V souvislosti
s návštěvou předsedy německé FDP Otto von Lamsdorfa v ČSFR jsme
požádali o rozhovor předního představitele Liberálně demokratické strany
v Plzni akademického malíře Jiřího Kovaříka.
Otázka 1.:
Předseda FDP vyhlásil
v Bratislavě otevřenou podporu FDP pro Občanské hnutí. Jak vidí tento
problém plzeňští liberálové?
Při nedávné návštěvě nás hrabě
Lamsdorf poučil o liberalismu. U nás prý liberální strana neexistuje, až na
Občanské hnutí. Zde mohl pan hrabě vykřiknout "„heuréka"“ Měl
částečně pravdu. Nepopiratelný je vskutku liberální vztah pana Dienstbiera k
estébákům na našich ambasádách v cizině, jak jsme se dočetli
v RK. Jsou nepostradatelní stejně jako mnoho jiných. Mimochodem je samotná
politika FDP dost zajímavá. Sami se nazývají jazýčkem na vahách, německy se to
řekne „Achseltrager“. Volně přeloženo do češtiny značí „kam vítr, tam plášť. Se
svými 5 – 6 % osciluje FDP mezi sociálními demokraty a demokraty křesťanskými,
což jim zajišťuje doživotně ministerstvo zahraničí. Kdyby jim tahle taktika
vyšla u OH, tak klobouk dolů. U nás, myslím tím u mandlerovců, návrh téhle
mesaliance nepadá na úrodnou půdu.
Otázka 2.:
Jaká je současná situace LDS?
V tisku o tom bylo napsáno
více než dost. Chtěl bych tento problém osvětlit také z jiné strany. Všichni
jsme dychtivě očekávali den, kdy se Sovětský svaz rozletí na kusy. A když se to
stalo, ani se nám nezrychlil dech. Skoro už to hraničí se ztrátou identity a
opravdově se bojím, že tenhle východoevropský postkomunistický fenomén, tak
razantně demonstrovaný v loňských volbách v Polsku, zcela zmrtví
politický život a dá příležitost jen starým harcovníkům, kteří se uvelebili
v často už vlastním zadkem zahřátých místech mocných stran a hnutí,
schopných nabídnout lukrativní návnadu. Většina pociťuje téměř štítivost
k politické činnosti, která je posuzována stále podle starého klišé, že
politika je a musí být špinavá. Je to pouštění žilou demokracii. My (LDS(
můžeme nabídnout jen nezávislost a prostor pro svobodné myšlení. Sice jsme
tvrdě zasažení do voleb, ale jako liberály by nás daleko víc zdemoloval padělek
názorů a našeho programu.
Otázka 3.:
Tím myslíš pouze mandlerovce?
Samozřejmě. Jistá část naší
politické veřejnosti je asi sotva schopna akceptovat to, co se právě v LDS
děje: pro někoho to může být jen donkichotiáda a pro druhého sebezničující
gesto, kterým se jen snažíme zpomalit Drang nach Osten. Takže na jasnou otázku
jasná odpověď: Liberálové si vždy zakládali na odvaze být v menšině.
Liberalismus nepotřebuje nálepky jako sociální, socialistický a dokonce ani
kapitalistický, protože si stejně jako bystřina po dešti prorazí cestu všude
tam, kde bude třeba bojovat proti monopolu a potlačování lidské důstojnost. Ti,
kdo mají odvahu vykročit tímto směrem, obejdou se bez německých
"„přátelských objetí““, najdou dveře vždy otevřené.
Otázka 4.:
A co státoprávní uspořádání?
Stanovisko je jasné. Proti mátožné
a jalové federaci stavíme zemské zřízení. Zdola od obcí vzhůru. Jasně
formulujeme i pohled na dav, který se jako poslušná drůbež řadil u podpisových
archů, aniž věděl, co podepisuje. Víc než čtyřicetiletá průprava v něm
zakódovala, že koná správně. Takový byl výsledek žonglování obou reprezentací
po hospodách u chalupářských gulášů. Konflikt prezident versus parlament se
pokusím vyjádřit asi takhle: Dramatik určitě ví, že divadelní scéna není ulice,
a stejně tak politik by měl vědět, že ulice není divadelní scéna.
Zpracoval: Jiří Kubík