne§ mnoh‚ pýedchoz¡ akty hum nn¡ postul ty, pro kter‚ se setkal s velkìm pochopen¡m a nadØjemi v naç¡ veýejnosti. StejnØ tak byl uv¡t n koncem roku 1975 V ç podpis na ratifikaŸn¡m dokumentu k mezin rodn¡m pakt…m o lidskìch pr vech, jen§ umo§nili, aby tyto £mluvy vstoupily v platnost jak mezin rodnØ, tak v naçem pr vn¡m ý du a vytvoýil pýedpoklady pro splnØn¡ slibu o dodr§ov n¡ tØchto pakt…, potvrzen‚ho rovnØ§ vçemi £Ÿastn¡ky helsinsk‚ konference.

Tyto mezin rodn¡ pakty se po schv len¡ Feder ln¡m shrom §dØn¡m a ratifikaci presidentem republiky staly souŸ st¡ Ÿeskoslovensk‚ho pr vn¡ho ý du. Pot‚, co byly publikov ny, mnoz¡ naçi obŸan‚ je Ÿetli, zamìçleli se nad jejich obsahem a domìçleli d…sledky jejich uplatåov n¡ v naçich podm¡nk ch. Domn¡vali se a domn¡vaj¡ se i nad le, §e jejich z vaznost, potvrzen jak Vaç¡m podpisem, tak i prohl çen¡m nejvyçç¡ch £stavn¡ch i politickìch org n…, m a mus¡ platit bez vìjimky v cel‚m §ivotØ a praxi naç¡ republiky: §e bude skoncov no s diskriminac¡ obŸan…, omezovanìch v pr vu na pr ci a na spravedlivou odmØnu za vykonanou pr ci jen proto, §e se hl s¡ k n zor…m, plnØ odpov¡daj¡c¡m £stavØ i uvedenìm dokument…m, i kdy§ ne v§dy konformn¡m tomu, co je v dan‚ chv¡li vyhlaçov no za ofici ln¡ stanovisko, §e ka§dì obŸan bude ve svìch pr vech, zajiçtØnìch £stavou, £ŸinnØ chr nØn proti anonymn¡m n tlak…m mocenskìch skupin a politickìch apar t….

V helsinsk‚m potvrzen¡ " pr va jednotlivce zn t sv pr va a povinnosti v t‚to oblasti a postupovat v souladu s nimi" spatýuj¡ tito obŸan‚ mezin rodn¡ uzn n¡ obŸanskìch iniciativ k zabezpeŸen¡ realizace tØchto pr v a svobod jako jedn‚ z forem £Ÿasti pýi naplåov n¡ z vØr…, z sad a c¡l… Z vØreŸn‚ho aktu konference o bezpeŸnosti a spolupr ci v EvropØ.

Mnoz¡ naçi obŸan‚ se obracej¡ jednotlivØ i spoleŸnØ se svìmi upozornØn¡mi, pýipom¡nkami, § dostmi a n vrhy na £stavn¡ a politick‚ org ny sv‚ zemØ. Vid¡ v tom uplatnØn¡ svìch £stavn¡ch pr v a povinnost¡. V tomto ovzduç¡ vzr…staj¡c¡ obŸansk‚ aktivity vzniklo i voln‚ neform ln¡ petiŸn¡ spoleŸenstv¡ Charty 77, kter‚ ji§ ve sv‚m z kladn¡m dokumentu vyslovilo hlavn¡ postul ty sv‚ Ÿinnosti a v ýadØ dalç¡ch dokument… je konkretizovalo a specifikovalo pro jednotliv‚ oblasti naçeho §ivota. Charta 77 nebyla a nen¡ signat ýi poj¡m na jako nØjak‚ organizace a mocensko-politickìmi aspiracemi, ale jako sdru§en¡ tØch, kdo se zasazuj¡ za lidsk pr va.

