--------------------------------------------------------------------------------
Autor: CK č.: 887
Název: Ctihodná společnost
Zdroj: NN Ročník........: 0002/006 Str.: 008
Vyšlo: 01.01.1992 Datum události: 01.11.1989 Rok: 1992
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
Listopad 1989. Přichází člen pražského OF pan Šabata a dostává se do čela brněnského OF. Lid na náměstí volá: "Ať žije Šabata". Nechápe, proč vyzývá k dialogu zástupce MV KSČ, kterého pak vypíská. Nedbá, že je napomínán panem Šabatou, že to není demokratické. Nebudeme přece jako oni. A v jeho stínu na náměstí vystupují různí lidé, aby "bojovali" proti totalitě. Např. náměstek ministra Prokopce z minulosti, v současné době předseda ZO KSČ na svém pracovišti.
Lid je pobouřen, že primátorem Brna zůstává nomenklaturní kádr, komunista Pernica. Ať odstoupí. Kdo mu přiskočí na pomoc? Pan Šabata. A na plakátech na zdech města vyjadřuje názor shodný s panem Šabatou rektor MU Jelínek. Sněm OF končí vřavou. Pan Šabata opouští se svými stoupenci původní prostory OF. Začínají osočovat pravici, v jejímž čele se ocitá Petr Cibulka. Označují ho za osobu nehodnou důvěry, podezřelou za zpronevěry apod. A tak šabatovci dali přednost boji za setrvání komunisty ve funkci primátora, před existencí jednoty OF, kterou tak rozbili. A tisíce občanů Brna se opakovaně scházejí na náměstí a volají: "Šabata ven!"
Kdo poskytoval prostor k šíření názorů pana Šabaty a spol? Moravské noviny. Kdo je vydával? Vydavatelství Atlantis. Kdo byl ředitelem? Syn pana Šabaty! Kdo byl šéfredaktorem? Pan Kavín. Kdo poskytoval prostor rektoru Jelínkovi k šíření jeho názoru na očistu od starých struktur? Opět Moravské noviny. Kdo odmítl uveřejnit opačné stanovisko Rady OF v Brně k této otázce? Pan Kavín. Již není šéfredaktorem, protože Moravské noviny již neexistují. V "konkursu" byl vybrán za ředitele brněnských divadel. Je prý odborník. Spolu se svou ženou vlastní, nebo vlastnil nějaké divadlo ve Vídni. Kdo je zná? Kdo pláče v televizi nad ředitelem Kavínem, kterého postihuje lustrační zákon? Sám pan dr. Rychetský.
Rektor Jelínek je kritizován za své názory na očistu univerzity. Kdo mu přiskočí na pomoc? Ředitel brněnského rozhlasu Ivan KŘÍŽ. Kde? Na stránkách bývalého krajského orgánu KSČ, dnes nezávislé Rovnosti. Kdo je šéfredaktorem? Pan SELINGER, dříve stojící v úzkém vztahu k Moravským novinám. Kdo zasahuje do očisty na VUT? Bratr Ivana Kříže Karel KŘÍŽ. Byl poradcem v etických záležitostech bývalého rektora, odvolaného z funkce, který se musel vzdát kandidatury ve volbách pro podezření ze spolupráce s StB. Ve stejné funkci pomáhá současnému rektorovi.
Kdykoliv přišla na pořad jednání otázka Moravy, vynořili se pan Šabata a pozitivně lustrovaný poslanec pan BÁRTA. Po jeho smrti jen pan Šabata, vzdor tomu, že byl v Brně početnými shromážděními občanů vypískán. A pokles jeho politické důvěryhodnosti dosvědčuje i to, že ho OF v Brně zařadilo při volbách až na prakticky nezvolitelné 30. místo. Kdo mu přiskočil pomoci? Někdo z české reprezentace, kdo se domníval, že bohaté politické zkušenosti budou přínosem pro českou vládu a jmenoval jej ministrem, byť bez pověření. Čímž se pan Šabata celý život živil? Na kandidátce do voleb uvedl jako své zaměstnání: "politik!!" A jeho jmenování ministrem bylo v době, kdy se volalo po omezení státního aparátu a úsporách ve vládě.
V současné době jde o bytí a nebytí státu. Politické vody se zakalily. Pan Mečiar navštívil Brno a slíbil Moravanům svou a slovenskou podporu. A ejhle. Jde o Moravu a znovu se z kalných vod vynořuje pan Šabata. Píše do Rovnosti pana Selingera článek: "Masarykova republika končí, co začíná?" A jezdí na Slovensko. Upozorňuje na to náměstek ministra vnitra J. Ruml. Vyjednává tam? Jménem koho? Kdo jej pověřil?
Kdože přiskočí panu Šabatovi na pomoc? Ctihodná společnost vysokých politických celebrit včetně zetě pana Šabaty Petra Uhla z ČSTK. A prsty této ctihodné společnosti, jejímž členem je i pan Šabata, jsou zatraceně dlouhé. Sám náměstek min. vnitra J. Ruml, spolu se svým představeným Langošem, jsou citováni do federální vlády, kde pan Ruml dostane důtku s výstrahou.
Vraťme se do Brna. Co spojuje všechny vyjmenované pány? Byli to kdysi vlivní komunističtí funkcionáři. Pan Šabata byl členem Akční trojky, což v akci "Demokratizace vysokých škol" na jaře 1949 byly komise, které vyhazovaly studenty ze školy. Student Jelínek byl delegátem Akčního výboru v profesorském sboru téže fakulty. Jedině pan Selinger se stal komunistou po sloučení se soc. demokratickou stranou, ostatní vstoupili do strany dobrovolně. Všichni byli později dubčekovci, jako takoví ze strany vyhozeni a stali se členy disentu.
Celoživotní přátelství vzniká mezi mladými, které cosi určitou dobu spojovalo. Tak vznikají přátelství z vojny, nebo setkání studentů třeba po 50 letech. Naši dědové s láskou vzpomínali, jak spolu bojovali na Piavě a vůbec nevzpomínali na hrůzy a krev téže doby. A tyto lidi spojují společné prožitky z doby, kdy byli vojáci na frontě třídního boje v řadách KSČ. A zcela zapomínají, že působili utrpení jiným. A stejně zapomínají, proč vůbec v této zemi musel vzniknout disent, který je spojil později a jaký díl viny za to nesou. A stará přátelství nerezaví. A proto, když je nouze nejvyšší, pomoc soudruha nejbližší.
Plně se ztotožňuji s článkem B. Pečínky ze Studentských listů č. 24, když píše: "Mám důvodné podezření pana Šabatu obvinit, že tuše nestabilitu ve vztazích mezi dvěma republikami, se snaží využít situace k postupnému vytvoření moravské vlády a parlamentu (včetně prezidentského postu) a dovršit tak sen, o jehož uskutečnění už delší dobu usiluje. Lhostejno, jak se bude ona forma územně správního uspořádání jmenovat."
A styky pana Šabaty, jak vidno, jsou vlídné a mocné a jeho sen tedy není tak nereálný, jak by se mohlo zdát. Skutečnost, že kredit, který měl mezi občany v listopadu 1989, již vbrzku ztratil, je nepodstatná. Mínění lidu totiž v tomto státě (viz 2 milióny podpisů na podporu referenda) má dnes u naší reprezentace cenu jen minimální.
Čemu že to říkají Italové "ctihodná společnost?" A proto volám ústy velikána z doby bývalé slávy pana Šabaty: "Lidé, bděte!" CK