--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Zeman Miloš č.: 482
Název: Jméno není jmenovatel
Zdroj: NN Ročník........: 0001/005 Str.: 002
Vyšlo: 01.01.1991 Datum události: 01.01.1991 Rok: 1991
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
Lidská společenství nebývají matematickou množinou naprosto různých jmen. S tímto běžným zjištěním se každý člověk setkává v mnoha okamžicích svého života už od mateřské školy. Některým z těch důležitějších a významnějších lidí to ale občas nedá a považují za nutné bránit představu své nezastupitelnosti před úhonou ze strany těch, kteří se bez jejich i svého přičinění jmenují stejně. Takovou potřebu uplatnil i pan ing. Miloš Zeman, poslanec FS a "známý prognostik", prostřednictvím tiskové agentury na stránkách denního tisku. Vnáší tím jasno do skutečnosti, že on není já. Stáří mého vrstevníka- a tedy i moje - lze označit za cosi mezi středním věkem a smrtí. Má-li tedy u něho jít o poznání, že biblické "jsem, kterýž jsem" není zrovna jeho případ, je to poznání poněkud pozdní. Jestliže se ale jedná o vyjádření nespokojenosti, že kdosi své stejné jméno bez dovolení zveřejňuje, pak je mi tak či tak líto, ale z mé strany nelze v tomto ohledu panu poslanci pomoci. Hodlám totiž své jméno užívat i nadále dle své svobodné vůle. A nehodlám ani v budoucnu otravovat veřejnost zdůrazňováním náhodnosti této jmenné shody.
"Doufám, že se svým jmenovcem se lišíme nejen v názorech, ale i ve způsobu jejich vyjadřování," pra-ví pan poslanec ve svém dementi. Vedle toho, že si tím výrokem rovnou splnil své vlastní přání, podařilo se mu přesvědčit i mne, že cíle jeho doufání je vlastně dávno dosaženo. Ono sice dá určitou práci pochopit dotčenost třeba Josefa Nováka, že při vyslovení jeho jména není vždycky řeč o jeho osobě, lze ji však při troše snášenlivosti uznat. To ale není ona část páně poslancova dementi, která by mne tak přesvědčila o naší vzájemné odlišnosti v určitých názorech a hlavně ve způsobu jejich vyjádření. Vtěsnáno do kritického odstavečku, jedná se panu inženýrovi především o místopřísežné ujištění, že nemá nic společného s "podivuhodným" časopisem Necenzurované noviny TY RUDÁ KRÁVO. Nejen vzhledem k různému vzdělání, ale i z podstatnějších důvodů nemám takovou průpravu z marx-leninské dialektiky jako on. I kdyby tedy nešlo o vrozenou dispozici, musíme se zákonitě lišit ve schopnosti vyjádřit takto jedním dechem své osobní i politické nechutenství. Je to způsob jistě osvědčený nejméně v posledním uplynulém půlstoletí, na můj vkus je však příliš laciný a relativně i dost podbízivý. @JME = Nemá smysl příliš bilancovat z minulosti lidí, kteří se pohybovali do r. 1989 v tzv. nelegálních strukturách. Pokud to není partikulárně účelné, je to odbytná věc, a s tím se dvakrát netají ani politické špičky minulé, ani ty dnešní. Nicméně si také já neodpustím osobní poznámku. Moje jméno se v letech 1988-89 několikrát ocitlo nejen ve formě připojení se k základním prohlášením nezávislých iniciativ (NMS, HOS, MkJL atd.), ale objevilo se i v samizdatových tiskovinách (Bulletion NMS, Infoch), a také na výzvách k veřejným diskusím NMS, k uctění památky Jana Palacha v lednu 1989 apod. Dokonce se dostalo i do jistého vnitrostranického materiálu ÚV KSČ, kde byli jmenováni někteří aktivisté občanských iniciativ. Nikdy bych to veřejně nezdůrazňoval, protože jsem nebyl žádným dlouholetým disidentem a jako mnoho jiných jsem se do toho přimotal víceméně náhodně a takříkajíc za pět minut dvanáct. Kromě pár vcelku mírně vedených výslechů a pár desítek hodin strávených na policejních a v ruzyňských celách se mi také nic zvláštního nepřihodilo. S tím vším pan poslanec Miloš Zeman, řečeno jeho slovy, neměl vyjma jména nic společného. Toto jméno mohlo také v pozapomenutém dobovém kontextu v klidu zapadnout, kdyby se později tak neproslavilo na poli revoluční slávy a cti. A to je důvod, proč se o tom vůbec zmiňuji. @JME = Možná mí přátelé a další mně známí lidé neměli oproti mně ani po mnohem více letech strádání, nesrovnatelně více obětech a osobní statečnosti ani to stejně paradoxní štěstí, aby na jejich jméno později přijímal nějaký oslnivý konjukturalista slova obdivu a politických poct za svou údajnou disidentskou minulost. Co já vím, nešlo o projevy ojedinělé ani okrajové, avšak nezaznamenal jsem ze strany pana poslance jediné upřesnění či dokonce dementi v této věci. Zřejmě se vzájemně lišíme v názoru na pravdomluvnost, ke které podle mne patří také uvádění na pravou míru těch věcí, na něž ani nemusí být přímo dotazován, jestliže mne neprávem zvýhodňují. Jak už to u nás chodí, těžko se takové věci dokazují, a to zejména v rovině morální. Proto když pan Dolejší zařadil jméno pana poslance ve své "Analýze" mezi nejznámější disidenty předchozích let a pan poslanec se od jeho činu pouze mlčky distancoval (nebo snad ne?), není v současné době moci, která by cokoliv v tomto směru prokazatelně potvrdila nebo vyvrátila. Až tedy bude pan poslanec zase z nějaké tribuny řečnit o politické kultuře, měl by si připomenout jednu zcela prostou pravdu. Jméno není jmenovatelem činů jako takových, ani hodnocením jejich povahy a mravnosti. Nedej Bůh.
Miloš Zeman