--------------------------------------------------------------------------------
Autor: J.Maraczi č.: 349
Název: Už nikdy !
Zdroj: NN Ročník........: 0001/002 Str.: 000
Vyšlo: 01.01.1991 Datum události: 01.05.1991 Rok: 1991
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
"My, komunisté, jsme lidé zvláštního ražení." /J.V.Stalin/ Ač je venku krásně, mám v duši stíny. Musím umýt okna, abych lépe viděl, až potáhnou. Bude jich ještě více. Zformují se a potáhnou na sever. Často je kolem sebe vidíme. Je to jejich doba, doba havranů ...
Mám však na mysli i tah těch druhých - rudých ! Více než deset let mám připraven oblek jenom na rozloučení se s nimi. Pravda, nohavice i rukávy jsou mi krátké, ale vejdu se do toho. Ty ... Bylo to několik měsíců před "sametem". Vypadal jak pod drogou. Po dokončení jednoho z mnoha vládních projevů, si sám společně se svými porobenými "tleskači" tleskal a šeptal s celým sálem: "Ať žije KSČ, ať žije KSČ".
A já měl vždycky jiný názor, než horlivě spojovat KSČ se životem ... Už zase myslím na ně, zvedají palice, jsou to prostě komunisté a zase chtějí diktovat, to dělali vždycky. A mají ruce od krve !
Ty! "Zemědělská půda bude patřit všem těm, kdo na ní pracují" - sis dala do svého volebního programu KSČ v roce 1946. A pak jsi zahájila tah na soukromníky, dáš? Nemám! Dáš? Nedám! Tak sis vzala sama, některým všechno, jiným jsi dala velké daně k odvodu z hospodářství, dalším jsi ukradla kus země, traktor nebo tátu do vězení. Nechala jsi vyhnat celé rodiny z jejich vlastních pozemků a stanovila tam národní správce, jseš prachsprostá zlodějka, daně před Tebou však vybírali už nacisti! Tvoje znárodnění... A ještě něco. Jistě - fašismus byl krutý - ale nezanechal za sebou otrávenou půdu, vzduch, řeky, vyhynulé zvířectvo, které moje děti spatří akorát tak v "Červené knize" ohrožených druhů. ČSSR je na prvním místě, pokud se týká znečištění životního prostředí v Evropě ...
Ty! Zase Ty ... "Republiku si rozvracet nedáme !" jsi roku 1948 nechala řvát Tvého "chráněnce a moskevského uzurpátora" Gottwalda. A hned 19.února jsi rozdala zbraně 7 000 milicionářům v Praze. O den déle pod rouškou "vítězství pracujícího lidu" prostřednictvím J.Smrkovského je vyhlášen "bojový stav" milicí všech závodů v Praze, proto dostávají každý po 200 ostrých nábojích.. 23.února však pokračuješ po celé republice vyhazováním nekomunistů z práce, podpořena Klémovým "budovatelským" řečnictvím na tribuně na Staroměstském náměstí. Toho 21.února však ještě nevěděl Vlado Clementis, komu že to půjčil svoji čepici a co bude nejen jemu odměnou. 24.února je proti vedoucím funkcionářům demokratické strany Ursinymu a Obuchovi, učiněno trestní oznámení pro špionáž. Budova sekretariátu Čes.sociální demokracie je obsazena silnou četou SNB s puškami a samopaly. Hnusná gottwaldovská mašinérie se rozjíždí za pomoci komunistů k tolik vysněným zářným zítřkům. A bude hůř ...
25.února se zástupy studentů vydávají k pochodu na Hrad na podporu prezidenta. V Nedurově ulici jsou studenti přepadeni SNB a surově zbiti. Pochod byl jediným výrazem odporu proti postupu KSČ. Komunisté předkládají jednotnou kandidátku, sociální demokracie je likvidována. Věznice se plní, mezi zatčenými nechybí třeba ani kapitán Jaromír Nechanský, parašutista zahr.armády v Anglii nebo-později popravený - velitel pražského povstání 1945, generál Kutlvašr..
