Rozhovor s náměstkem primátora
města Brna Luďkem Zahradníčkem
(KAN
V polovině března byl na základě
tzv. lustračního zákona odvolán
ředitel Zemského divadla v Brně
Ludvík Kavín
Kdo to je a proč byl odvolán
Ludvík Kavín je veřejnosti prezentován
jako disident a chartista
Skutečně v roce 1977 podepsal
Chartu a později mu bylo dovoleno
vystěhovat se do Rakouska. V roce
1980 mu bylo odňato čs
občanství. Ve Vídni provozuje se
svou ženou Nikou
Brettschneidrovou divadélko Brett
Po listopadu se objevil opět v
Brně. Pár měsíců před komunálními
volbami se stal šéfredaktorem
týdeníku Moravské noviny, který
tehdy patřil nakladatelství
Atlantis. Pod jeho vedením tento
slibně začínající list rychle
dostává čistě "šabatovský" nátěr
tedy nátěr toho, z čeho se později
vyvinulo Občanské hnutí. Zájem
čtenářů prudce ochabl. Kavín měl s
novinami megalomanské plány
Místo toho je za necelý rok
přivedl ke konečnému krachu
To už se píše konec června 1991 a
Ludvík Kavín se stává ředitelem
Zemského divadla. Z této funkce ho
nyní Rada města Brna odvolala
proto, že se na něho vztahuje ş 2,
odst. 1, písm. d) lustračního
zákona - pan Kavín byl od 15.
května 1968 do konce srpna 1969
tajemníkem Vysokoškolského výboru
KSČ v Brně a ten byl postaven
na roveň výboru okresního
Tedy osmašedesátník
Ano. Pan Kavín byl v šedesátých
letech velmi úspěšným svazáckým a<
později stranickým funkcionářem. Věnoval se na filozofické
fakultě vědě věd,
marxismu-leninismu a snažil se zřejmě stranu
"zreformovat" ještě v
létě 1969, kdy už několik měsíců stál v
čele KSČ Gustáv Husák. Kdo nebyl
slepý, dávno musel vědět, kam to
vede. Kdyby ho ze strany
nevyhodili jeho soudruzi, kteří právě
byli "na koni", možná by
to do devětaosmdesátého dotáhl až do
politbyra. Takhle si užil své s
StB.<O:P</O:P
<O:P</O:P
V novinách se však objevily
názory, že brněnská městská rada
když odvolala Kavína, porušila
zákon. Můžete to vysvětlit
Hlasatelem tohoto názoru je
především matador brněnského OH JUDr
Tomáš Vencálek, který je zároveň
vedoucím zpravodajské redakce
Českého rozhlasu a členem
zastupitelstva. Podle těchto názorů
Kavínovi měla být dána lhůta k
předložení čestného prohlášení
Pan Kavín ovšem veřejně prohlásil
ve vystoupení přímo před
zastupitelstvem (15. 10. 1991), že
uvedenou funkci v uvedené době
vykonával. Podle výkladu OH jsou
zřejmě občané z příslušných
funkcí odvoláváni ne proto, že
vyjmenované funkce zastávali, ale
proto, že neučinili čestné
prohlášení. To je Kocourkov přímo
nahrávající komunistům a jejich
myšlenkovým dědicům. V OH je
jich nápadně vysoká koncentrace.
Proti Kavínovu odvolání ovšem
protestovali také významní brněnšt
kulturní tvůrci. Proč?
Neprotestovali přímo proti
Kavínovu odvolání. Takzvaný Parlament
a Rada brněnské kultury však
vzápětí otiskla v novinách Výzvu
zastupitelům, žádající mé odvolání.
