--------------------------------------------------------------------------------
Autor: -bd- č.: 343
Název: Síla komunistů je v naší neznalosti
Zdroj: NN Ročník........: 0001/002 Str.: 000
Vyšlo: 01.01.1991 Datum události: 01.01.1991 Rok: 1991
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

To dokládá text rozhovoru Jana Macháčka a Jana Brabce s předsedou KSČM Jiřím Svobodou, uveřejněný pod názvem Komunisté bez komunismu ve 24.čísle časopisu Respekt. Mladí novináři totiž vůbec nedovedli čelit nesprávným a někdy přímo falzifikujícím odpovědím tohoto komunistického funkcionáře, a tak mohli ponechat čtenáře např. v domnění, že "v únoru došlo k převzetí moci parlamentní cestou".

Dokázali postavit proti této nehoráznosti pouze dvě námitky - ozbrojené dělníky v ulicích a nasazení komunistů a příslušníků Bezpečnosti v ostatních stranách. To znamená, že jejich znalosti o této klíčové události našich moderních dějin příliš nepostoupily nad předlistopadové učebnice a obrazy takového Čumpelíka, Brože a jim podobných. Jako by nic netušili o existenci akčních výborů, ustavujících se ještě před jmenováním nové vlády a ihned vyhazujících "reakční" úředníky z jejich míst a vylučujících studenty z vysokých škol, o obsazování sekretariátů nekomunistických stran Bezpečností, o zastavování novin těchto stran, o zatýkání a vůbec terorizování nepohodlných lidí atd. A oháněl-li se s.Svoboda tím, že v Čechách získala KSČ ve volbách roku 1946 přes 40% hlasů, nestačili mu ani namítnout, že je získali na zcela jiný program, než jaký hned po únoru uskutečňovali - na hesla o podpoře soukromých zemědělců a živnostníků, na vyzvedání své oddanosti demokracii a "československé cestě k socialismu"!

Stejně tak selhali, když jim s.Svoboda dokazoval, že v éře komunismu vedle let padesátých "existovala tu šedesátá léta - široký rozmach kultury i oblast občanských práv a svobod". Sami asi cítili trapnost svého postoje, neboť k tomuto rozhovoru jeden z nich - pod značkou jm - připojil ještě článek Historická podmíněnost, ale tu se zmohl napsat pouze: "Nevkusné srovnání kulturního rozmachu šedesátých let s umučenými vězni let padesátých už nechceme stranou." Opět třeba říci: to nelze, neboť tím ponecháme v myslích lidí další mystifikace. Onen nesporný kulturní rozmach šedesátých let totiž vznikl nikoli díky KSČ, ale navzdory jí. Jinak se stejnou oprávněností bychom mohli připsat Metternichovi zásluhu na českém národním obrození a nacistickým okupantům na vzniku Vančurových Obrazů, Schulzova románu Kámen a bolest, Nezvalovy Manon Leccaut či dokonce Poláčkových Bylo nás pět. Celé období šedesátých let je sledem nových a nových stranických postihů těch, kdož se o tento rozmach zasloužili, ať již byli členy KSČ nebo ne. Připomeňme jen osud IV.sjezdu spisovatelů! A to hovoříme toliko o těch, kteří alespoň směli publikovat, a neberu v úvahu ty, kdož ještě hluboko v těchto šedesátých letech seděli ve vězení nebo "na svobodě" zápolili o holou existenci, neodvažujíce se na veřejné vystoupení ani pomyslet!

Jestliže na takovéto ideové úrovni jsou redaktoři oblíbeného politického týdeníku, na jaké jsou jeho čtenáři a tím spíše ti, kteří se těmito problémy toli nezabývají - a v tom vidím vlastní problém. Po prudké erupci literatury o komunistické epoše, jíž jsme byli v loňském roce svědky, letos se tento proud zpomaluje a vysychá a podle vývoje knižního trhu (viz v témž čísle Respektu rozhovor s knihkupcem P.Primusem s názvem Sbohem, knihy) budoucnost se jeví ještě horší. Tvrzení ministra Klause, že podstatné zvýšení cen knih nemůže uškodit, neboť pak budou vycházet jen ty nejkvalitnější, se ukazuje jako trestuhodně naivní. Ve skutečnosti nám hrozí, že pravda o minulosti zůstane natrvalo uzavřena v nevydaných rukopisech a po odeznění přímého zážitku např. z Jakešova projevu na Červeném Hrádku se zdrojem poznání nedávné minulosti pro veřejnost opět stane během čtyřiceti let nastrádaná a tedy spolehlivě dostupná myšlenková makulatura typu různých dějin KSČ, Kopeckého ČSR a KSČ, děl V.Krále, Husákova Svědectví o SNP apod., neboť protijedu se začne brzy nedostávat. Vzestup hlasů pro KSČ v obecních volbách vůbec nemusí být nahodilým výkyvem, ale počátkem trvalé tendence, jemuž my svou negramotnou kulturní politikou dále napomáháme !

(bd)