--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Vydra Luboš č.: 1017
Název: Čechy obchází blud humanismu
Zdroj: NN Ročník........: 0002/010 Str.: 000
Vyšlo: 01.01.1992 Datum události: 01.01.1992 Rok: 1992
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
Luboš Vydra Heřmánek nám píše ...
Napsal mi poslanec za OF, OH, ČSSD(b) a za co ještě(?) Heřman Chromý. Dopis byl odezvou na můj článek "Korektní odcizenost přirozenému právu", otištěný v Krávě 7/92: "Za prvé, nemilý pane Vydro. Stejně jako Vy jsem seděl za mřížemi. Ale ne proto, aby mně nyní bylo rázem všechno jasné tak, jako to bývalo jasné soudruhům, kteří nás za ně posílali."
Jsem rád, že se "potrefená husa" ozvala. Tak ty jsi, Heřmane, seděl za mřížemi ne proto, že Ti bylo jasné, kdo jsou zločinci a kdo oběť? To Tě teda lituji, protože jsi seděl zbytečně. A mne to jen utvrzuje, že s onou klasifikací "svedených hlupáků" v OH jsem se nemýlil. Potvrzuje to i skutečnost, že soudruzi, kteří nás do vězení posílali, byli opravdu chytřejší než Ty. Ti alespoň věděli, proč to dělali.
Je komické, že to nevědomky i sám Heřman přiznává, ale je přitom v takovém zajetí iluzí o své "ušlechtilosti", až to zatemňuje jeho přirozený úsudek. Jsem zhrozen, jako spousta dalších občanů, za to, že jsme tyto lidi, mezi něž patří Petr Uhl i Rút Šormová - odpůrci lustračního zákona, za OF volili. Jsem zhrozen ne proto, že by nás zklamali, ale za to, že jsme klamali sami sebe a viděli je podle svých představ. A není to dobrý pocit, když vím, jak se nám kdejaký estébák a bolševik za to směje. I pan prezident může být námi zhnusen, ale my jsme zhnuseni daleko víc. Jsme zhnuseni, jak se pod jeho dohledem absolutní komunistická moc převlékla za demokracii. Jak bolševici prokázali životnost krys a švábů tím, že se dokázali od své ideologie odpoutat ve jménu svého dalšího přežití. Ukázalo se, že vnější strana je zbytečný balast, zatímco mafiánské struktury a vazby jsou mnohem vítanější a účinnější. Komunismus, toto zperverzované křesťanství, vyhovuje právě těm lidem, kteří potřebují něčemu direktivně sloužit, a proto i poroučet a jsou odcizeni sobě i druhým. Proto se ho i nyní povedlo zkřížit s pseudohumanismem sametu, protože odpouštět za každou cenu je táž zvrácenost. Je smutné, že právě antikomunisté (a je jich dnes méně než kdykoliv dříve) musejí svůj postoj vysvětlovat. Již Baudelaire říkal, že vrcholem ďáblových úskoků je přesvědčovat nás, že neexistuje.
Ani John Lennon není bůh
Chromý chce zjistit názor ostatních členů Mírového klubu Johna Lennona, zda-li má být jméno J.L. spojováno "s ryze propagandistickým duchem Rudé krávy, která svým černobílým pohledem jako by vypadla Rudému právu přímo z drtivé náruče padesátých let." V závěru dopisu pak cituje text Johna Lennona, tolik poplatný dobovému stylu pacifistů sedmdesátých let. t: Říkáš, že chceš revoluci//, ale vždyť víš//my všichni chcem změnit svět.//Když ale mluvíš o ničení//to se mnou rozhodně nepočítej.//I tebe osud zmáčkne//a vyrazí ti dech.//Vzpamatuj se a hledej//svoje bratry v lidech.//Co vlastně v životě chcem?//Tady je jen jedna zem.//Tvůj úděl. Pomoz.//Rozumíš?//Všechno, co potřebuješ, je láska. Jako "lenoňák", který měl to štěstí, že jsem překročil již značně čtyřicítku, odpovídám jak Johnu Lennonovi, tak ale především za rétorické zneužití jeho textu Heřmanu Chromému : Lidé nechtějí krásná klamavá slova.// Takových již bylo dost, ale konkrétní činy.//Protože lásku je zbytečné projevovat slovy, když svět trpí.
