--------------------------------------------------------------------------------
Autor: (lk) č.: 501
Název: De Jure /přetištěno z Práce/
Zdroj: NN Ročník........: 0001/005 Str.: 013
Vyšlo: 01.01.1991 Datum události: 01.01.1991 Rok: 1991
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
Trestní stíhání Jiřího Wonky, o kterém jste jako jediní informovali (PRÁCE 13. září), má logiku," obrátil se na naši redakci předseda trestního senátu okresního soudu v Pardubicích JUDr. OTAKAR KRACÍK. "V lednu 1989 jsem se dostal k některým důležitým dokumentům objasňujícím smrt Pavla Wonky. Když jsem však byl pozván před komisi ČNR, která měla tento smutný případ vyšetřit, seděl mezi jinými členy vedoucí pracovník kádrového odboru předlistopadového ministerstva spravedlnosti ČSR, později blízký spolupracovník tehdejšího ministra komunistické vlády a asistent jeho náměstka, dnes náměstek předsedy městského soudu v Praze pro věci trestní. Je pochopitelné, že k objektivitě takové komise jsem ztratil důvěru a raději jí nic podstatného nesdělil. Byla to první, ale, bohužel, zdaleka ne poslední absurdita, se kterou jsem se v současné justici setkal."
Vždyť morální profil i toho posledního bachaře byl podle pokynu ministerstva spravedlnosti ČR podroben důkladné prověrce, aby vězni nepřišli k úhoně.
"A ti, kteří o nich rozhodují, stejně jako o osudu dalších lidí, žádnou očistu zřejmě nepotřebují a dokonce mají být doživotně jmenovaní. Pan prezident Havel krátce po svém prvním zvolení položil při návštěvě Ostravy květiny na hrob disidenta, jemuž vězení natolik podlomilo zdraví, že krátce po propuštění zemřel. Přes odpor většiny soudců byl v té době jmenován do funkce náměstka předsedy tamního krajského soudu pro věci trestní právě ten, který mu tragický úděl připravil."
To je závažné obvinění...
"Takových případů mohu uvést tucty. Markantní je to zejména ve východních Čechách. Jako spolupracovník zakládajících členů OF v Hradci Králové jsem byl požádán o vhodné typy na nezkompromitované soudce. Ti ovšem nedostali šanci, zato se místo nich objevila na scéně skupina zpočátku vyčkávajících podnikových právníků, kteří svá údajná práva na vedoucí funkci v justici začali uplatňovat prostřednictvím hradeckého KC OF pro jistotu až v únoru 1990. Přivedli si partu kamarádů a známých, u nichž jsem byl nejen já překvapen jejich náhlou revolučností. Nicméně vedoucí právník v tak lukrativním podniku, jakým byla Zelenina, se stal předsedou krajského soudu v Hradci Králové. Vůbec mu nevadí, že jeho náměstek pro věci občanskoprávní je současně prezidentem profesionálního fotbalového klubu a členem dozorčí rady jistého státního podniku v Týništi nad Orlicí. Těžko tedy hovořit o nezávislosti. Jiný bývalý podnikový právník byl jmenován předsedou okresního soudu v Pardubicích patrně za zásluhy o konsolidaci pionýrské organizace po roce 1970. Dnes je ale tak přehorlivý skaut, že vyhrožoval pracovnicím jedné pardubické školy, když se zdráhaly uvolnit prostor pro skautskou klubovnu, až na něho podaly trestní oznámení. Předseda protikulackého soudu v Holicích z padesátých let to dokonce dotáhl na náměstka českého ministra spravedlnosti. Trpký úsměv vyvolává odvaha místopředsedy Nejvyššího soudu ČR, po lustraci již bývalého, jehož jmenování zdůvodňoval tehdejší náměstek ministryně spravedlnosti, že onen soudce projevil značnou dávku statečnosti, když jako člen Lidových milicí odmítl po několika dnech mohutných listopadových demonstrací převzít další zásobník s ostrými náboji."
Pane doktore, nevidíte věci moc černě? "Přes takzvanou očistu justice je sekretářkou předsedy
východočeského krajského soudu manželka zástupce náčelníka odboru vyšetřování bývalé krajské správy StB, který měl v práci Pavla Wonku před jeho smrtí. Z aparátu KV KSČ, z oddělení pro armádu, bezpečnost, prokuraturu a justici, byla přijata právnička na místo notářky v Chrudimi a ještě tam dostala byt. Vedoucí kádrového oddělení krajského soudu, známý vyzývatel k odesílání petic proti nedůraznému zásahu StB a dalších ozbrojených složek proti antisocialistickým demonstracím, byl uklizen jako soudce do Rychnova nad Kněžnou. Nadále soudí bývalá náměstkyně předsedy krajského soudu, která coby absolventka komsomolské stáže v Moskvě měla nejlepší kvalifikaci pro předsedání všem možným i nemožným komisím, a která - teď se podržte! - v jednom případě doporučila dnes rehabilitované soudce vyhodit jako politicky nespolehlivé. Stejně tak obléká talár náměstkyně bývalého nechvalně pověstného předsedy okresního soudu v Hradci Králové. Jako nový soudce krajského soudu byl přijat důchodce bez jakékoli soudní praxe. Že by získal zásluhy, když jako právník zajišťoval výhodné koupě hájenek a podobných rekreačních objektů pro komunistické funkcionáře a jim blízké? K témuž odvolacímu soudu byl vzat zpět i penzista, který se proslavil zdůvodněním, že JUDr. Ján Čarnogurský, dnešní slovenský premiér, nemůže jako antisocialistický živel zastupovat klienta ani v občanskoprávním řízení, byť si ho zvolil v souladu se soudním řádem."
Doktor Kracík ze sebe chrlil jeden šokující fakt za druhým: "Útěky právníků z justice nejsou motivovány pouze finanční otázkou, ale i roztrpčeností, že se houfně vracejí důchodci, nota bene ti, kteří se v padesátých letech aktivně podíleli na mnohých hrůzách. Proč by ale ne? Vedle penze berou plný plat, přitom v nejednom případě rehabilitují ty, jež sami odsoudili. A co jsou křivdy z té kruté doby ve srovnání s normalizací! Není ani divu, že vše zůstává při starém. Stejně jak za vlády KSČ je hlavním kritériem úspěšnosti soudce počet vyřízených věcí. Jak potom může nezávislost a objektivita vypadat? Soudci jsou navíc de facto děvečky pro všechno a k tomu ještě musejí do sebe pojmout obrovské množství nových zákonů a novelizací.
Vedení soudu však zajímají pouze čárky za uzavřené případy. Suď jak suď, hlavně když máš čistý stůl. Málem děláme v úkole jako ve fabrice. A koncepce justice, oprášená z roku 1968, se kterou se představilo současné ministerstvo spravedlnosti ČR, nemá žádnou konkrétní podobu. Snad jen tu, že je opět psána v duchu slovníku o dosažení světlých zítřků v pevné jednotě strany a lidu."
POZNÁMKA : Jména jsme nezveřejnili, nejde nám o skandalizování osob, ale o pořádek v tak závažném resortu, jakým je justice - pokud samozřejmě chceme hovořit o právním státě (zvláště když podobně bychom mohli psát také o naší prokuratuře). Doufáme pouze, že se nezačne u předsedy trestního senátu okresního soudu v Pardubicích... Přetištěno z PRÁCE