Ty.. ty zabíjíš ...
Vydání Zákona na ochranu republiky ze dne 16.října 1948 umožnilo trestat skoro vše. Vrátili se z války, chtěli odložit uniformy a založit rodiny, a namísto toho v celách zpívali: "Místo toho musím v uranovejch dolech na komouše dřít, a to proto jen, že jsem měl svou zem tak rád." Procházeli mučírnou "domeček" hrůzy pro hrdiny, odkud se nikdy nevrátili muži domácího a zahraničního odboje: majoři René, Jebavý, Černý, Pohl, Kučera, plukovníci Skokan, Prokeš, Sígr-Sok, Plešmíd, pplk.Robotka a mnoho dalších. Tudy prošli hokejisti, odsouzení 11.3.1950: Bubník, Konopásek, Roziňák, Zábrodský, Bóža Modrý, který 1953 zemřel ve vězení. "Domeček" neušetřil ani M.Horákovou či Z.Kalandru.
Ty... vražedkyně ! "Nejjednodušší by bylo všechny biskupy v čele s Beranem prostě pozavírat", řekl Slánský na zasedání Informbyra v listopadu 49. Ke konci 50 let působilo na našem území přibl. 63 řeholí, mužských i ženských, soustřeďujících kolem 15.000 řeholníků v přibližně 393 klášterech. V monstrprocesu, který začal v březnu 1950, bylo deset vedoucích představitelů mužských řeholí odsouzeno za špionáž, ve prospěch Vatikánu, v témže roce na jaře jednotky LM a SNB obklíčily mužské kláštery v celé republice. Likvidace ženských klášterů probíhaly v srpnu až září 1950. Za policejní asistence, převážně v noci, byli řeholníci a řeholnice odvlečeni a násilně internováni v předem vytipovaných, tzv. koncentračních klášterech - a to v Broumově, Oseku, muži pak z valné části v Želivě. Do jezuitských klášterů předem navezené zbraně měly veřejnosti dokázat, že kláštery sloužily jako zbrojní arzenály. Podle dílčího údaje bylo do roku 1968 odsouzeno 6.174 řádových kněží a řeholnic, kteří si celkem odpykali ve věznicích a táborech 32.016 let !
... Sv. Pavel napsal: "Pravda vás osvobodí". 2.července 1951 došlo k bestiálnímu zavraždění v Babicích. Zastřeleni byli funkcionáři místního NV. Celou smutnou tragédii vyvolal agent StB, Ladislav Malý, vydávaný komunistikou propagandou jako agent západní kontrarozvědky, o němž se dodnes neví, zda byl skutečně zastřelen či žije dodnes ... Tento případ /komunisty vydávaný jako propagační "honů na KSČ"/ nezanechal po sobě jen mrtvé: Tomáše Kuchtíka, Bohumíra Netoličku a Josefa Roupce, funkcionáře tamního MNV...
Jako "nepřátelé pracujícího lidu" a spolupachatelé "babického zločinu" se stalo 11 popravených /páter Jan Bula, páter Václav Drbola, páter František Pařil z Horního Újezda a další/, a desítky odsouzených k vysokým trestům... Dnes žijící svědek, otec Jan Podveský v souvislosti s tímto případem byl sám 21.5.1952 odsouzen k 16 letům... V té době se nebylo čemu divit, v tomto kraji v těchto místech a okolí žilo mnoho církevních hodnostářů, bylo třeba je nějak ničit.