A jsou to pouze činy, podle kterých máme právo soudit. Naše požadavky na demonstracích byly jednoznačné: Odvolání všech, tedy i "bývalých" komunistů ze všech funkcí a prohlásit KSČ za zločineckou organizaci. Postavit všechny komunisty mimo zákon. Okamžitě zrušit komunistickou Ústavu a všechny komunistické zákony. Mělo dojít k vyhlášení nové Ústavy vycházející z Deklarace lidských práv. Ti, které jsme zvolili, nás však přesvědčovali, že to bez komunistických odborníků nejde. Nepozvali přitom skutečné odborníky z ciziny. Jeden z důvodů bylo, nechtěli, aby byla vidět jejich neschopnost. Proto je dodnes našim emigrantům upíráno jak volební právo, tak právo na vlast. Druhým důvodem bylo spolčení se s komunisty. Protože nedemontovali a nezrušili staré "pořádky", o nějaké revoluci nemůže být ani řeč. Naopak přistoupili na naprosto stejná pravidla, a tak se stalo, že např. při jmenování vyšších úředníků byla požadována stejná odborná "kompetence" jako za rudé totality, aniž si vůbec někdo položil otázku po smyslu této "odbornosti". Tím se ale umožnilo komunistické nomenklatuře udržet své pozice a mohla argumentovat fakty, že nikdo jiný nemá s řízením zkušenosti. A takhle postupně došlo k vyhazování "listopadových vítězů" pro "neodbornost" z FISu a z jiných rezortů, kam se nazpět vraceli zase staré kádry a estébáci, protože ti přece byli těmi pravými odborníky. Totalitní aparát si tak zpracoval ke své funkčnosti ty, kteří byli pro něho zpracovatelní, včetně prezidenta Václava Havla, kterého hybridně svázal s takovými komunisty, jako je Čalfa, Valeš a další.
Protože miluji, tedy i nenávidím - tak žiji Vzhledem k tomu, že nic z toho zásadního se neuskutečnilo, komunisté po zjištění, že je Václav Havel bere pod svou ochranu, začínali s drzostí sobě vlastní pronikat cílevědomě do OF. Jeden římský senátor kdysi říkával: "Nenávidím sprostou pakáž a ten, kdo se s ní druží, je nad ní horší". OF prolezlé skrz naskrz komunistickými zločinci, vytvořilo naprosto nefunkční a neschopné vlády a parlament, který se zabýval celé dva roky takovými veledůležitými problémy jako "státoprávní uspořádání", "názvem státu", "kompetencemi". To, že voliči požadují především řešit zásadní otázky, jako zločinnost, snižování výroby spojeno s nezaměstnaností, důslednou debolševizaci bez jakýchkoliv výjimek ve všech sférách státních institucí, zabavení komunistického majetku, blokaci zahraničních kont, zabavení majetku všech, kdo s komunisty spolupracovali a nebudou moci prokázat nabytí takového majetku poctivou prací, náhrada za uloupenou svobodu všem politickým vězňům, úplné zveřejnění všech jmen a dat příslušníků StB i jejich konfidentů, potrestání všech komunistických funkcionářů minimálně od "Nár. výborů" výše, tak toto vše impotentní vlády a parlament odsunuly stranou a umožnily komunistickým zločincům a jejich zpřežencům zůstat i nadále ve svých funkcích, zpronevěřit miliardové částky, zamést stopy svých zločinů skartací kompromitujících dokumentů a podnikat s nakradenými miliardami. I proto odmítám argumenty typu, že neexistuje klasifikace kolektivní viny. Komunisté páchali zločiny proti lidskosti kolektivně, ba dokonce internacionálně, všichni z nich věděli o zločinech této strany a všichni požívali výhody plynoucí z této moci. Mafiánský samet se dopustil kolektivní viny také. Proto i on by měl být souzen.
