Vážení čtenáři,
Události kolem M.Marečka a bolševické arogance
prokurátorů, především pak generálního prokurátora Ludvíka Brunnera, nám
zabraly mnoho místa, proto jsme pokračovali s vašimi dopisy a našimi
reakcemi na ně až v minulém čísle (Pepino Maraczi) a dnes tedy já.
Na začátek bych si vás dovolil opět požádat o
drobnou službičku. Říkejte, prosím, všem, kdo mají zájem číst Necenzurované
noviny, že si je mohou objednat v Brně (inzerát Stálé předplatné). Po
zaplacení složenkou „C“ (k dispozici na každé poště) jim budou Necenzurované
noviny chodit poštou.
Děkuji.
Pan Milan Vedral nám píše:
„Dnes, kdy „Vláda věcí tvých“ je opět v rukou
komunistických bratrstev a venkov ovládají Čubovsko-Trnkovské mafie, stačí
vzpomenout výroků lidí, které do křesel vynesla listopadová revoluce. Výroky o
odpuštění a vině nás všech za minulý stav, pro účast na komunistických volbách
a jiných akcích, nebylo nic jiného než odepření národku veřejnosti – požadovat
potrestání komunistických zločinců… Ve svých 37 letech jsem poprvé hlasoval.
Konkrétně pro kandidáty OF. Ani jednomu z nich jsem však nedal hlas proto,
aby zvedal ruku společně s komunisty, jak to činí ti zdržující se
v Občanském hnutí… Myslím si, že žvanilů a tajtrlíků, o kterých Lenin
mluvil jako o užitečných idiotech, jsme měli za 40 let více než dost. Pro
Lenina byli užiteční, pro demokracii však jsou tito lidé nebezpeční…
Půjdu-li volit, dám své hlasy pravicovému bloku,
abych smazal svoji spoluvinu za stav současný“.
„Milý pane Cibulko, vy kazateli morálky. Mluvila
jsem s panem Kostrhúnem (zaměstnancem Melantrichu) a vy prý zaměstnáváte
komunisty z Melantrichu vyhozené. Tím ovšem šramotíte pověst mé oblíbené
tiskoviny Ty rudá krávo (Necenzurované noviny)… Věřím, že mne uklidníte a ujistíte
mne, že je to hloupý omyl. S pozdravem – nic se nedá ututlat – Pavlína
Vymazalová, Blansko
Vážená paní Vymazalová,
Není nám nic známo o faktu, že Melantrich propouštěl
nějaké komunisty. Pokud je snad někdy v budoucnu přece jen propustí, měli
bychom o ně eminentní zájem, neboť, jak známo od našich vládních a stranických
představitelů, komunisté a estébáci jsou prvotřídní odborníci. Pozdravujte od
nás pana Kostrhúna, je to jistě bystrý a prozíravý člověk, skálopevně si
stojící za svou pravdou. A to je obdivuhodné, v dnešní době plné starých
zasloužilých kolaborantů a bolševiků v důležitých funkcích a na zajímavých
místech. Já znám jednoho, co dříve psal a komunisti mu to vydávali a nikdo to
nekupoval. Dnes je v představenstvu několika akciových společností a IPF.
„Vážená redakcia!
Želanie všetkého najlepšieho a srdečné poďakovanie
za Vašu prácu. Ste prvé noviny, ktoré vnášajú toľko potrebné svwtlo pod
svietnik „Federácie“ a dovolím si povedať, že ste dokonca aj prvými ČESKÝMI
novinami (v dobrom zmysle slova). Konečne sa v Čechách niekto vymanil
z toho večného „malý český člověk“. Vďaka vám za to! Držíme vám palce. Na
záver listu: Ak si pán Havel nevie predstaviť vládu bez súdruha Čalfy (?!?),
tak v tomto prípade si viem predstaviť vládu aj bez pána Havla.
Ladislav Uličný, Bratislava
Vážený pane Uličný,
Spoustu různých intelektuálů oprávněně poukazuje na
to, že Litevci, Estonci, Lotyši, Chorvati, Ukrajinci i Rusíni mají právo na
národní sebeurčení a jaksi přitom zapomínají, že totéž právo mají i Slováci. Já
jsem přesvědčen o tom, že důležitější než soužití ve společném nefungujícím
státě je zachování přátelství mezi ˇČechy a Slováky. Lpíme pouze na ústavním
rozdělení a domluvě, vyhovující oběma stranám. Přejeme Vám a všem ostatním
slovenským demokratům, aby emancipační proces slovenského národa proběhl rychle
a bezbolestně, bez násilí a při zachování přátelského vztahu mezi našimi
národy.