A§ budou jej¡ z kladn¡ postul ty naplnØny, zaniknou d…vody pro jej¡ dalç¡ existenci a ustane ve sv‚ Ÿinnosti. Jej¡ kritika nen¡ destruktivn¡, ale vysoce konstruktivn¡, neboœ je nam¡ýena proti poruçov n¡ £stavn¡ch a z konnìch pr v obŸan… a chce svou Ÿinnost¡ pýisp¡vat k naplnØn¡ z vazk… pýijatìch Ÿeskoslovenskìm st tem pýi ratifikaci mezin rodn¡ch pakt…. Odhalov n¡ nedostatk… je v§dy spojov no s pozitivn¡mi n vrhy a n mØty, jak tyto z vady pýekon vat a odstraåovat. Dokumenty Charty v tomto smyslu odr §ej¡ mnohem çirç¡ proud kritiky ozìvaj¡c¡ se z ýad obŸan…, ne§ jakì pýedstavuje sama obec jej¡ch signat ý…. ObjektivnØ lze dok zat, jak se mno§¡ pý¡znaky nar…staj¡c¡ho napØt¡ ve spoleŸnosti vyplìvaj¡c¡ z toho, §e se ýeçen¡ mnoha akutn¡ch pý¡pad… jen odkl d . V tak slo§it‚ vnitýn¡ situaci, kdy nav¡c i ekonomick‚ probl‚my zaŸ¡naj¡ nar…stat geometrickou ýadou, by st tnick moudrost radila postupovat uv §livØ, podnikat kroky sni§uj¡c¡ napØt¡ a rozhodnØ nepodnikat nic, co by p…sobilo jako pýil‚v n¡ oleje do ohnØ.

Dovol v me se pýitom, pane prezidenta, i Vaçich osobn¡ch zkuçenost¡, kterìch jste nabìval v dob ch, kdy V ç hlas "stam odtial" nebyl ke çkodØ vØci vyslyçen, a pýipom¡n me si, jak i po n vratu na svobodu jste s m byl nejednou umlŸov n, osoŸov n za to, §e jste se kriticky vyslovoval k nedostatk…m naçeho veýejn‚ho §ivota v çedes tìch letech. Mohl byste proto ch pat £sil¡ naçich obŸan…, kteý¡ jsou pýesvØdŸeni o nutnosti n pravy pomØr…, zvl çtØ kdy§ v souŸasn‚ dobØ jde o mnohem v §nØjç¡ probl‚my ne§ pýed 10-15 lety a odkl d n¡m takov‚ jevy sp¡çe nar…staj¡, ne§ aby mizely.

Pova§ujeme za nutn‚ otevýenØ ý¡ci, §e represemi v…Ÿi kritik…m nelze tyto nedostatky odstranit, ani jimi nelze dnes kritiku umlŸet (Charta 77 najednou nab¡dla svou aktivn¡ a pozitivn¡ souŸinnost pýi pýekon v n¡ r…znìch negativn¡ch jev… v naç¡ spoleŸnosti. Jedinou odpovØd¡, kter‚ se j¡ na to dostalo, byly difamace, diskriminace, degradace a represe. V dopise z 30.5.1977 adresovan‚mu Feder ln¡mu shrom §dØn¡ mluvŸ¡ Charty spolu s dalç¡mi deseti signat ýi upozornil na v §n‚ poruçov n¡ obŸanskìch pr v, spojen‚ s existenŸn¡m postihem jak signat ý… Charty 77, tak i nØkterìch dalç¡ch Ÿs. obŸan…, kteý¡ byli protipr vnØ propuçtØni ze zamØstn n¡, proto§e odm¡tli odvolat sv‚ podpisy pod Chartou, nebo se odm¡tli pýipojit k odhlasov n¡ r…znìch resoluc¡ proti ChartØ. Tehdy jsme svou spr vu o pracovn¡ diskriminaci dolo§ili 8O dokumenty pýipojenìmi v pý¡loze. Jedin‚, co se zmØnilo po odesl n¡ tohoto dopisu, je to, §e pýibylo jeçtØ v¡ce takovìch pý¡pad…, tak§e dokumentace by dnes musela bìt jeçtØ obs hlejç¡. Nav¡c od t‚ doby je ýada signat ý… zbavov na n rok… na invalidn¡ d…chod, pýesto§e jde o lidi nemocn‚ nebo invalidn¡, kteý¡ po ztr tØ d…chodu nebudou s to uh jit ani existenŸn¡ minimum. Nad le pokraŸuj¡ rovnØ§ diskriminaŸn¡ z kroky proti dØtem z tØchto rodin, kdy§ se uch zej¡ o pýijet¡ na stýedn¡ nebo vysokou çkolu.

