--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Kostlán František č.: 496
Název: Mezinárodní konference o zločinech komunismu
Zdroj: NN Ročník........: 0001/005 Str.: 010
Vyšlo: 01.01.1991 Datum události: 05.10.1991 Rok: 1991
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

O ZLOČINECH KOMUNISMU

Dne 5. a 6. října 1991 se v Praze na Dlabačově vhotelu Pyramida uskutečnila Mezinárodní konference o zločinech komunismu. Pořadatelé - Klub angažovaných nestraníků, Konfederace politických vězňů Československa a Institut středoevropské kultury a politiky - pozvali vedle vládních a parlamentních činitelů i hosty z Ukrajiny, Bulharska, Velké Británie, Litvy, USA, Francie, SRN, Švýcarska, Rakouska, Austrálie, Ruské federace aIndie.

Úvodní slovo přednesl předseda ÚR KAN Bohdan Dvořák (otiskujeme na jiném místě). Potom promluvili za sekci historickou dr. Vladimír Struska (historická sekce odvedla, především přičiněním Vladimíra Strusky, obrovský kus práce při shromažďování dokumentů), za sekci psychologickou poslanec ČNR (ODS) dr. Andrej Gjurič, právní - Bohdan Dvořák, ekonomickou ing. Vladimír Talášek CSc., filozofickou dr. Zdeněk Kučera-děkan teologické fakulty UK a za sekci školskou pan Jiří Cach. Signatář Charty 77, Vladimír Pavlík ze slovenského KAN navrhl zařídit další sekci, která by se zabývala zločiny komunismu v posttotalitním období, a poukázal na agresivitu nacisticko-komunistických sil na Slovensku. Jan Ruml poukázal na celkovou devastaci společnos-ti: "Československo bylo kdysi sedmým státem na světě, mělo skvělé školství, kulturu - bylo evropským centrem, přežilo i válku, ale nepřežilo komunistický puč v r. 1948." Předsedkyně ČNR paní Dagmar Burešová vyjádřila přesvědčení, že zločiny komunistů je nutno posuzovat individuálně: "Komunismus odsuďme jako celek, pokud jde o komunisty, je naší povinností hodnotit je jako jednotlivce, objektivně posuzovat jejich skutečnou vinu, to, jak se ten který podílel na porušování lidských práv. Současně musíme mít na zřeteli skutečnost, že odpuštění musí předcházet pokání, lítost a pojmenování viny."

Ze zahraničních účastníků vystoupil jako první prof. Alain Besanson z Francie, který se zabýval filozofií komunistických režimů po celém světě avaroval před přílišným nadšením z konce komunistické éry: "Komunismus je pořád ještě na Kubě, v Číně, ve Vietnamu atd., a je dosud silný!" Dále promluvili hosté prof. Brian Crozier : "Komunismus může po světě rozšiřovat pouze patologický zločinec," František Knopfelmacher, krajan, žijící dnes v Austrálií, dr. Philip Benneton (Francie), Natalia Gorbaněvská účastnice demonstrace proti okupaci Českloslovenska sovětskou armádou z 25. 8. 1968 na Rudém náměstí, rakouský politolog dr. Helmut Koholenberger, dr. Zajcev a Orisja Matušeková z Ukrajiny, kteří informovali delegáty o zvěrstvech spáchaných komunisty na Ukrajině, Ivan Hel (Ukrajina) pak podal faktografický přehled oplánovité genocidě ukrajinského národa, a člen ukrajinského parlamentu prof. Hriniv, jenž se zabýval dalšími dopady totality na Ukrajince. (Příspěvky ukrajinských účastníků se budeme zabývat podrobně v některém z dalších čísel NN TRK.) Krátce promluvil ing. Pavel Bratinka, předseda ODA a poslanec FS o nutnosti očisty společnosti (lustrační zákon), bývalý politický vezeň z Chicaga v USA Jiří Kořán mluvil o pohledu exulanta na dnešní dění v Československu.

