--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Závišková Alena č.: 361
Název: Hrozí vláda tvrdé ruky ?
Zdroj: NN Ročník........: 0001/002 Str.: 000
Vyšlo: 01.01.1991 Datum události: 01.01.1991 Rok: 1991
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Pravicové rozjímání v jedné brněnské kavárně Po jednání kolegia pravicových stran a hnutí v Brně koncem května se nedávno u jednoho kavárenského stolku sešli Jaromír Morávek z Republikánské strany českého venkova, MUDr. Miroslav Beňo, předseda Radikální republikánské strany, a ing. Jaromír Puk za Republikánskou unii. Využili jsme příležitosti a zeptali se: Jaké cíle sledují srazy pravicově orientovaných stran? M.: Od počátku šlo o tříbení názorů a vytvoření politické platformy pravicových stran s ohledem na řešení ekonomických poměrů ve státě. Především zhlediska podnikatelského máme v této věci jasno. Od počátku jsme tvrdili, že pokud nebude v této zemi patřit konkrétní fyzické sobě, dokud zákazník nebude pán a podnikatel nezačne vyplácet jen oprávněné peníze - t.j. ty, které má, když má zisk - do té doby nebude vše v pořádku. Jen za těchto okolností lze odpojit ty síly, které stále něco chtějí přerozdělovat, které parazitují na těch, kteří hodnoty vytvářejí. Tito lidé bohužel stále ještě dělají takové zákony, aby ony transformace peněz byly možné.

Odkdy se schůzky pravicových sil datují? B.: Poprvé jsme se sešli vloni v říjnu. Neřešili jsme jen otázky hospodářské a ekonomické, ale zaujali jsme i stanoviska politická. Myslíme si, že ne vše se vyvíjí správným směrem. Politici neplní, co slibovali, když do parlamentu kandidovali. V zastřešení pravicových stran měl prvotní iniciativu Čs.národní kongres a hradecká výzva ze září. Později však byla v Brně vyslovena důvěra Radikální republikánské sraně, která nyní zorganizovala už páté kolegium.

Pokud je mi známo, Radikální republikánská strana se rozhodně distancuje od Sdružení pro republiku - Republikánské strany Československa doktora Sládka ...

B.: Naši členové RRS, ti kmenoví, byli původně členy SPR - RSČ dr. Sládka. Nelíbilo se nám však jeho vystupování před parlamentními volbami a způsob prezentace názorů, kterým musel odradit mnoho potenciálních voličů. I my chceme, aby KSČ byla postavena mimo zákon, ale prezentace týchž názorů panem Sládkem je vulgární, netaktní, nediplomatická. Lidově řečeno - kope na všechny strany a my víme, že tak si žádného soudného voliče nezískáme. Naše politika musí být prezentována tvrdě, nekompromisně, ale korektně a jasně. Nikoliv osobním napadáním, které nelze prokázat.

M.: Způsoby dr. Sládka sází na mentalitu určité části obyvatelstva, té skupiny, které se říká lůza. Víme, že se musí bourat a pan Sládek má v mnoha věcech pravdu, také jeho způsoby jsou občas zábavné. On však dělá jedno: v bílých rukavičkách přijde k zbouranému baráku a maximálně zapálí doutnák od dynamitu, ale už nevezme do ruky lopatu, aby odklidil nepořádek a stavěl nový dům. Dělá doslova transparentní politiku. Jen konstatuje, nic nereformuje. Jeho jednání je nikoliv ultrapravicové, ale ultralevicové. Struktura budování jeho strany je nedemokratická. Je to hierarchie vůdce a určité smečky, manipulované davovými psychózami.

Asi je to příliš vágní otázka, ale lze definovat pravicovost v tom smyslu, jak se k ní hlásíte?

M.: Dávno víme, že všechny strany levicového typu jsou socialistické. Sice třeba odmítají komunismus, ale chtějí socialistickou demokracii. Víme, co to obnáší - pokus o reformu socialismu. Odmítáme strany, které nevědí, kam patří, které v tom lítají. Prvotní, co je v člověku, je myšlenka, odtud se vyvíjejí patenty, projekty, tam je počátek podnikání, trhu, kapitálu, který se může proměnit v to, čemu se říká kulturní společnost. To může zaručit jedině soukromé vlastnictví výrobních prostředků. Proto bychom chtěli v předvolebním boji seskupit takové síly, které by tyto věci skutečně prosadily, aby příští parlament majoritně přijal takové zákony, které se ještě nepřijaly nebo novelizoval ty, které se přijaly špatně.

P.: Pravice, to je totiž otázka vztahu mezi jednotlivcem a státem a my říkáme, že stát nemá o nic větší práva než jednotlivec. A právě všechny tyto socialistické a kolektivistické tendence vždy nadřazují určitou skupinu lidí nad jednotlivce.

Patří vaše strany k těm, které se přiklánějí k předčasným parlamentním volbám?

B., M., P.: Já si to nemyslím. Volby byly svobodné, i když nedemokratické, což však vycházelo z volebního zákona. Také víme, kdo ho dělal. Současná vláda a parlament by se daly zrekonstruovat přeskupením lidí určitých kvalit, kteří tam jsou. Jejich prostřednictvím by se daly věci řešit. Bohužel nyní se v parlamentu řeší záležitosti, které jsou vzdáleny od toho, co lidi potřebují a co je zajímá. Mezi lidmi nastává deziluze, zklamání...

B.: Mezi lidmi panuje velká sociální nejistota. Tato nejistota je podle mě cíleně vyvolávána. Jakákoliv nejistota a dezinformace vytvářejí půdu pro renesanci totality. Takovým způsobem nastupoval v Německu nacismus. Když byli lidé bez iluzí a bez perspektiv, začali volat po vládě tvrdé ruky. Proto tvrdím, že se musíme věnovat i oblasti duševní. Politické a občanské svobodě, které jsou nerozlučně spjaty se svobodou ekonomickou. Jsou to dvě strany téže mince.

Alena Závišková