Návrh na odvolání Kavína jsem
totiž předložil já. Parlament
brněnské kultury se prohlašuje za
otevřené sdružení kulturních
tvůrců a kulturních pracovníků. Ve
skutečnosti je jeho duší malá
skupinka nespokojených dam, které
pokaždé, když město rozhodne o
něčem, co se týká kultury,
zorganizují podpisovou akci, pod
kterou se jim obyčejně podepíše
standardní sestava: děkan
divadelní fakulty JAMU Kovalčuk,
spisovatelé Trefulka, Kříž a
Přidal (známý z televize), teatrolog
prof. Srba a někteří další. Tentokrát
se toto "otevřené" sdružení
sešlo na jakési polotajné schůzce,
kde nebylo víc než dvacet
lidí. Ve výzvě se praví:
"Destabilizace tvůrčí činnosti v
kulturních zařízeních je
vyvolávána nekompetentním a
nezodpovědným působením náměstka
primátora dr. Zahradníčka v
oblasti kultury. Autoritativnost a
neuváženost jeho rozhodnutí
zbytečně vyvolává krizové
situace... Arogantní, mocenský způsob s
pouhým přikazováním a oznamováním
často jen osobních rozhodnutí a
stupňující se politizace činnosti
kulturním zařízením
neprospívají." Logicky
následuje požadavek na mé odvolání.
Musím říci, že tvrzení, obsažená
ve výzvě, nejsou, mírně řečeno,
pravdivá. Sám nemám vůbec žádné
rozhodovací právo, všechna
rozhodnutí přísluší zastupitelstvu
nebo radě. Ať slavný Parlament
kultury, který nikdo nezvolil,
uvede alespoň jedno mé osobní
rozhodnutí nebo příkaz! Za celou
výzvou se skrývá špatně tajené
rozhořčení nad tím, že máme
lustrační zákon, a že když ho máme,
dokonce se i uplatňuje. Tak tedy:
lustrační zákon platí od 5.
listopadu, a jestli se stalo
nějaké porušení zákona, pak to, že
jsme L. Kavína neodvolali už v
listopadu. A stejně jako on, bude
odvolán každý, na kterého se zákon
vztahuje
Již zmíněný pan Vencálek prohlásil
na zastupitelstvu veřejně, že
Vy, Váš kolega náměstek Horák a
radní Drahola, jste povýšili
bolševické praktiky nad zákon. Co
na to říkáte?
To už tak bývá: zloděj křičí:
"Chyťte zloděje!" V pozadí kampaně
zpochybňující Kavínovo odvolání
jsou lidé, kteří se nedovedou
zbavit bolševického způsobu
myšlení. Mnozí z nich si to neomylně
namířili do Občanského hnutí.
Někteří ovšem na veřejnosti
tvrdošíjně prohlašují, že jsou
"nezávislí", "apolitičtí" a
podobně. Ze všech sil jim
přizvukuje deník Rovnost a zvlášť silně
bulvární Večerník, který ještě v
listopadu 1989 byl orgánem
Městského výboru KSČ. Svá hrbatá
polínka přikládá na tento ohýnek
taky šampión brněnských bulvárů
Moravský expres, financovaný
panem Šoulou z výtěžků jako
hampejzu Sant Pauli. Tentýž pan Šoula
kandidoval do voleb za Sdružení
pro Brno, seskupené kolem osoby
Jaroslava Šabaty, v němž
kandidovali oba pozdější členové OH v
zastupitelstvu, a lidé podobných
názorů. Financoval také jeho
volební kampaň. Zapomenout ovšem
nesmíme ani na brněnské studio
České televize (která zaměstnává i
udavače StB - pozn. redakce),
proti kterému je Kantůrkova ČST
jen slabým čajem. A že se dr.
Vencálek v rozhlase tuží, seč umí,
to se rozumí samo sebou. Dva a
půl roku ovládají duchovní dědici
"socialismu s lidskou tváří"
prakticky všechny veřejné
sdělovací prostředky.
Lidé však nejsou padlí na hlavu a
mnohokrát jsem se přesvědčil,
že se dokáží zorientovat