--------------------------------------------------------------------------------
Autor: NN č.: 855
Název: Prezidentská komise
Zdroj: NN Ročník........: 0002/004 Str.: 029
Vyšlo: 01.01.1992 Datum události: 01.01.1992 Rok: 1992
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Komise chápe a plně respektuje skutečnost, že prokuratura je nezávislým orgánem, kterému v dem. společnosti nikdo nesmí a nemůže zasahovat do vyšetřování trestních činů nebo ukládat úkoly, týkající se takového vyšetřování. Na straně druhé ovšem komise konstatuje, že prokuratura nemůže již nadále být pracovištěm, které nebude možno kritizovat a hodnotit a orgánem, který stojí mimo dosah veřejného mínění a kontroly ústavních činitelů.

Komise přezkoumala obsah korespondence mezi Miloslavem Marečkem a prokuraturami ČR a ČSFR a zjistila tyto skutečnosti:

1. Usnesení GP ČR ze dne 31. 1. 91 bylo p. Marečkovi doručeno až 12. 8. 91 a reagovalo na jeho dopis ze dne 10. 8. 90 nejen se značným zpožděním, které lze chápat, ale nikoli omluvit, ale zejména toto usnesení je věcně zcela nesprávné, neboť je jím odloženo "oznámení Miloslava Marečka pro trestní čin dle ş 158 tr. zák. na poslance FS, kteří přijali Ústavu 1960 a trestní zákon č. 140/61 Sb.", ačkoliv z podání M. Marečka ze dne 10. 8. 1990 je zřetelně patrno, že nic takového M. Mareček výslovně nežádal a takové oznámení nepodal.

2. GP ČR opakovaně ve svých usneseních a dopisech M. Marečkovi tvrdí, že trestní stíhání signatářů "Několik vět" bylo v souladu s tehdejším právním řádem. Toto tvrzení však neodpovídá skutečnosti, neboť ani v té době neexistoval právní předpis, který by výslovně označil "Několik vět" za tiskovinu, schopnou naplnit skutkovou podstatu trestného činu pobuřování podle ş 100 tr.zák. nebo přečinu podle ş 6 zák. 150/69 Sb. ve znění zákonného opatření předsednictva FS z února 1989. K takovým závěrům docházeli někteří vyšetřovatelé a prokurátoři jen na základě mimoprávních a politicky motivovaných výkladů, které však nejsou a nebyly součástí platného práva. Rozhodně neexistovala v době stíhání M. Marečka ani ustálená judikatura, ani jednotný právní výklad v této věci, jak dnes tvrdí GP ČR.

3. Komise zjistila, že neexistovala potřebná spolupráce mezi GP ČR a GP ČSFR ve věci vyřizování podání M. Marečka, neboť jen tak se mohlo stát, že dne 16. 1. 1992 ujistil vyšetřovatel GP ČSFR dr. Hon, že jeho podněty budou postupně přešetřeny a že mu též postupně budou sděleny výsledky tohoto vyšetřování, avšak téhož dne vydává GP ČR stanovisko ČTK, jehož obsahem je oznámení, že veškeré podněty M. Marečka byly řádně přešetřeny a nadále jeho oznámení budou odkládána jako nedůvodná. Tento zásadní rozpor nelze podle názoru komise vyřešit pouze kompetencí obou prokuratur.

4. Komise konstatuje, že GP ČSFR, jmenovitě pak první nám. gen. prokurátora ČSFR, JUDr. Lubomír Veleta věnoval záležitosti p. Marečka od 24. 10. 1991, ale zejména pak od 25. 12. 91 značnou a významu věci odpovídající pozornost, která si ovšem vyžaduje delší čas k zevrubnému zjištění všech souvislostí. Komise bere na vědomí, že toto šetření bude ukončeno v nejbližších dnech a vyzývá pana Miloslava Marečka, aby ukončil protestní hladovku, jejíhož cíle bylo podle zjištění komise již dosaženo.