Proč
volání po monarchii, proč chtít krále na konci 20. století? Proč obnovovat
něco, co se zdá být cizí mentalitě dnešních lidí přivyklých republikánské formě
státu?
Nejde nám o obnovu
monarchie pro monarchii, z neživotných staromileckých pohnutek: jde nám o
to, dodat národu a společnosti novou identitu, nové vlastenectví a obnovit
dávno zapomenuté hodnoty, jakými jsou čestnost, hrdost, smysl pro spravedlnost,
vzájemné porozumění, tolerance, oddanost a služba, víra…
Není
žádným tajemstvím, že skutečně demokratické společnosti a státy se vyvinuly
právě z monarchií a monarchiemi zůstaly.
Pod
heslem, které je titulkem článku, se ve středu 23. 10. konala tisková
konference royalistického hnutí Čech, Moravy a Slezska KORUNA ČESKÁ. Na dotazy
novinářů odpovídali Petr Placák, Jaromír Stach, Bedřich Karel, Viktor Faktor,
Miroslav Balcar a další členové přípravného výboru hnutí. Z novinářské
reprezentace se účastnili zástupci Lidových novin, Mladé fronty dnes, Českého
deníku, Lidové demokracie, Zemědělských novin, týdeníků Progres a Reflex,
rudého práva, Práva lidu, zástupkyně listu Prager Wochenblatt, zástupci ČTK,
nezávislé tiskové agentury Arteria, listu European, BBC a ČsT.
Hnutí
požaduje kulturní rozdělení dosavadní federace, pod dohledem evropských
institucí, na české země a Slovensko, jako dva suverénní státy. Rozdělení
považuje za jediné důstojné ukončení sedmdesátileté latentní krize, přičemž
nevylučuje opětné sblížení Čechů a Slováků v budoucnosti, např. formou
personální unie. Současnou Evropu považuje za archaickou společnost dožívající
na svobodomyslných, sociálních, nacionálních a technokratických mýtech 18. –
20. století, archaickou společnost národních impérií v poválečných letech
politiky nešťastně rozdělených či pospojovaných, hledíme do 21. století. Úřad
krále považuje Koruna česká za nejvyšší možnou státní autoritu, nadstranickou
sílu a stabilizační prvek v zemi, který nemůže nahradit sebelepší úředník
státu – president. V zavedení instituce krále hnutí spatřuje i oživení
české národní tradice a národního povědomí v pozitivním slova smyslu,
nacionalismus a socialismus jsou dvě strany téže mince.
V dnešním
Československu postrádáme především koncepci opravdu radikální ekonomické
transformace a s tím související důsledné zničení mechanismů
socialistického hospodaření, což však naráží na odpor části naší
postkomunistické politické scény. Souběžně s ekonomickými změnami musí jít
i změny politické, které očekáváme od blížících se voleb, ve kterých
z pragmatického hlediska podpoříme nejsilnější pravicovou stranu. Přesto,
že royalistické hnutí je svou podstatou nadstranické, chceme spolupracovat
s demokratickými pravicovými stranami a hnutími, které ve shodě
s námi požadují důslednou očistu společnosti od zkompromitovaných stoupenců
bývalého komunistického režimu. Současnou celospolečenskou stagnaci vidíme
především v nedůsledném rozchodu s minulostí a v přesvědčení
občana, že si opět jen někdo vyměnil křesla, že se opět nejedná o něj. Vinu
klademe naší politické reprezentaci včetně pana prezidenta, která podcenila
význam morálního a justičního odsouzení minulosti a nezbytnost katarze pro ze
špíny se obrozující společnost. Nebyl dán průchod spravedlnosti shora – zdola
by to totiž šlo jen za pomoci vidlí.
Česká
politika neexistuje a její neexistenci ztělesňuje nešťastná postava českého
premiéra. tolik se praví v úvodním prohlášení hnutí.
Royalisté
považují dosavadní restituční zákon za nefunkční a omezující určité skupiny
občanů postižených komunistickým režimem. Hnutí chce v kulturní a sociální
oblasti podporovat činnost nestátních iniciativ (církví, charitativních
organizací a nadací). Ochranu kulturního a přírodního bohatství považuje za
prvořadou.
KONTAKT:
Koruna česká, (Regula Prag.),
Hládkov
13, 160 12 Praha 6