--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Vydra Luboš č.: 1056
Název: Z 2. konference o zločinech komunismu v Košicích
Zdroj: NN Ročník........: 0002/011 Str.: 013
Vyšlo: 01.01.1992 Datum události: . . Rok: 1992
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
Klub angažovaných nestraníků je strana, která na svých kandidátkách do voleb nemá ani bývalé členy zločinné KSČ, stran NF, ale ani agenty StB. KAN v současnosti usiluje nejen o uvedení do praxe tzv. lustrační zákon a snaží se dostat co nejvíce nezkompromitovaných mladých lidí do funkcí ve státní správě, ale zasazuje se např. i za dodržování zákona č. 451, o odstupném při odchodu ze zaměstnání, který je na mnoha místech, jak jsme např. informováni z koncernu Škoda Plzeň, bolševickými nomenklaturami obcházen a ignorován. KAN také žádá potrestání všech osob, u kterých je prokazatelné naplnění skutkové podstaty trest.činu vlastizrady (ş 91 tr.z.), neboť podle ş 1 Zákona na ochranu míru (165/1950 Sb.) vzhledem k existenci zákonné překážky, kdy nebylo možné pachatele postavit před soud (čl. Ústavy ČSSR, imunita pachatelů), není vlastizrada promlčena.
Dne 21. 2. 1992 začala v Košicích 2. konference o zločinech komunismu, kterou pořádá KAN, KPV a Institut pro středoevropskou politiku. S některými závažnými projevy vás naše redakce na stránkách Necenzurovaných novin chce seznámit. Dnes udělujeme slovo předsedovi Ústřední rady KANu Bohdanu Dvořákovi.
Luboš Vydra
Projev Bohdana Dvořáka, předsedy ÚR KAN Stalo se už takovou milou povinností vždy mezi zasedáními mezinárodní konference o zločinech komunismu, zahájit i slovenskou verzi této konference. Na říjnovém zasedání, které proběhlo v Praze, se jí zúčastnilo šedesát delegátů, převážně ze všech bývalých komunistických států východní Evropy. Dovolím si nyní maličko odbočit, protože doufám, že i po podzimním zasedání konference o zločinech komunismu budeme stále ještě v jednom státě, abychom mohli i to další zasedání udělat tady v Košicích společně a že se nestane to, čeho se všichni obáváme, že bychom snad zůstali na řece Moravě odděleně. Domnívám se, že je to nutné, protože zločiny, které komunismus spáchal, byly stejné na Ilavě jako v Jáchymově. V jáchymovských dolech seděli Češi stejně jako Slováci vedle sebe pod knůtou sovětských poradců a že to, co se dneska děje ve vztazích mezi českým a slovenským národem, je do určité míry pozůstatkem těchto sil a těch dob, které máme už snad za sebou.
Co se týká konference samotné, přijala jednoznačný závěr uskutečnit v Praze tribunál, který by stejně jako tribunál norimberský, zhodnotil zločiny tentokrát komunistické. A to nejen v Československu, ale v celé východní Evropě.
Jenom pro zajímavost bych chtěl uvést, že ukrajinští delegáti přivezli statistiku, která dokazuje, že počet obětí komunismu na Ukrajině přesahuje 25 miliónů lidí. To znamená, že ve srovnání s fašistickými oběťmi, které byly ve 2. světové válce, byl komunistický režim prakticky rovnocený. Byla zjištěna otřesná fakta o tom, jakým způsobem třeba probíhaly výslechy a mučení vězňů v bývalém Sovětském svazu. Všichni jsme se shodli na tom, že ty zločiny byly spáchány stejným způsobem a že do určité míry se tyto státy navzájem od sebe izolují, v tom smyslu, jako by se styděly za svoji společnou minulost ve společném žaláři národů. Projevuje se to například i tím, že si o této problematice navzá- jem nesdělujeme žádné poznatky. Konference o zločinech komunismu přijala návrh zákona o debolševizaci, který by měl být předlohou pro nový parlament vzešlý z nových voleb v roce 1992, a který by jednoznačně zamezil vlivu lidí zodpovědných za komunistické zlo- činy ve státních správních orgánech. Připomínám jenom tolik, že lustrační zákon, který byl tolik kritizován našimi zastánci růžo- vých a rudých barev, byl prakticky beze změny přijat v Bulharsku. Zde byla přijata pouze jediná změna, a to v tom smyslu, že místo pěti let zákazu výkonu povolání pro tyto osoby, je rozšířen na třicet let. Stejně tak bude podle této předlohy postupovat v Rus- ku. Maďarsko už přijalo zákon o nepromlčitelnosti zločinů spácha- ných v období let 1949 - 89. Německo tento zákon připravuje. Měli bychom se možná proto více dívat do těchto zemí, než hledět do Dánska, či Holandska, kde již jsou právní systémy několik desítek let v naprostém pořádku, a proto si mohou zdejší společenství do- volit vycházet z principu přirozeného práva.