Ty... před smrtí nešetřící ani své komunisty ! Komunisté mezi sebou. Do procesu "Horáková a spol.", se píše za dva roky rok 1952, 27.listopad. Je poslední den -osmý- den hlavního líčení. "Vstaňte a vyposlechněte si rozsudek.." K trestu smrti se odsuzují: Rudolf Slánský, Bedřich Geminder, Ludvík Frejka, Josef Frank /který byl též v koncentračním táboře SS/, Vlado Clementis, Bedřich Reicin, Karel Šváb, Rudolf Margolius, Otto Fischl, Otto Šling, André Simon, redaktor Rudého práva, podle ş 78 odstr.3 tr.zákona. K trestu odnětí svobody na doživotí odsouzeni Artur London, Vavro Vajdů, Evžen Lobl. Všichni odsouzení byli židovského původu, a ty... KSČ..., jsi začala dělit národ na ŽIDY a NEŽIDY. Podložené velezradou, vyzvědačstvím, sabotáží, vojenskou zradou v předem vykonstruovaných procesech.. Na Slovensku se rozjíždí mašinérie: Vynáší se tresty nad Gustávem Husákem, Laco Novomeským a nad jinými. Celou řadu odsouzených uzavírá v roce 1954 generál Outrata, který je popraven... Ty... prostřednictvím vrahů: "Tady jste skončili. Odsud vás vynesou nohama napřed. Tady zdechnete!" -Takto vítal vězně v komunistickém lágru Leopoldov major Karafiát.
Ty... od roku 1948 do roku 1953: 178 popravených, 233 odsouzených smrtí, dalších 8.000 životů v téže době zlikvidovaných v komunistických vězeních a pracovních táborech, a do dnešní doby? Celý statisíc osob odsouzených komunistickými "nezávislými" soudy ke zhruba milionu let žaláře !
Ty... ve spojení s teroristickou KCCC a ostatními složkami spojenými řetězem - komunismus na celém světě. Jaký byl a co přinesl lidu !? Oběti komunistického běsnění na celém světě nejsou dosud spočítány, stále objevujeme nové a nové hromadné hroby, v nich 70 - 100 milionů obětí !!!
"Na rohu ulice vrah o morálce káže" - Karel Kryl. Nemám rád KSČ !
Ty ... stále ve spojení krvavého prosazování komunismu na světě. D u b č e k o v i s l i v o v i c i , B r e ž n ě v o v i p o p a l i c i !! /Nápis na ulici té doby okupantů/ Poslední můj pobyt na pionýrském táboře u západních hranic zkrátila o týden "spřátelená" vojska. Za noc se stal náš dětský tábor ruským obležením. Všichni nám lhali. Slibovali, že nás po obědě budou vozit v obrněncích a sytí jsme odpoledne společně s našimi rodiči upalovali v podnikových autobusech na Plzeň. Tohle jsem jim prominul...
TY... KSČ... a TY... KCCC... Nikdy VÁM neodpustím krev našich občanů ! "Pozor, pozor. Probuďte všechny své známé a sousedy, za chvíli budeme vysílat v Československém rozhlase závažnou zprávu. Pozor, pozor..." Vojska pěti států Varšavské smlouvy dnes v noci překročila naše hranice.."
21.srpen 1968. Nepracuje se v závodech, okupanti nepouští již v noci nikoho do Čs.rozhlasu, který obsadili, nepouští ani sanitky se zraněnými, drží v obsazení mosty, náměstí, důležité budovy ÚV KSČ, tisk, všechno... Občas dojde i k odstřelování vozů záchranné služby, to už Ivani obsazují i cisterny n.p. Benzina a páchají jiná zla.
Od 21.8. - 28.8. ošetřeno na území Prahy 431 zraněných. 124 z nich leží v nemocnici, z nich 14 umírá. Vyvstávají dohady ohledně počtu mrtvých, je jich už víc než 24..
Každé dvě minuty předtím přistává na Ruzyni letadlo "AN" našlapané ozbrojenci z východu a najednou druhý den, když se obloha vyjasní, nikdo nic neví, proč tu jsou, kde jsou, co budou dělat. Na dotazy, jaká že to je u nás "Kontrarevolucija" - neodpovídají..
Okupanti neodpovídají ústně, jejich "koloniální" nadvládu nad naší zemí však najevo dají.
- Třiadvacetiletý Josef Reichl šel u rozhlasu pro snídani. Po výbuchu tanku se nikdy nevrátil.