Po skončení diskuse se účastníci konference přesunuli do břevnovského kláštera sv. Markéty, kde zhlédli kulturní program, v režii Jana Kačera vystoupili Nina Divíšková, Jiří Adamíra a Jan Potměšil, především však barokní varhaní - apěvěcký koncert.

Společnou (částečně ekumenickou) zádušní mši celebroval opat kláštera Anastáz Opasek, koncelebrovali arcibiskup královéhradecký Karel Očenášek, Václav Malý, dr. Kučera. Mše se též zúčastnili Václav Klaus, Igor Němec, Jan Sokol, Karel Schwarzenberg, Ján Langoš, Jan Ruml, Milan Kondr a další.

Na závěr prvního dne byl promítnut vynikající film režiséra Otto Olejára "Zapomenutí muži". Vprvní části filmu se diváci seznámili s osudy Československých letců - účastníků bitvy o Anglii za války a po roce 1945, v druhé části o jejich osudech po roce 1948. Druhý den jednání pokračoval diskusí. V diskusi nejvíce vynikali zástupci Konfederace politických vězňů pan Drobný z Brna a pan Stránský z Prahy. Pan Stránský kromě odsouzení komunistických zločinů odsoudil i komunistické akryptokomunistické strany a jejich snahy zabránit průchodu spravedlnosti počínaje komunistickou stranou a konče Občanským hnutím. Opravdu zlatým hřebem diskuse bylo dvacetiminutové vystoupení Petra Cibulky. Ministerstvo vnitra české republiky označil za hnojiště plné estébáků a nomenklaturních kádrů, které pod vedením Tomáše Sokola, pana Zelenického adalších, brání demokratizaci policie v české republice. Podivil se tomu, že na konferenci vystoupila paní D. Burešová, která ani neodepsala (ještě jako ministryně spravedlnosti) na dopis ing.Evy Vidlářové, ve kterém jmenovitě upozorňovala na soudce spojené s komunistickým režimem, kteří zůstávají ve funkcích. Dále mluvil o nemožnosti postavit i zločince nejhoršího druhu před soud. Dokumentoval to na svém příkladu: "Zažaloval jsem všechny soudce, prokurátory a bachaře za to, že mě mlátili jako zvíře. Už je to osmnáct měsíců a ještě nebylo zahájeno trestní řízení a obávám se, že dokonce ani vyšetřování. Téměř všichni zločinci zůstávají na svých místech a někteří dokonce povýšili!" Potom se krátce zmínil o Občanském hnutí, kterému přisoudil název lepší - Občanské hnití: "Nejenom že nic nedělá pro očistu společnosti, ale jeho poslanci a ministři této očistě přímo brání. Myslím si, že jsou spolčeni s komunisty, se kterými se domluvili na převratu už před 17. listopadem 1989." Na závěr navrhl aby návrh zásad zákona o Debolševizaci společnosti, který vypracovali zástupci Klubu demokratické pravice HOS, Klubu angažovaných nestraníků, Strany čs. neutrality a Institutu pro středoevropskou kulturu a politiku, byl součástí závěrečného usnesení konference. Poté vystoupila se zajímavým příspěvkem paní Sidonie Dědinová z OF Mnichov. Hovořila, mimo jiné, o husarském kousku tohoto OF, osvobození nedávného politického vězně Mariana Ježika, kterému člen VONS, prezident Václav Havel, odmítl udělit milost.

Na závěr přijali delegáti konference záverečné usnesení. (Otiskujeme též). Celou konferenci s přehledem česky a anglicky uváděl ing. Vladimír Talá- šekCSc., člen předsednictva KAN.

Sborník přednášek a dokumentů Mezinárodní konference o zločinech komunismu redigoval Luděk Bednář z Institutu středoevropské kultury a politiky, výkonný redaktor revue Střední Evropa. Sborník vyjde knižně a bude v prodeji i na objednávku. Vpříštím čísle vás budeme informovat, kde si jej budete moci objednat.

František Kostlán