Jak se kalilo bahno
Heřmane, Heřmane, zase si myslíš sám o sobě, jak jsi ušlechtilý, když jsi se solidarizoval s poslancem Vladimírem Laštůvkou, a přitom na druhé straně hlasuješ proti odvolání gen. prokurátora Brunnera. Potom, co bylo zjistěno, že pan Laštůvka byl agentem StB, je přeci nemyslitelné, aby zůstal v parlamentu. Copak nedovedeš pochopit, že vůbec mu nešlo o život, nikdo ho nepoháněl před soud, pouze měl odejít z funkce. Volby jsou konkurs a pokud někdo nesplňuje požadavky a přijde se na to, tak by měl být vyloučen. Ohánět se v tomto případě Deklarací lidských práv je směšné. Na rozdíl od Tebe nesnažím se sobě namluvit, že 150 000 konfidentů StB, 70 000 členů Lidových milicí a 18 miliónů členů KSČ se rozhodlo beze všech problémů vzdát svých privilegií. Proto, když na to upozorňujeme, když se tomu bráníme, je to smysl pro realitu a nikoliv pokus o "pravicový puč", jak to například vidí někteří novináři kolem Katrnožky - Pilouse v Zemědělských novinách, nebo i představitelé Levého bloku Ivan Sviták, jehož "skuhravému echu ze zámoří", když byl "ve vězení americké univerzity", se již kdysi tak vtipně vysmál I. M. Jirous v článku "Jdi do hajzlu, sajrajte!", či dr. Zbyněk Fišer, alias Egon Bondy, alias agent StB č. 4980 Oskar. Tento Egon Bondy je pak vůbec zajímavá figura. Poměrně nízké agenturní číslo svědčí o jeho letité spolupráci (od r. 1953) a klid, s jakou o ní mluví, zas o nepřítomnosti svědomí. Přitom, když se vyjádřil "Muž jedné věty", že KSČ má být postavena mimo zákon, Egon Bondy se dobrovolně jako komunista hlásil do vězení. V šedesátých letech byl vyznavačem krvavé Kulturní revoluce v Číně a v roce 1988 se nalepil na Nezávislé mírové sdružení. Zúčastnil se v říjnu téhož roku jedné z našich schůzek u Tomáše Dvořáka. Mimo mne a Tomáše, byla přítomna i JUDr. Hanka Marvanová. O několik dní později jsme byli všichni tři zatčeni a vyšetřovatel StB měl z této schůzky podezřele mnoho informací. Nedlouho po listopadu 89, když jsem potkal Bondyho na Národní třídě, značně zbledl a dělal "mrtvého brouka". Dnes funguje jako lídr levicově intelektuálních mastodontů Levicového bloku a jezdí spolu s předsedou KSČM Jiřím Svobodou, již zmíněným I. Svitákem a exministrem obrany Miroslavem Vackem po ČSFR a pořádají agitační mítinky. Občas se objeví v jejich společnosti jiný spolupracovník StB Vlado Mečiar. Lze se tedy pak divit, že vedle sbratřené dvojice OH a KSČM se třeba na petici "99 spravedlivých", která požaduje zrušení lustračního zákona ústavním soudem zcela logicky, objevuje nejenom Čs. sociální demokracie, ale i Mečiarovo HZDS? A běda nám, až toto početné "socialistické Slovensko" spolu s českými levičáky ovládne federální parlament. Mám za to, že demokracie u nás se dá již zachránit pouze zrušením federace a obnovením české státnosti. Protože se v trvajícím bolševickém pojetí nepřipouští opozice, zvedá se proti Rudé krávě odpor, jaký neměl období v rudé totalitě. Na FBIS je zřízeno kvůli nám zvláštní oddělení, naše telefony jsou odposlouchávány a doručování našich novin je sabotováno. Kamelotům prodávajícím Krávu je vyhrožováno, že jim nebude prodloužena licence a dokonce jsou jim kradeni i psi (viz případ v Ústí nad Labem). Bolševici, ať již zmetamorfózovali do OH, ODS, či v jinou politickou stranu, vytvářejí dojem opozice pouze v zájmu matení pojmů. Jinak se mezi sebou naprosto bezpečně poznají a vždy jsou ochotni spolupracovat. Co spojuje tuto klaku, je nelidský čich pro nadvládu smýšlenky.
Chromého pouť za větší rozlehlostí a jalovostí Závěrem této úvahy řeknu ještě několik slov poslanci Heřmanu Chromému v odpověď na jeho větu: "Velmi rychle jste zapomněl, že cesta k poznání vede stále a stále přes trpělivost a hledání." Heřmane, mluvíš jako šestnáctiletá dívka, která si dosud neví rady se světem. Hledat a nic nenalézt, nic nevědět, je hloupé i smutné, ale zcela v intencích rozlehlých, leč prázdných řečí levice. Věřím, že půjdeš-li touto cestou, staneš se tak rozlehlým a jalovým, až nakonec skončíš u komunistů. Tvůj odchod do řad ČSSD(b) tomu nasvědčuje.