- Další 21.srpen: odešel na lékařskou prohlídku do Italské ulice. Pak jej manželka mohla spatřit s rozervaným hrdlem na patologii soudního lékařství. Jaroslava Švece už nikdo neprobudil. Střepina munice zaseknuta v páteři.
- Taky 21.srpen: "Neboj se maminko, nejsem už malý kluk". Ivanu Laitovi bylo osmnáct let, šel na schůzku se svým mistrem k MUZEU. V úmrtním listu pak bylo: zranění srdce následkem exploze. - Čtvrtý den okupace: na Výtoni si dva kluci stopnou Žuk Podolských vodáren, budou doma dřív. Před Podolskou vodárnou stojí na tancích sovětští vzorní samopalníci. Blikne baterka a následuje dávka ze samopalu okupanta. Přední sklo Žuka je cedníkem, osm střel zasáhlo svůj cíl: sedačky jsou od krve po 15 letém Karlu Paríškovi, s průstřelem hrudníku v blízkosti srdce umírá 16 letý Karel Němec..
- Jan Baborovský byl zraněn v bytě naproti rozhlasu, v pokoji byl raněn vylétajícím střelivem z hořícího tanku, uhořel... "Ten tank neměl na silnici co dělat, neměl tady vůbec co dělat.." Ing.Pavel Davídek zastavil a dával přednost v jízdě. Stmívalo se, postupně zapnul světla. Je 10.9.1968. Třetí tank s vadným refletorem vyjel z řady, Pavlův vůz strhl pod sebe a roloval jeho polovinu. Příchozí lékař mohl už jen konstatovat to, co viděl, co zbylo.. Ten den byl pro paní Davídkovou a její malé dva synky nejhorším, zbortily se společné plány životní, společné cíle přestaly existovat. Odešel 29 letý nadaný vědec, výborný fotograf, něžný manžel a hodný tatínek...
- Studovala na Mechanizační fakultě VŠ ZEMĚDĚLSKÉ v Suchdole. O prázdninách dodělávala doma diplomovou práci, dalo to hodně práce, a konečně dnes, 24.srpna 1968, jela diplomovou práci odevzdat. Na Klárově přestupovala na tramvaj, ozvala se jediná rána. Jeden výstřel sovětského vojáka - Maruška Charousková už do tramvaje nenastoupila. V nemocnici ji už nikdo neprobral, bylo jí 24 let, pocházela z vesnice Nepoměřice. Doma zůstal její dvouletý syn Jiříček a manžel. Prahou se tehdy šířily fámy, že okupantům hrozila deštníkem, proto že ji vojáci zastřelili. Její deštník však zůstal viset doma v předsíni...
- Jaroslav Novák. Kamarádi mu říkali Jaška. Ve 26 letech pomáhal rekonstruovat a stavět Prahu. A taky domy na Vinohradech. 21.srpna se vracel do pražské kanceláře, Vinohradská ulice od Italské až po Olšanské hřbitovy byla plná tanků, výbuch granátu učinil konec jeho životním plánům a nadějím. Tento bystrý moravský chlapec Jaška z Napajedel už nic z toho, co si předsevzal ve svém mladém životě, nepostaví...
TY... KSČ-KCCC ! Albert Pavel, Hnulík Vladimír: zlomení hrudní páteře, žeber, pažních kostí, Jenišovský Jan-průstřel břicha, Kadlec Milan: roztržení levé plíce, roztržení srdce, zlomení žeber, Kubeš Jaroslav: zmáčknutí hlavy působením velké síly, KlapaK Jiří: zlomenina lebky, vdechnutí krve, zlomenina obou kostí stehenních, Lamper Milan: průstřel hrudníku, Málek Miroslav: zakrvácení dutiny břišní, trhlina břišní srdečnice, poraněn střepinou, Musich Mario: zhmoždění mozku, zlomenina lbi, Novák Jaroslav: vykrvácení tepny, zlomenina pánve následkem exploze, Příhoda Zdeněk: roztržení plic, mnohočetné zlomeniny žeber, zlomenina stehenní kosti, mám ti dál diktovat obžalobu ? Mám dále uvádět co jméno, to náš nežijící občan ?
