--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Studničná Jitka č.: 982
Název: Bude parlament náš nebo jejich?
Zdroj: NN Ročník........: 0002/009 Str.: 005
Vyšlo: 01.01.1992 Datum události: 01.01.1992 Rok: 1992
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Poslancům Federálního shromáždění se díky slovenským separatistům a českým i slovenským komunistům nepodařilo zmodernizovat vnitřní strukturu FS. Z 256 přítomných poslanců hlasovalo pro přijetí nových tří hlav Ústavy 188 poslanců, 33 se zdrželo hlasování, 32 bylo proti a 3 nehlasovali. Zákon neprošel ve slovenské části Sněmovny národů o 5 hlasů. Ani po dohodovacím řízení situace nebyla lepší, a tak budeme volit do stejného parlamentu, jaký docela dobře vyhovoval komunistickému režimu, ale dnes v podmínkách začínající demokracie se jeví jako zcela nemožný a nemotorný.

Vinni nejsou ani tak poslanci (zejména někteří), jako spíš zákon umožňující velmi snadno i poměrně malým skupinám poslanců zablokovat jakýkoliv zákon, zejména pak zákon ústavní, při jehož schvalování je potřeba třípětinové většiny.

Zákon, který ponechává rozhodování menšině, je zákon špatný a jemu zejména můžeme poděkovat za to, že doposud nemáme novou Ústavu. A naopak, dokud nemáme novou Ústavu, musíme se smířit s tím, že je tu parlament, neschopný ji přijmout. Začarované kolečko nebylo přetnuto a pokud se nechopí nový parlament meče ihned, jakmile zasedne do lavic, dopadne jako ten nynější. Časem se i on do tohoto kruhu dostane - a nezapomínejme, že jeho období bude tentokrát pětileté (pokud se nepodaří ještě teď tuto dobu zákonem zkrátit).

Co můžeme udělat my, voliči

Předně - jít volit. Zjistit si o straně, jíž chceme dát svůj hlas, co nejvíc informací. Dobrým vodítkem je obraz, který o sobě za poslední dva roky utvořila, ale to nestačí. Je nutné požadovat na ní, aby se také zaručila za bezúhonnost svých kandidátů. Na zákonodárné sbory se nevztahuje lustrační zákon (bohužel), a tak nezbývá, než aby voliči sami donutili kandidující strany a hnutí použít ş 55 volebního zákona. Ten umožňuje, nikoliv však nařizuje politickým stranám, aby od svých kandidátů na poslance vyžadovaly osvědčení od Federálního ministerstva vnitra o tom, že od 25. února 1948 do 17. listopadu 1989 nebyl kandidující občan příslušníkem SNB zařazeným ve složce StB, nebyl evidován jako držitel propůjčeného či konspiračního bytu, nebyl informátorem nebo ideovým spolupracovníkem StB, nebyl vědomým spolupracovníkem StB.

Antibolševická demokratická aliance sdružená kolem KAN jde dokonce ještě dál, a ač jí to zákon neukládá, rozhodla se prověřit každého kandidáta, zda nebyl někdy v minulosti členem KSČ. Kandidáti tento požadavek akceptují a zdá se, že z obav, aby se mezi ně nevloudil někdo z poněkud jiného těsta, budou sami na důsledném provedení výběru trvat. Klub angažovaných nestraníků je zatím jediný, kdo bývalé komunisty ze své kandidátky vylučuje. I ostatní strany a hnutí tuto možnost mají, a to i přesto, že v jejich řadách se komunisté, na rozdíl od KAN, nacházejí. Zda se rozhodnou uplatnit na své kandidáty přísnější měřítka než na řadové členy, ukáže čas.

V každém případě musíme být opatrní, abychom opět nevolili, byť neúmyslně, komunisty, rozprostřené v rafinovaných převlecích do stran, těšících se doposud sympatiím voličstva.

Trocha paragrafů nezaškodí

Nový volební zákon diskriminaci Čechoslováků v zahraničí neodstranil. Podle ş 4 mohou volit pouze zde. Naši starší spoluobčané, žijící dále, než u našich bezprostředních sousedů, tak přicházejí o možnost se k dění ve své vlasti vyjádřit. Podle ş 42 musí politická strana či hnutí získat minimálně 5 % hlasů, koalice složená z maximálně tří politických stran bude potřebovat nejméně 7 %, koalice sestávající z více než čtyř politických stran musí získat alespoň 10 % hlasů k tomu, aby její kandidáti mohli zasednout do parlamentních křesel.

Každá politická strana, která obdrží od voličů více než 2 % hlasů, dostane ze státního rozpočtu za každý hlas 15 Kčs, zatímco o minulých volbách to bylo 10 Kčs.

Strany, které se chtějí voleb zúčastnit, potřebují mít buď větší, než desetitisícovou členskou základnu, nebo musí nashromáždit tolik podpisů občanů, podporujících jejich kandidaturu, kolik jim po sečtení členů do oněch deseti tisíc schází. Výjimku mají strany, které sice nemají potřebný počet členů, ale v minulých volbách získaly více než 10 000 hlasů, čímž dostatečně podporu voličů prokázaly.

Volby, to je naše šance

Abychom se nestali obětí veskrze rudého parlamentu, který by nám zvolili jiní, musíme, už kvůli doleva se chýlícímu Slovensku, udělat všechno pro to, abychom dostali do parlamentu co nejvíce pravých poslanců. O co méně nás půjde k volbám, o to méně šancí jim poskytneme - o to menší šanci budeme mít my sami.

Jitka Studničná