--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Bělohoubek Antonín č.: 689
Název: Výročí vzniku Československa
Zdroj: NN Ročník........: 0002/001 Str.: 000
Vyšlo: 01.01.1992 Datum události: . . Rok: 1992
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

by se jistě patřilo oslavovat radostně. Snad se tak zanedlouho oslavovat i bude. Zatím však máme nejen dost důvodů, máme dokonce i naléhavou povinnost být tvrdí. Odůvodněná tvrdost je něco zcela jiného než nízká mstivost. Pro svou tvrdost vůči komunistům dosavadním i bývalým, máme dost důvodů nejen z minula, ale i pro jejich počínání v přítomnosti. Domáháme se spravedlnosti ne jako samoúčelu nebo dokonce z pomstychtivosti, ale jako nutné podmínky pro vybřednutí z naší hospodářské, politické a morální mizérie. Lidé nakažení bolševickou prašivinou mají na svědomí nejen bezpočet umučených a bezpočet životů pomrzačených očividně i skrytě. Ke skrytému zmrzačení patří asi především velká politická a morální otrlost většiny lidí, kterým vládli komunisté. Ta dvojí otrlost bývá až tak velká, že i po pádu přímé zvůle komunistů se postižené národy smiřují s tím, aby i nejvyšší funkce zastávali dál ti, co mají značný podíl na jejich hospodářském i duchovním pádu. Je tomu tak i u nás. Obávám se, že pro mnohé západní podnikatele jsme mnohem méně důvěryhodní morálně než hospodářsky. Americký prezident měl jistě pravdu, když řekl, že jsme sami sobě i jiným dlužni ještě revoluci morální.

Kdyby ti hodně provinilí svou vinu pokorně přiznali, bylo by snad na místě být k nim velkorysí. Dokud se však tváří, jakoby se ničeho hrozného nedopustili, měli bychom vůči nim být tvrdí, měli bychom jim dávat zřetelně najevo, že se jich štítíme, že jimi pohrdáme. Ke mstivosti vůči nim se nesnižujme. (Josef Zvěřina: "Přece si nepotřísním duši nenávistí!").

To, že komunisté dosavadní i bývalí, z významných funkcí neodcházejí sami, po dobrém, je důkazem jejich zatvrzelosti, jejich nestydatosti a cynismu. Doufejme, že alespoň někteří z nich takoví nezůstanou doživotně. Vypoklonkovávejme je z míst, kde by mohli dál škodit podobným stylem, jako Kristus vyháněl z chrámu kupce, to jest ne nenávistně, ale jen pohoršeně, jen štítivě, jen pohrdavě.

Ant. Bělohoubek