Ty... Ty komunistická brzdo prosovětského modelu! V podílu výdajů na vzdělání z celkového národního důchodu jsme klesli za posledních 20 z 22. na 72. místo na světě! Dynamika celkového rozvoje Československa je na úrovni Peru a Alžírska, hluboko pod úrovní Portugalska! A za posledních 40 let? ČSSR klesla z 10. na 40. místo ve světě v přepočtu hrubého společenského produktu na 1 obyvatele! A náš další primát: při sledování úmrtnosti 28 evropských států je ČSSR na druhém místě v úmrtnosti dospělé populace, na prvním místě v úmrtnosti mužů a na prvním místě v úmrtnosti na onkologické choroby. Jako bys za sebou zanechala už tak málo mrtvých... Rozdali jsme kvalitní uran, abychom ve vleku s Ivanem jako pokusný národ zažili si celkovou stagnaci. Rok 1968 padlo i několik Rusů v Opletalově ulice /tyfus?/, dnes na místě před hl.n.ČSD v Praze. Kostry těch vojáků objeveny při stavbě metra, nebo když se zastřelil Kolja z Charkova první čtvrtek okupace u nás... A co postivých lidí bylo kvůli roku 1968 vyhozeno z práce, z KSČ, z jiných odborných funkcí?
Ty... Ty jsi bolševická uzurpátorka! Ano! S plnou hubou demokracie! Charta 77... Po dalších komunistických útocích na lid země přišlo základní prohlášení Charty. To byl nejvyšší čas opětně probudit národ z letargie.
Ty... Ty jsi zase začala způsob obrany a štvavé propagandy proti lidu, který hledal pravdu. Mučila jsi prostřednictvím StB tak dokonale, že jeden profesor Jan Patočka nevydržel výslechy a zemřel vyčerpáním srdce ještě v tomto roce. Při jeho pohřbu si jej ještě znevažovala nařízením tréninku plochodrážníků na Markétě a nad hřbitovem létal vrtulník MV, a zase za doprovodu kamery StB ...
Ty... Jak Tě nenávidím! Ty... a Ty - Gustáve Husáku! - Tebe taky nenávidím, tak jako Viliama Šalgoviče, ano, Gustáve, je to ten samý Šalgovič, co hlídal letiště v roce 1968, a Tebe taky, Vasile, Tebe též nenávidím !
Ty.. a Vy... Generál-poručík Vilém Sacher prošel II.světovou válkou a napsal o ní osm knih. V roce 1977, když se podepsal mezi prvními pod prohlášení Charty, byl Husákem ihned degradován na vojína, byla mu odňata čs.válečná vyznamenání. Když jsme mu byli vzdát poslední sbohem v roce 1987, všichni v černém, nemohl být pohřben s připnutými hodnostmi, ale navíc jsi tam poslala idiota StB, jako naschvál v oranžové bundě a v džínách... Jak to bylo všechno trapné, když Ing.Petr Uhl spal ve vězení na orazítkovaných slamnících, německý text: Koncentrační lágr, kde tekla voda už ve druhém patře slabě. Po kriminálech strávil skoro deset let, tak jako pan Battěk nebo jiní moji známí: Veverka, Marvanová, Stárek, Dvořák, SRP, Marvanová, Marečková, Devátý a mnoho dalších, a to nebudu jmenovat zneužití psychiatrie: Navrátil, Chudomel, AD.
V roce 1981 jsi nechala shodit do propasti Macocha jednoho z nás: 22 letého studenta UJEP v Brně - Pavla Švandu. Není to tak dlouho, co jsi chtěla zaranžovat zastřelení Petra Pospíchala "jako na útěku na Západ", surově byl Tebou zabit v Olomouci Přemysl Coufal a tvrdilas, že je to jen sebevražda! Pak začlo Tvé zabíjení v kriminálech, znovuobjevení 50 let, zabila jsi toho, komu jsem chodil dát podporu v soudní budově - v hradecké věznici zůstal pod Tvou krvavou rukou Pavel Wonka...
