--------------------------------------------------------------------------------
Autor: red. pol. č.: 812
Název: 2.Projednání souhrnné prognózy ČSSR do r. 2010
Zdroj: NN Ročník........: 0002/004 Str.: 000
Vyšlo: 01.01.1992 Datum události: . . Rok: 1992
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Úvodní slovo k diskusi přednesl V. Komárek, v němž se vyjádřil především k teoretickometodologickým východiskům tvorby Souhrnné prognózy. Vzhledem k tomu, že hlavním východiskem je marxistická metodologie vědy, objektem prognózy je dějinný vývoj čs. ekonomiky z pozic marxistické politické ekonomie, tj. se zdůrazněním analýzy socialistického vlastnictví, hodnotového zákona, tržních vztahů, ekonomických zájmů a z toho plynoucích konkrétních analýz nákladů, cenové problematiky, reálných kursů aj. zhlediska stavu čs. ekonomiky, světa, jakož i vyspělého kapitalismu a světového socialistického systému. V závěru úvodního slova se mj. zmínil o některých teoretických zdrojích Prognózy (práce EÚ SAV, ÚML ÚV KSČ), o absenci filozofických a sociologických studií a nedostatcích v koordinaci teoretických poznatků. Na základě diskusí se sovětskými teoretickými ekonomy vyslovil názor, že současné teoretické ekonomické myšlení a poznání v oborech ekonomických věd v ČSSR je na úrovni, která nemůže být pokládána za příčinu určitých stagnačních tendencí ve společnosti a v ekonomice.

V obsáhlé diskusi vystoupili soudruzi M. Šikula, Z. Chalupský, V. Háčik, Z. Souček, M. Hrnčíř, I. Okáli, B. Kocan, V Mikuláš, I. Haluška, K. Janáček, A. Brůžek, Z. Mošna, A. Holub, J. Pěnkava, J. Iša, J. Petřivalský, R. Vintrová a V. Kvěš. Kromě uznání zpracovatelům Prognózy byla vyslovena řada podnětných připomínek a námětů. Bylo upozorněno na nebezpečí vulgarizace výsledků prognózy i na problematičnost některých jejich závěrů.

Diskuse ocenila mj. gnoseologický přínos prognózy, důraz na chápání sociálně ekonomického pohybu jako vývoje společenských výrobních a především vlastnických vztahů a komplexní postižení dimenzí tohoto pohybu s přesvědčivou identifikací problémů a budoucích záměrů čs. ekonomiky s výraznou pomocí mezinárodních srovnání.

Diskutující se zamýšleli nejen nad trajektorií ke stavu naznačenému v dynamické variantě prognózy, nad zvládnutím hybných sil k překonání setrvačných tendencí, nad účinností zaváděného hospodářského mechanismu, nezbytností a způsobem obnovení všeobecné ekonomické rovnováhy a zastavení inflačního vývoje, formování selektivní hospodářské politiky tak, aby konsolidační opatření byla v souladu s dlouhodobými a střednědobými cíli, nad možnostmi využít rozvojových strategií nově industrializovaných zemí, ale i nad metodologickými a metodickými otázkami objektivního ocenění ekonomické úrovně čs. ekonomiky, nad seriózností uváděných propočtů při známé problematičnost našich cen, nad zúženým pohledem na svět a světový pokrok převážně přes špičky kapitalistických ekonomik aj. V těchto souvislostech se diskuse vracela k potřebě rozvíjet paralelní prognostické pohledy na čs. ekonomiku prostřednictvím více různých teoretických a prognostických škol i k významu pětiletých cyklů pro aktualizaci souhrnných prognóz.

V. Komárek na závěr diskuse stručně reagoval jen na vybrané myšlenky. Podpořil užitečnost požadavku existence více škol, zaujal stanovisko zejména ke strategickým otázkám dalšího vývoje čs. ekonomiky a zdůvodnil nezbytnost srovnávání s vyspělými kapitalistickými státy, pokud platí marxisticko-leninská teze o vyšší produktivitě společenské práce za socialismu a pokud budeme chápat socialismus jako společnost s ekonomickou prosperitou a socialistickým humanismem. Konstatoval, že diskuse byla prospěšná a vyslovil přání myšlenkový kontakt s VKE ČSAV touto formou i nadále udržovat.

Zbývá už jen zjistit, proč nám tohoto doživotního komunistu vnucovali Havel a spol. v listopadu 1989. Žeby špička Občanského hnutí (tehdy OF) prostě jen chtěla založit neokomunistickou stranu?

pol.red.