--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Haringer Jiří č.: 713
Název: Nerozhodnost nebo neschopnost?
Zdroj: NN Ročník........: 0002/001 Str.: 005
Vyšlo: 01.01.1992 Datum události: 07.12.1991 Rok: 1992
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Nevyhraněný postoj našich předních politiků a rozpaky nad zahraniční politikou ministra zahraničí J.Dienstbiera, zvláště ve vztahu k událostem v Jugoslávii, mě vedou k napsání tohoto článku.

Vrátím se zpátky o pět měsíců, kdy jsem v srpnu napsal článek "Jugoslávie nepříliš vzdálená a bojující." Dokumentoval jsem v něm postoj našich vlád a parlamentů k této otázce včetně pana prezidenta. Uvedl jsem, že máme plná ústa humanity, kterou bychom chtěli ordinovat celému světu, ale když jde o bratrovražedný boj slovanských národů nám po prapředcích blízkých, strkáme hlavu do písku a řešení problému necháme na jiných. Psal jsem, že v Chorvatsku žije početná česká menšina, a že Srbové ji považují za spojence zdejšího obyvatelstva, a proto by měla naše vláda uvažovat o evakuaci dětí z této oblasti do ČSFR. Trvalo dlouhé týdny, než se naši zodpovědní činitelé "rozhoupali" a začali po mnoha intervencích našich občanů (a článků nemnoha novinářů, např. T.Marjanoviče z Respektu) tuto akci uskutečňovat.

Ale to je zatím vše. V Chorvatsku dále teče krev, umírají nevinní civilisté. Už je tu tolik mrtvých, tolik zničených měst a vypálených vesnic, a taková nenávist, že to stěží vyřeší nějaká dohoda mezi znepřátelenými stranami (zvláště, když víme, jakým způsobem se dodržují). Chorvati, a hlavně naši krajané zde žijící, čekají od Československa kromě uznání jejich samostatnosti také morální podporu (když již "nemáme" tolik zbraní, abychom jim mohli pomoci touto cestou).

Čím více se ve světě mluví o příměří, tím více teče na chorvatských bojištích krve. Srbští komunisté s armádními špičkami jugoslávské armády se zřejmě domnívají, že jejich mocenské choutky lze vyřešit násilím, a že jedině politika násilí zajišťuje moc. Zvláštní zmocněnec generálního tajemníka OSN pro Jugoslávii C. Vance prohlásil, že předčasné mezinárodní uznání Chorvatska a Slovinska by situaci v Jugoslávii jen zhoršilo. Já a se mnou tisíce občanů naší republiky se naopak domníváme, že uznat jejich samostatnost již "včera" bylo pozdě a každé oddálení tohoto kroku přináší desítky obětí lidských životů. Je to věc názorů, ale tady stojí názory politiků lidské životy. Proto vítám rozhodnutí Evropského společenství uplatnit ekonomické sankce proti Srbsku a Černé Hoře. Domnívám se, že by se k těmto sankcím měla připojit též ČSFR, a to nejen proto, že nám jugoslávská armáda uzavřela ventily v Petrinji, a tím nám protiprávně blokuje námi zakoupenou ropu a způsobuje těžkosti naší energetice. Ačkoliv jugoslávská armáda již otevřeně podporuje srbský terorismus, a v celém Srbsku neexistuje jediná opoziční síla, která by se postavila velkosrbským plánům, není schopen prezident a naše fed. vláda veřejně odsoudit srbskou komunistickou tyranii a její krvavé vůdce. Od ministerstva zahraničí a pana ministra samotného lze těžko něco takového očekávat, když víme, jací lidé a s jakou minulostí toto ministerstvo representují. A konec konců i někteří z Charty 77, zvláště ti, co jsou ve vysokých státních funkcích náhle, když se jedná o záležitosti politické morálky, mlčí, a jsou hluší a slepí. Je to snad proto, že čs. zahraniční politiku rozhodující měrou určují dřívější takzvaní reformní komunisté?

Nevyhraněný postoj není výsledkem rozvahy, ale rozpaků (zatím použít výraz neschopnosti) hlavně našeho ministerstva zahraničí. To čeká na to, až se vyjádří ostatní svět, aby potom toto rozhodnutí podpořilo. To ovšem ukazuje na nedostatek realismu a odvahy, a také neschopnost zaujmout vlastní názor a postoj. Proto apeluji na všechny lidi dobré vůle v naší společnosti, aby pozvedli svůj hlas a důrazně žádali na představitelích našeho státu:

1. Uznat neprodleně samostatnost Slovinska a Chorvatska 2. Uplatnit ekonomické sankce proti Srbsku a Černé Hoře 3. Podpořit požadavek k urychlenému vyslání mírových jednotek OSN do Chorvatska

Dále žádám, aby byla odsouzena expansní politika srbské komunistické mašinérie, a pomohli jsme tak zabránit i v našem národním a státním zájmu destabilitě ve střední a jihovýchodní Evropě.

Jiří Haringer, poslanec ČNR