--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Struska Vladimír č.: 499
Název: Zpráva Historické sekce
Zdroj: NN Ročník........: 0001/005 Str.: 011
Vyšlo: 01.01.1991 Datum události: 06.11.1991 Rok: 1991
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Dr. Vladimír Struska Vážení hosté, vážené dámy a pánové,

historická sekce Mezinárodní konference o zločinech komunismu dostala na svá bedra nejrozsáhlejší úkol. Shromažďovat historický a faktografický materiál o zločinech komunistického systému, o zločinech proti lidskosti, genocidě, svobodě občana atd. Podařilo se nám ve velmi krátké době - za půl roku- shromáždit zlomek dokladů, cca na 160 stranách, které najdete v našem sborníku. Jsme si vědomi toho, že ještě naši vnukové budou sbírat a vyhodnocovat materiály této makabrické doby, která svou masovou zrůdností a kolosálními rozměry nemá v lidské historii obdoby. Na naši práci se díváme ze dvou hledisek. Jednak jako na podklad a faktografický materiál sloužící soudu lidstva, který jednou zasedne a odsoudí tento zrůdný systém stejně, jako byl odsouzen systém nacistický. Bude to úkol daleko obtížnější, než bylo odsouzení nacismu po prohrané válce. Komunismus ve své podstatě jak filozofické, tak i praktické, je daleko rafinovanější, daleko hlouběji zasáhl habitus člověka než nacismus. Druhé hledisko vychází z poznání, že historie je učitelkou života. Teprve po důkladném poznání a analýze dějů minulých můžeme pochopit současnost a troufat si odhadovat trendy budoucnosti. Ve společenských vědách je situace pozorovatele daleko obtížnější než třeba v biologii, fyzice apod. Tam je pozorovatel objektivní a například prismatem drobnohledu pozoruje danou věc. Ve společenských vědách je pozorovatel zároveň součástí pozorovaného, a to ho ovlivňuje. Nemůže být nikdy zcela objektivní jako třeba ve fyzice. Evidentní a krásný příklad je vidět na rozpadu Říše římské. Nikdo ztehdy ve čtvrtém a pátém století žijících lidí nevěděl, že je svědkem konce Říše římské. My dnes víme, že jsme svědky rozpadu poslední koloniální velmoci, komunistického Svazu sovětských socialistických republik, ale nikdo na světě neví, jak dlouho tento rozklad bude pokračovat a kolik krve bude ještě prolito. Kolik bude mít ještě peripetií a návratů k totalitnímu systému řízení. Ten mohutný vír, který roztáčí a provází rozklad Sovětského svazu, strhává do sebe i okolní státy. Síly, které ho vytvářejí, a jsou jím dále zmnohonásobovány, nikdo neodhadne. V každém případě to bude generační problém. Ztratila se sice problematická, ale určitá jistota. Vzniklé vakuum a nejistota z toho pramenící bude strhávat vše, co nebude mít dostatečnou vnitřní sílu. A naše rodící se demokracie ještě žádnou vnitřní sílu a soudržnost nemá. Jsme na okraji tohoto víru. Bude záležet nejenom na nás, budeme-li do tohoto víru rovněž strženi. Bude hodně záležet na postoji západního světa, aby tuto naši situaci pochopil, a vůbec chtěl vidět a projevil upřímný zájem nám pomoci. Není to pochopitelně jenom v našem zájmu. Je to i v zájmu Evropy, ba i celého světa, aby nebyl znova zatažen do nějakého nového katastrofického dění, aby ho ten vír také nezachvátil. Chtěli bychom naší prací také pomoci našemu lidu, aby se v této chaotické době vyznal. Aby poznal, kdo je kdo, aby poznal, kdo to myslí s vytvářením demokracie poctivě, anebo kdo má zájem pouze rozbíjet pracné vytváření demokratických principů. Dovolil bych si při této příležitosti poukázat na jeden prubířský kámen. Sledovat a pozorovat postoje, které zaujímají různí lidé, političtí představitelé, strany nebo mafie k federálnímu ministerstvu vnitra ve sféře politické a k ministru financí Klausovi ve sféře ekonomické. Je skutečně otřesné pozorovat to nepříčetné štvaní proti federálnímu ministerstvu vnitra, které při puči v Rusku jediné adekvátně a okamžitě reagovalo na vzniklou situaci. Je přinejmenším poučné, jak útoky jsou vedeny pochopitelně z levých a prokomunistických pozic, ale zároveň v dojemné shodě i z řad některých klerikálních poslanců. Obdobná situace je i v postoji proti ministrovi Klausovi. Věc je nasnadě. Levice i totalitní pravice je si vědoma toho, že tady se budují skutečné demokratické dva pilíře, které jim stojí v cestě. Ekonomická reforma dotažená do konce znamená konec všech totalitních tendencí jak zleva, tak i zprava. A o dobře fungujícím, na demokratických základech budovaném ministerstvu vnitra, není také žádných pochyb. Je zajímavé, jak tyto totalitní extremistické živly nechávají zcela bez povšimnutí např. federální ministerstvo kontroly nebo dopravy, popř. české vnitro, kde debolševizace vůbec nepokročila.

@H1 = Vážené dámy a pánové, v dobách první republiky se kdysi ptali novináři předsedy Švehly, jaké má mít vlastnosti politik. On se zamyslel a řekl: za prvé musí mít srdce, za druhé musí mít srdce a za třetí zase srdce. To jsou vlastnosti, které naši politikové v minulosti mnohdy postrádali, a bohužel postrádají i nyní. Závěrem se vracím k hlavnímu motivu mého krátkého projevu. Obracím se na všechny přítomné, na všechny lidi, kteří mají zájem na budování demokratického státu. Očišťme naše srdce od hnilobného balastu komunistického myšlení a praktik, sestupme ke kořenům našeho lidství, a nedopusťme, abychom byli strženi činností a provokacemi totalitních sil, abychom byli strženi do nevypočitatelného víru událostí, které přijdou. Obracím se zároveň na naše západní přátele: pomozte naší rodící se demokracii, pomůžete tím i sami sobě.