NØkolik signat ý… Charty 77 bylo podrobeno trestn¡mu st¡h n¡ a nØkteý¡ z nich jsou dosud ve vØzen¡. Proto se na V s obracej¡ obŸan‚ jednotlivØ i spoleŸnØ se § dost¡ o jejich propuçtØn¡. Pravomoci, kter‚ V m d v Vaçe £stavn¡ funkce, umo§åuj¡ ýeçit tuto ot zku tak, aby se nestala v budoucnu v §nìm probl‚mem, kterì by po l‚ta ztØ§oval veýejnì §ivot.

Existenci tØchto probl‚m… obecnØ pýipouçtØj¡ i pý¡sluçn‚ st tn¡ org ny.

Feder ln¡ shrom §dØn¡ v usnesen¡ z 5.4.1977 stanov¡ jako trvalì £kol upevåov n¡ z vØr… socialistick‚ z konnosti, rozhodn‚ vyvozov n¡ z vØr… z jej¡ho poruçov n¡ a soustavn‚ prohlubov n¡ ochrany pr v obŸan… . Nepýisp¡v k pocitu pr vn¡ jistoty, je-li tot‚§ sna§en¡ jednoho nebo v¡ce obŸan… oznaŸov no za "podvracen¡ republiky". RovnØ§ tak vyzn¡v naplano obviåov n¡ Charty a poçkozov n¡ z jm… republiky v zahraniŸ¡, kdy§ je zn mo, §e nejv¡ce tyto z jmy poçkozuj¡ pr vØ ofici ln¡ kampanØ pomluv proti ChartØ, represe a diskriminace signat ý…. ¦ dnì probl‚m nelze vyýeçit t¡m, §e se jeho existence popýe, nebo §e se uk §e na jin‚ st ty, kter‚ maj¡ podobn‚ Ÿi jeçtØ daleko vØtç¡ probl‚my a nedostatky, a kter‚ jeçtØ v¡ce nebo jinak poruçuj¡ lidsk pr va. My na zdejç¡ nedostatky upozoråujeme pr vØ proto, §e jsme pýesvØdŸeni, §e v t‚to spoleŸnosti by nemusely a nesmØly existovat, proto§e je v jejich mo§nostech vyýeçit je. Pýed zapoŸet¡m bØlehradsk‚ sch…zky bychom chtØli pýispØt k jej¡m £spØçnìm vìsledk…m tØmito n vrhy:

- Uznat opr vnØnost obŸanskìch iniciativ usiluj¡c¡ch o naplnØn¡ £mluv o lidskìch pr vech, kter‚ byly podeps ny a ratifikov ny Ÿs. org ny,

- zruçit vçechny akty represe a diskriminace proti takovìm iniciativ m (vŸetnØ Charty 77), jej¡m £Ÿastn¡k…m a rodinnìm pý¡sluçn¡k…m

- vtØlit do z kon… a ostatn¡ch pr vn¡ch norem vçechna takov opatýen¡, kter plynou z pýijet¡ tØchto pakt… ¬eskoslovenskem a zveýejnit internace o konkr‚tn¡ch pý¡prav ch k tØmto legislativn¡m opatýen¡m

- vØcnØ projedn vat ve vçech pý¡sluçnìch org nech individu ln¡ a kolektivn¡ podnØty, iniciativy vçech obŸan… a ujistit od posuzov n¡ tØchto n vrh… podle toho, zda ten, kdo je vyslovil, je nebo nen¡ zcela konformn¡ se st vaj¡c¡mi pomØry.

Pýejeme si co nejupý¡mnØji , aby bØlehradsk‚ jedn n¡ bylo £spØçn‚ a pýispØlo k dalç¡mu, nezvratn‚mu postupu uvolåov n¡ v EvropØ. Soud¡me, a §e uskuteŸnØn¡m uvedenìm n vrh… by se zvìçil pod¡l naç¡ republiky na tomto d¡le a z roveå by se uskuteŸnilo i ýeçen¡ ýady naçich probl‚m… a obt¡§¡.

Dr. Jiý¡ H jek Marta Kubiçov dr. Ladislav Hejd nek

mluvŸ¡ Charty 77