--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Penc Stanislav č.: 955
Název: Otevřený dopis generálnímu prokurátorovi ČSFR
Zdroj: NN Ročník........: 0002/008 Str.: 008
Vyšlo: 01.01.1992 Datum události: 10.03.1992 Rok: 1992
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
Generální prokuratura ČSFR Generálnímu prokurátorovi JUDr. M. Laukovi
TRESTNÍ OZNÁMENÍ NA GENERÁLNÍ PROKURATURU Podáváme tímto trestní oznámení pro spáchání trestného činu zneužívání pravomoci veřejného činitele podle ş 158 tr.z., odst. 1, písm. c/, odst. 2, písm. c/ na:
a) bývalého generálního prokurátora ČSFR Dr. Gašparoviče b) generálního prokurátora ČR Dr. Brunnera
c) hlavního vojenského prokurátora Dr. Kříženeckého, neboť jako veřejní činitelé v úmyslu způsobit jinému škodu, nesplnili své povinnosti, vyplývající z jejich pravomocí.
Znaky skutkové podstaty shora uvedeného trestného činu byly naplněny tím, že uvedené osoby jako hlavy prokuratur neučinily zadost svým povinnostem, které pro ně vyplývaly z ş 18 zákona č. 20/1970 "o prokuratuře" ve znění zákona č. 168/1990, podle kterého: "prokurátoři dozírají, aby všechny trestné činy byly zjištěny a důsledně objasněny a stíhají podle ustanovení tr. řádu jejich pachatele".
Monokratická zásada, na které je prokuratura vybudována, ukládá uvedenou povinnost nadřízeným prokurátorům, pokud je podřízený prokurátor nečinný. Nekonali-li svoji povinnost všichni podřízení prokurátoři, ať už z nedbalosti, nebo z důvodu vázanosti právním názorem hlavy prokuratury, pak odpovědnost, a to i zhlediska naplnění skutkové podstaty podle ş 158 tr.z., nese generální prokurátor.
V době komunistického totalitního režimu v Československu v letech 1948-1989 byla spáchána celá řada závažných trestných činů představiteli a vykonavateli tohoto režimu. Ponecháváme nyní stranou ty trestné činy, které byly amnestovány předchozími amnestiemi, jakož i takové, u kterých proběhla promlčecí lhůta. Aniž bychom chtěli vyvolávat právní diskusi o stavění promlčecí doby nebo o nepromlčení, soustřeďujeme svoji pozornost a činíme shora uvedené osoby odpovědnými pouze za nestíhání těch trestných činů, které byly spáchány v posledních letech totalitního režimu, t.j. na trestné činy, které nebyly amnestovány a pro krátkost doby nejsou ani promlčeny.
Tyto trestné činy spáchané příslušníky pořádkových jednotek SNB, příslušníky StB, stranickými a politickými, jakož i vládními činiteli z let 1988-1989, jsou obecně známy, byly zadokumentovány ve filmových záznamech a videozáznamech a může k nim vypovídat řada svědků. Mnozí z těchto svědků již byli vyslechnuti a některé uzavřené případy předala Inspekce tehdejšího Úřadu na ochranu demokracie a ústavy vojenské prokuratuře k podání žaloby. Protože příslušní generální prokurátoři nereagovali na tyto obecně známé skutečnosti a podle zásady legality nezahájili trestní stíhání v těchto věcech, podali jsme členům branně bezpečnostních výborů Sněmovny lidu a Sněmovny národů FS a branně bezpečnostnímu výboru ČNR petici "Právo na spravedlnost", ve které jsme požadovali, aby byli před soud postaveni:
1) Velitelé jednotek, kteří zasahovali nezákonným způsobem proti pokojným manifestantům a účastníkům demonstrací.
2) Náčelníci a příslušníci II. správy SNB v Bartolomějské ulici, kteří bili zadržené při demonstracích, jakož i další náčelníci a příslušníci z jiných oddělení SNB, např. z pověstného dvorečku ve Školské ulici.
