--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Černocký Pavel č.: 1019
Název: Let netopýra /přepsáno z Telegrafu/
Zdroj: NN Ročník........: 0002/010 Str.: 000
Vyšlo: 01.01.1992 Datum události: 07.04.1992 Rok: 1992
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Let netopýra Sním či bdím, ptal jsem se, když představoval Antonín Přidal šestého účastníka sobotního "Netopýra" Jaroslava Šabatu. Ještě, že posadil tohoto funkcionáře z padesátých let naproti a ne vedle lidí, kteří odcházeli do kriminálů v době, kdy on velebil generalissima. První impuls byl vypnout okamžitě televizi a nikdy víc se na tento pořad nedívat. Nakonec jsem vydržel až do konce a nelituji toho. Chci doufat, že pan Přidal pozval Šabatu proto, aby dodal diskusi tu pravou šťávu. To se skutečně podařilo. Bývalý komunistický funkcionář marně hýřil úsměvy, muklové z padesátých let mu je neopláceli. Přesně podle očekávání využil pan Šabata pořadu především k obhajobě osmašedesátníků, obecně svojí osoby zvlášť. Prozradil nám, že mu dnes chybí listopadová vstřícnost. Obává se, zda jsme nepoložili příliš velký důraz na vyrovnání se s minulostí. Slova jako "okupanti" mu šla přes rty jen velmi zdráhavě. Stejně jako pojem právní řád. Nejraději by udělal legendární tlustou čáru, protože má (jak řekl) pocit, že není šance na zrušení promlčecí lhůty. On osobně by nebyl proti tomu, aby byl před soud postaven Vasil Bilak a snad ještě pár dalších soudruhů, kteří ho v osmašedesátém připravili o moc. Pan Šabata nám opět nabídl vysvětlení událostí a interpretaci osmašedesátého po "šabatovsku". Podle něj to nebyl především boj dvou frakcí KSČ o uchvácení moci, ale první pokus o likvidaci vedoucí úlohy strany a vybudování demokratické společnosti. Já si naopak dovedu velmi živě představit následující situaci. Po potlačení studentských nepokojů na podzim roku 1989 podává Jakeš demisi a do ÚV KSČ se vracejí za velkého jásotu lidu Dubček, Šilhán a Šabata. Na dalším sjezdu KSČ na jaře roku 1992 vystupuje s hlavním referátem Jaroslav Šabata a vysvětluje nutnost udržení vedoucí úlohy strany v zájmu zachování stability společnosti, ohrožované aktivizací protispolečenských sil. Své spojence viděl Šabata v průběhu života postupně ve Stalinovi, Dubčekovi a v poslední době - v Mečiarovi. Bere-li pan Šabata vážně Mečiarovy "reči" o podpoře Moravského nacionalismu, předvádí názorně své postoje. Jak diskuse pokračovala do nočních hodin, ztrácel pan Šabata zábrany. Ostatní účastníci besedy jenom zírali jako hospodyňka na bývalou skvrnu po vejcích. Jeden z přítomných vězňů se však nedal a vytrvale pojmenovával věci pravými jmény. Mám na mysli šedovlasého pana doktora Pospíšila. Úplně svojí paličatostí předvolební vystoupení panu Šabatovi pokazil. Pokud jde o jméno pana Pospíšila, člena KPVČ, uvidím-li jen na kandidátce KAN, docela určitě ho zakroužkuji.

Pavel Černocký

(Metropolitan - 7. duben 1992)