„Moudrý Karel Čapek v těžké době před nástupem
fašistické totality tvrdil, že právě…“teď víme, kdo je kdo“…V jiné, nyní již
můžeme říkat podobné, totalitě, stejně moudrý Jan Werich tvrdit, že…“Člověk by
měl být tím, čím je, a ne tím, čím není“…Tyto související věty jsou jen
polovinou naplnění poznání české, moravské, slovenské, evropské, obecně lidské
povahy. Druhá polovina tohoto poznání by měla být ve způsobu odhalení či
demaskování – to především - …“těch neslušných, nevěrných, korouhviček, sobců,
přeběhlíků nebo těch, co nemají být těmi, co jsou“… Ale o tomto doplnění
poznání nám Karel Čapek a Jan Werich neřekli. Naše národy se ústy svých
poslanců dohodly, že špatní lidé jsou fašisti, komunisté a jejich pomahači.
Fašisti si své potencionální soky označili hvězdou a pro každý pád je
likvidovali v duchu svých zákonů. Komunisté naopak označili hvězdou sebe a
jak zacházeli se svými oponenty, víme, a nyní víme, že také v duchu svých
zákonů.
Demaskování a tím naplnění poznání fašismu nastalo
tedy asi proto, že fašismem ublížený národ, Evropa nebo svět neskončil na
obhajobu fašismu v tom smyslu, že jednal v duchu tehdejších zákonů.
Svět v Norimberku totiž vyhodnotil…“Kdo byl a kdo nebyl tím, čím měl být“…
podle základního pravidla lidské spravedlnosti – práva na život a svobodu.
Norimberský proces s komunismem se zatím
nechystá. Že by proto, že sametová revoluce byla chiméra? (Ve všech dosavadních
revolucích strana, která prohrála, byla víceméně historicky znemožněna). Že by
proto, že současné vedení neodstranilo zlé, ale vlivné lidi od moci, třeba
někam za vyslance? (A pak bez nich smysluplně rozhodovat o dalším vývoji
revoluce). Že by proto, že jsme se komunisty nechali oblbnout, že jsme
podcenili jejich rafinovanost a schopnosti? Nebo že se jich bojíme! Že by
proto, že nejsou právníci, kteří by překročili stíny platnosti tehdejších
zločinných zákonů? Kde jsou ti, kteří překračovali stíny zákonů
v totalitě? Nebo že by proto, že to někdo zorganizoval tak, aby se
norimberský proces nad komunisty nekonal? Že prostě komunismus je tak mocný, že
ho nikdo k procesu nedotlačí.
Moc je jeden z největších fenoménů dnešní doby.
Jakou obrovskou moc získal fašismus za deset let
existence, kolik životů zničil, kolik států narušil, kolik bohatství
nashromáždil?
A sedmdesát let existence komunismu? O kolik víc
mrtvých, bohatství a informací. Ačkoli destabilizací v různých částech
světa. A chyby? Jestliže si komunismus zachoval svou moc, tak vlastně zatím
žádná chyba nebyla a první tedy bude až norimberský proces nad komunismem.
Rozbít moc komunistické mafie. Slyšeli jsme to z úst pohlavárů, ale i
z úst tzv. prostých občanů. Jak rozbít chobotnici, strukturu, klubka nitek
temných sil léta a desetiletí promyšleně sestavované, doplňované a omlazované
kádrovým pořádkem ÚV KSČ. Chráněné nikoliv omertou jako u klasické mafie, nýbrž
legislativou a státním aparátem. Jak?
Dobro, které určitě v našich národech je, by si
p volbách mělo vynutit norimberský proces nad komunismem. Překročit stín
komunistické zákonnosti (nyní prý nepostižitelné), prosadit spravedlnost (díky,
pane Marečku) a demaskovat všechny neslušné, korouhvičky a ostatné zlé.
Záleží tedy na nás všech, kteří chceme, aby pravda a
láska zvítězila (tedy i na panu presidentovi), zdali si zvolíme vládu, jakou si
zasloužíme. Zdali tyto volby odstartují norimberský proces nad komunismem.“
Jiří Sucharda
Bílovice nad Svitavou
Něco na způsob Norimberského tribunálu budou pořádat
v rámci Mezinárodní konference o zločinech komunismu – Klub angažovaných
nestraníků a Konfederace politických vězňů.
Pan Josef Vicek z Malmo ve Švédsku nám
přihrává:
„Všiml jsem si, že se vám (Rudé krávě) nezamlouvá
prolhaná žurnalistika Lidových novin… Každý blbec, který sledoval pár lekcí
televizního kurzu ruštiny, se vydává za experta na východní Evropu. Hlavně
slavistická instituce u Lundské university se vyznamenává, o instituci
historické raději nemluvím. Zašlete mi fotografii polibku Dubček – Brežněv.
Hodil by se mi ke článku pro místní noviny, kde chci uvést na pravou míru ty
výšplechty, co se tu o Československu uveřejňují.“
Pan Aleš Rovenský z Němčic – Zhoře nám posílá
úvahu vpravdě aktuální: „Co je dovoleno bohovi, není dovoleno volovi“ – staré
římské přísloví. Nebyli ti Římané geniální? Toto přísloví používali už dávno
před érou pana Žantovského jakožto prezidentova mluvčího.“
Připravil: František Kostlán