3) Vedoucí státní a straničtí funkcionáři odpovědní za hromadný psychický a fyzický teror, kterému bylo vystaveno obyvatelstvo v době pokojných manifestací prodemokratické veřejnosti v letech 1988-1989.
4) Příslušníci StB, kteří v letech 1988-1989 psychickým a fyzickým terorem zastrašovali pořadatele a účastníky prodemokratických shromáždění v Praze, unášeli je, bili, vyhrožovali jim likvidací, čímž je chtěli odradit od jejich nezadatelného práva na svobodu shromažďování a svobodu slova a projevu.
Orgány trestního řízení s nejvyšší odpovědností generálních prokurátorů a hlavního vojenského prokurátora byly povinny zahájit přinejmenším aspoň trestní stíhání ve věci, neboť o spáchání uvedených skutků na základě příslušných rozkazů nebylo nejmenších pochybností. To se však nestalo a nestalo se tak ani po zveřejnění naší petice v některých sdělovacích prostředcích! Mimo trestné činy spáchané v souvislosti s potlačováním a rozháněním pokojných demonstrací, byly spáchány další trestné činy, ať už v souvislosti se shora uvedenými nebo mimo tyto souvislosti.
Jde např. o trestný čin obecného ohrožení podle ş 179 tr.z., když docházelo k sevření demonstrantů a jejich stlačování v uzavřeném prostoru s možným následkem vyvolání paniky a ušlapání lidí nebo byli demonstranti hnáni přes magistrálu, na které nebyl zastaven provoz a lidé byli nuceni se proplétat mezi jezdícími auty s možným následkem přejetí.
Při demonstracích byla řada lidí zraněna, mnozí s trvalými následky! Tím byl spáchán trestný čin ublížení na zdraví podle - 221, odst. 1, odst. 2, písm. b/, odst. 3, 4.
Nepromlčena a neamnestována zůstává řada dalších trestných činů spáchaných příslušníky SNB, zejména StB v 80. letech při zásazích proti příslušníkům politické opozice a při potlačování disidentského hnutí. Zde je možno uvést např. aktivitu StB při vytlačování nepohodlných politických odpůrců z republiky na základě jejich všemožného šikanování, pronásledování a postihů, nebo další zákroky při zadržování politických odpůrců, omezování jejich svobodného pohybu, zabavování jejich věcí, vyvíjení nezákonného nátlaku na ně a na jejich rodinné příslušníky, protiprávní způsoby výslechů, používání fyzického násilí a všechna ostatní porušování trestního zákona a trestního řádu a jiných právních předpisů v té době platných.
Tato jednání podle našeho názoru naplňovala i skutkové podstaty trestných činů omezování osobní svobody podle ş 231, odst. 2 tr.z., zbavení osobní svobody podle ş 232, odst. 1, 2 tr.z., vydírání podle ş 235, odst. 1, 2 tr.z., porušování domovní svobody podle ş 238, odst. 2 tr.z., krádeže podle ş 247, odst. 3 tr.z. a loupeže podle ş 234, odst. 2 tr.z. Uvádíme jen ty trestné činy, kde výše trestní sazby vyloučila zastavení trestního stíhání v důsledku amnestie.
Velice závažným nepotrestaným trestným činem byl trestný čin obecného ohrožení podle ş 179 tr.z., který byl spáchán tehdejšími stranickými a vládními činiteli a hlavní hygieničkou Dr. Zuskovou v souvislosti s černobylskou jadernou havárií, kdy z důvodu politického zájmu nebyla učiněna základní bezpečnostní a hygienická opatření k ochraně obyvatelstva.
Nedbáním a vědomým opomíjením zásady legality vyjádřené v uvedeném ş 18 zákona o prokuratuře nesplnili Dr. Gašparovič, Dr. Brunner a Dr. Kříženecký své zákonné povinnosti a dopustili se tak spáchání tr. činu zneužívání pravomoci veřejného činitele podle ş 158, odst. 1, písm. c/, odst. 2, písm. c/.
V Praze dne 10. března 1992
Petr Placák, Chelčického 6, 130 00 Praha 3 Stanislav Penc, Vycpálkova 972, 149 00 Praha 4