--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Doubský Jan č.: 1082
Název: Prognostický ústav
Zdroj: NN Ročník........: 0002/012 Str.: 003
Vyšlo: 01.01.1992 Datum události: . . Rok: 1992
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Prognostický ústav, proslulá líheň protagonistů dnešní politické scény byla podle slov ředitele V. Komárka místem, kam se navzdory režimu podařilo shromáždit řadu význačných odborníků, kteří jinde nesměli pracovat. Mezi ně patřil např. prof. J. Srovnal,. kterého komunistický režim šikanoval mimo jiné i tím, že mu byl v roce 1988 přidělen byt z mimořádné kvóty člena ÚV KSČ a předsedy ČSAV J. Římana. A tak nepřekvapilo, když se posléze z pana profesora vyklubal agent s krycím jménem Spolužák.

Jinou pozoruhodnou osobou, které se Prognostický ústav postaral o byt, byl sovětský státní občan Vladen Krivošejev. Ten se tu objevil na konci roku 1989 s úkolem pracovat především "na dalším rozvoji vztahů se Sovětským svazem v nové situaci". Svou důvěru vyjádřil i Syndikát novinářů, konkrétně pan Bystrov. Ukázalo se, že se s panem Krivošejevem znají z roku 1968, kdy tu Vladen působil jako novinář. Zdá se, že není v českých dějinách poslední doby žádný významný okamžik, u kterého by se tento významný sovětský poradce nevyskytoval. Nehovořme však jen o malých rybách. Pracovníkům Prognostického ústavu bylo donedávna umožněno hostit ve svých řadách špiónskou hvězdu první velikosti. Byl jí dr. Karel Köcher, jediný agent KGB, kterému se podařilo proniknout až do aparátu CIA. Nadaný chlapec emigroval v 60. letech do Ameriky, vetřel se do přízně politologa Z. Brzezinského a ten se postaral o jeho angažování do CIA. Zde Köcher plnil výzkumné úkoly pro Sovětský svaz až do svého odhalení a odsouzení. Protože šlo o vskutku důležitého agenta, nabídla KGB Američanům výměnu Köchera a jeho manželky za sovětského disidenta Ščaranského. Tak proběhla akce, o které psal veškerý světový tisk. 11. února 1986 přešel sovětský disident po berlínském mostě Glienicke Brücke na jednu stranu a manželé Köcherovy na stranu druhou.

Co však doma s nezaměstnaným agentem? Nějakou dobu se Köcher potloukal kolem svého kamaráda Štěpána, posléze však - chce se říci, že téměř zákonitě - skončil v Prognostickém ústavu. Proč právě zde? Pravděpodobně proto, že právě zde se nalézali lidé, kteří odpovídali nejvíce jeho představám postupného sbližování Východu a Západu, které si utvořil již v 60. letech: "Domníval jsem se, že by časem mohli v Praze na nejvyšších místech potřebovat člověka, který by měl zásluhu na Východě a přitom by byl svým formátem, znalostí prostředí a způsobem myšlení vlastně člověk "západní"......" To byla i představa řady pracovníků Prognostického ústavu, kterou se nakonec již v průběhu roku 1989 dařilo realizovat. Stačí připomenout tehdejší cestu ještě ne-ministra V. Klause po Spojených státech, jejíž program byl stanoven s důkladnou znalostí věci.....

V Americe se mezitím stal Köcher všeobecně známou postavou zejména díky Kesslerově knize Spy Versus Spy, která líčí pikantní scénky ze života americké smetánky, mezi níž se Köcher pohyboval.

Jména, která zde zaznívají při líčení sexuálních orgií, nebo na která Köcher sám vzpomíná, nám dnes už často nejsou neznámá. Řada z nich v nedávné době navštívila Československo často jako podnikatelé, jiní lidé tohoto typu zase za hranicemi upravují cestu naším ekonomickým ministrům.

Köcher dnes již ustoupil do pozadí, zdá se však, že některé z kolegů v Prognostickém ústavu velmi výrazně inspiroval. V případě V. Klause můžeme dokonce hovořit až o jisté intimní vazbě mezi oběma muži - oba mají stejně sebevědomé vystupování, stejný účes i stejný knír, nosí stejné brýle a stejnou kravatu...

Kdybychom měli soudit pouze z vnějš-kového vzezření, mohli bychom konstatovat, že špión Köcher působí tak trochu jako starší bratr našeho ministra financí.

@PODPIS = J. Doubský