Otevřený
dopis dvěma členům českého kabinetu – premiéru panu Pithartovi a ministru
financí panu Špačkovi.
Pánové,
Přišel čas, abyste své funkce
opustili. Vyzývám Vás k odstoupení, neboť jiné spravedlivé řešení pro vás
patrně neexistuje.
Důvod je víc než zřejmý. Kolik
práce dalo sestavení loňských rozpočtů. Kolik slov bylo řečeno, než se podařilo
jejich konečnou podobu schválit. Přitom z úst členů vlád, poslanců
parlamentu i z úst vašich vycházely opakovaně požadavky na vyrovnanost
všech rozpočtů. Deficitní rozpočet by tehdy nepřipustil prakticky nikdo.
Princip vyrovnanosti rozpočtů byl
všemi parlamenty přijat jako základní vodítko. Nemohu zde nepřipomenout fakt,
že rozpočty mají po schválení postavení zákona. Uvádíte, že byly řádně plněny výdaje,
deficit byl zapřičiněn nižšími příjmy. Ano, máte pravdu, Je však též navýsost
zřejmé, že základem naší ekonomické reformy (mimochodem závazným, neboť scénář
a principy reformy parlamenty odsouhlasily a ve svých prohlášeních je
akceptovaly i vlády) je restriktivní hospodářská politika reprezentovaná
protiinflačními opatřeními. Mezi ně patří bezesporu již zmíněný princip
vyrovnanosti nebo ještě lépe přebytkovosti státních rozpočtů. Nepřipustit
deficit a sním spojené jevy (emise dalších peněz a jejich vložení do oběhu,
znehodnocení měny inflací, případně též nepříznivé zvyšování státního dluhu) –
tak zněl základní požadavek, podle nějž se rozpočtová politika řídila. Tento
obecný požadavek je jistě daleko podstatnější než sama příjmová či výdajová
stránka rozpočtu.
Nabízí se však otázka, proč byla
na poslední chvíli před koncem roku provedena valorizace některých položek.
Jelikož by prostředky posledním dnem roku ztratily svou použitelnost, byly
mnohde utraceny narychlo a je možno říci, že ve většině případů též poněkud
neefektivně. Nezbyl čas na důkladnou finanční rozvahu, na výběr kvalitních a
levných dodavatelů, mnohé práce, zejména v oblasti oprav a údržby
nemovitostí, není možné v zimním období vůbec provádět, mnohé potřebné
výrobky je nutno objednat více v předstihu. Toto tvrzení se opírá o
všeobecně známá fakta. Například některá školská zařízení v České
republice obdržela měsíc před koncem roku prakticky neočekávanou valorizaci
v částce počítané ve stovkách tisíců. Bylo to opravdu nezbytné?
Blíží se parlamentní volby. Mám
pocit, že se může jednat o předvolební taktiku Občanského hnutí. Již
v srpnu se totiž objevovaly signály, že příjmová stránka rozpočtu nebude
splněna. Vy, tedy odpovědní členové vlády, jste však žádná opatření na
odpovídající omezení výdajů neprovedli. Vždyť je vlastně vše v pořádku,
výdaje plníme a nižší příjmy budou svědčit proti důsledné ekonomické reformě
prosazované Občanskou demokratickou stranou a dalšími pravicovými stranami. Kdo
může za nenaplněné příjmy? Svedete to na Klausovu chybnou strategii? Poukážete
na negativní důsledky transformace hospodářství rychlou cestou
s minimalizací zásahů státu? Připomenete opět pokles výroby,
nezaměstnanost, sociální problémy? Proč ne, vždyť se situace dá s úspěchem
využít k posunu smýšlení voličů doleva.
Pokud jde opravdu o předvolební
taktiku, je velmi chytře vymyšlená. Lze totiž předpokládat, že málokdo je
schopen napadnout plnění výdajové stránky rozpočtu. Kdo má odvahu prohlásit, že
výdaje se mohly omezit? Kdo má odvahu prohlásit, že valorizace např. Ve
zmíněném školství nebyla nezbytná? Sázka na populistickou kartu však může
obstát pouze jednou. Dnes již takový postup zdaleka nemůže přinést tolik ovoce
jako v minulosti. Lidé otevírají oči. Stále více se přiklánějí k těm
osobnostem, které mluví pravdu nepříjemnou přímo, bez úhybných manévrů, kteří
vždy prosazují jasné vymezení kompetencí a odpovědností, jasná, rovná a
všeobecně platná pravidla účinná bez rozdílu pro každého. Promiňte, nejste
jediní, kdo znají základní počty. Deficit tu je a je třeba se s ním
vypořádat, musí být něčím kryt. Zákon o rozpočtu byl ve své podstatě porušen.
Jak ztrátu nahradit? Omezíme výdaje v letošním roce, v roce
pravděpodobně ze sociálního hlediska kritickém, v roce parlamentních
voleb, abychom mohli dokazovat neúspěch přijaté formy ekonomického přerodu?
Zadlužíme se? Zaznamenáme další devalvaci československé koruny vůči ostatním
měnám? Kdo to všechno zaplatí?
Budeme platit všichni, vážení.
Budeme platit všichni za to, že jste dopustili vznik deficitu, že jste
dopustili porušení principu, který byl osnovou zákona. Vám asi nezáleží na tom,
bude-li marka stát osmnáct nebo dvacet korun. Je lhostejné, zda celou
záležitost provází váš záměr nebo vaše omyly. Je lhostejné, zda schodek vznikl
úmyslně či vaší liknavostí, nedůsledností, vaším laxním přístupem nebo jen
nedostatkem předvídavosti. Právě dnes je na čase chybu přiznat a odejít. Odejít
z vedení státu, kterému nemůžete pomoci. Odejít dříve, než začne jaro a
než uslyšíme znovu trávu růst.
V Humpolci, 12.ledna 1992
Ing. Zdeněk Kadlec