Jsme svědky boje o promlčitelnost, či nepromlčitelnost zločinů, které byly spáchány skupinou vlastizrádců v roce 1968. Generální prokuratura, která tak dlouho odmítá řešit náměty pana Marečka, však promtně rozhodla o tom, že tyto zločiny jsou promlčeny. Představme si situaci, že by v Německu vládl fašistický režim ne dvanáct let, ale jednačtyřicet let, že by po jednačtyřiceti letech přišli pánové Goring a Himmler na to, že jejich zločiny jsou vlastně promlčené a že se vlastně nemusí ničeho bát, že mohou chodit dál mezi námi a prakticky celý ten proces, který Německo zvládlo velmi rychle, by se nemohl uskutečnit. Myslím si, že toto srovnání s nacistickou minulostí je naprosto adekvátní, což dokazuje i fakt, že mezi námi sedí řada lidí, kteří by o tom mohli vyprávět a přinést konkrétní doklady. Proto záměr, uspořádat tribunál v Praze a získat tak pro Československo určitou poctu v tom smyslu, že zločiny komunismu budou odsouzeny právě na půdě našeho státu, který může být hrdý jak na svoji historickou minulost, tak na demokratické tradice, je správný. Bohužel technické důvody a možnosti zneužití, které souvisejí s předvolební kampaní, nás vedly k rozhodnutí posunout termín na listopad. S potěšením mohu říci, že byla přislíbena účast a materiální pomoc primátora hlavního města Prahy, který nám dá k dispozici Umělecký dům a bude zabezpečovat celý chod konference. Pokud tedy všechno dobře dopadne a nám se podaří zajistit dostatečně fundované odborníky na národní právo, chtěli bychom už připravit konkrétní seznam lidí, kteří jsou zodpovědni za tyto zločiny, tak jako byl sestaven seznam válečných zločinců v Německu. Tento seznam by měl být sestaven nejen pro Československo, ale případně i pro další státy. Budeme se snažit vypracovat konkrétní (vzorové) žaloby pro pachatele těchto zločinů. Chci jenom k tomu říci, že se stále dozvídám, že dnes již není možné vyvolávat politické procesy. Domnívám se, že se nejedná o politický proces - pokud někdo vraždil. Vražda je vraždou a vraždou také zůstává i po čtyřiceti letech. Pokud někdo kradl, tak je to zloděj i po čtyřiceti letech. Čili nejde o politické procesy, jde pouze o prostou spravedlnost a já se osobně domnívám, že pokud nebude v tomto státě zachována alespoň základní míra spravedlnosti, pokud nebudeme schopni dát do budoucnosti signál, že zločin bude vždy potrestán, pokud to neuděláme, pak dáváme zločincům všech kalibrů výzvu, že v podstatě mohou spáchat cokoliv a jejich zločiny zůstanou nepotrestány. To by byla v podstatě mravní Bílá hora těchto národů. Věřím, že i konference u vás v Košicích přispěje k tomuto pochopení a budu, ještě jednou to opakuji, velice rád, když za rok budu moci přijet mezi vás a podělit se o zkušenosti z práce mezinárodní konference. Děkuji vám.