Ty... jsi zabíjela odjakživa! Ať to byl Milan Kvasnička, který byl ve svých 21 letech zastřelen v roce 1950 estebákem ve Vršovicích, či Jan Masaryk, shozen dolů do zahrady, ubila jsi pátera Toufara, všichni pro Tebe byli nepřátelé: ti zde žijící, emigranti, i ti, co položili život za znovunalezení svobody. Vyhnala jsi ze země přes 300.000 lidí od roku 1948. Těm, co zde zůstali, jsi lhala, zkreslovala historii, potlačovala kulturu náboženství, svobodu, udělala jsi z této země kriminál nazvaný ČSSR. A za to bys měla pykat před tribunálem!!
Ty.. KSSS - NKVD - KSČ - StB... Kdo Ti nebyl po vůli, byl "spřeženec německého revanšismu", "kapitalista", "zrádce", "vykořisťovatel", "třídní nepřítel", "disident", a proto bylo Tobě potřeba vybavit si arzenál: podpisové akce na podporu vynášení trestů smrti, zinscenované procesy, koncentrační pracovní tábory, uranové doly, věznice, bylo Ti zapotřebí lživé propagandy v Rudém právu, potřebovala jsi k životu vyšetřovny Státní bezpečnosti, kde visel ať již Stalin či Dzeržinskij či Husák.
Ty... KSČ... Ty mučitelko... Tebe žaluji! Při výsleších za Tvého posvěcení docházelo k "odkopnutí ledvin", Dr.B.Hostičku Tvý surovci a sympatizanti vítali slovy k výslechu: "Vaše dítě je dítětem oběšence", pod Tvou kontrolou byl kdejaký až třídenní výslech se zákazem se posadit, vyrážení zubů doprovázené kopanci do genitálií, mučení elektrickým proudem, drcení prstů, odmítnutí podat léky, nechala si za sebou zohavené obličeje těch, kteří prošli výslechy, zavírala jsi muže, aby své životy odepsali v uranových dolech, a pak jsi mohla likvidovat celé rodiny, jež nejednou přišly o byt, o majetek, o možnost se vzdělávat, pracovat...
Ty... která dnes najednou mluvíš o demokracii... když jsem zjistil, že jdeš do svobodných voleb, musel jsem se "oklepat." Ve volbách nemáš co dělat !! Alespoň v těchto prvních, protože "nevyměnil svoji hlavu- kdo objevil se v novém hávu". Nenávidím Tě -KSČ- tak jako nenávidím Tvé přívržence... budu Tě nenávidět do své smrti. Vždycky odůvodním, proč! Slušní lidé, pokud jste tuto "krvavou" rudou stranu dosud ještě neopustili, máte nejvyšší čas před volební schránkou zvolit budoucnost všech. A konečně beze strachu. Komunistická strana se stejně rozpadne na pár odpadlíků naší společnosti, už nebude si stavět své prodejny, vily, paláce! Pravda jedné strany neexistuje...
Ty... komunistická! Nepřeji Ti ani jedno procento ve volbách... Protože nezastávám názor, ať žije ta COSA NOSTRA KSČ. Kdejaká mafie se bude od Tebe jednou učit!
Dr.plk. Otakar Matoušek, když se dozvěděl, že má vynést trest smrti nad generálem Heliodorem Píkou /byl popraven v Plzni na Borech 21.6.1949/, postavil se do pozoru a zařval: "Sloužím komunistické straně a Sovětskému svazu!" Ty... nemusíte táhnout na sever...
Nelhal jsem, nohavice i rukávy mi jsou opravdu krátké, ale ten oblek /i s kravatou-kterou nikdy nenosím/, mám jen na tu jednu příležitost. Až se komunisti zformují a odtáhnou... přeji si, abych se s nimi rozloučil a tento tak dlouho uschovaný oblek již nikdy ve svém životě nemusel obléknout...
J.Maraczi - květen 1990