--------------------------------------------------------------------------------
Autor: č.: 1110
Název: Občane postůj!
Zdroj: NN Ročník........: 0002/012 Str.: 025
Vyšlo: 01.01.1992 Datum události: 21.04.1992 Rok: 1992
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
1. Přiměřená zdravotní péče může být bezplatná. 2. Stát je schopen zajistit přiměřenou zdravotní péči. 3. Lékaři jsou plně zodpovědni za zdravotní stav obyvatelstva a za nedostatky zdravotní péče.
4. Peníze věnované v rozpočtu na zdravotnictví se využívají k péči o nemocné.
5. Lékaři mají peníze na zřizování samostatných ordinací a jejich průměrný plat je 5654 Kčs.
6. Všeobecná zdravotní pojišťovna má peníze na plnění závazků plynoucích z uzavíraných smluv.
7. Zdravotnictví má rezervy, které dovolují zvýšit mzdy zdravotnických pracovníků podle zákona o mzdách.
Pravda
1. Zdravotní péče nikdy a nikde nemůže být bezplatná. Financuje ji stát z vysokých daní nebo zdravotní pojišťovny z vysokého pojistného, ale může být i placena přímo.
2. Padesátileté zkušenosti ze zemí, kde se pokoušeli o státní zdravotnictví (Anglie, Švédsko, Jižní Afrika) ukázaly, že takový systém stojí mnoho peněz, pacienti tuto péči zneužívají a přesto nejsou spokojeni. 3. Za zdravotní stav obyvatelstva a zdravotní péči je plně zodpovědný stát (hlavně ministerstvo zdravotnictví a ČNR) i za všechny nedostatky. Zkrácení průměrné délky života i jeho kvality není způsobeno pouze životním prostředím (jak je lživě uváděno), ale především nedostupností kvalitní léčby na světové úrovni - jako hlavní důsledek nedostatku financí ve zdravotnictví.
4. Ze státního rozpočtu v ČR v roce 1992 bylo na zdravotnictví uvolněno jen 36 miliard Kčs, tj. 50 % finančních prostředků, na které mají občané nárok (platí si daně - jsou tedy zdravotně pojištěni). Navíc se z této sumy platí 821 miliónů Kčs na zřizování úřadoven státní pokladny, 1,5 miliardy Kčs jako daň z obratu z distribuce léčiv a 4,5 miliardy daň z obratu zdravotnických zařízení.
5. Lékaři mají tolik peněz, aby nemuseli žebrat (zatím). Jejich průměrná mzda nepřesahuje 20 Kčs za hodinu. Lživě zveřejňované průměrné měsíční platy jsou počítány i s prací noční a přesčas. 6. Podle posledních informací může pojišťovna proplácet výkon přibližně jen ve výši jedné třetiny hodnoty bodu dané vyhláškou (tj. 20 hal. za bod). Dojde k "socialistickému" paradoxu, že čím má lékař vyšší výkon, tím je nižší hodnota bodu.
7. Zdravotnictví nemá žádné rezervy a většina zdravotnických zařízení se již nyní (začátkem roku) utápí v dluzích. Ke zvýšení mezd tedy nedojde (naopak!) a nebudou peníze ani na léky apod.
@PODPIS = Krizový štáb lékařů brněnské
Váš lékař pracuje 247 hodin měsíčně se mzdou 17,75/hod Zdravotní sestra pracuje 217 hodin měsíčně se mzdou 11,55/hod
Na tento leták, určený lidem, velmi pozoruhodně reagoval tiskový mluvčí ministerstva zdravotnictví, pan Hubálek: "Osobně se domnívám, že text tohoto letáku a jeho vyvěšení v čekárnách a ordinacích jsou činy, které by mohly vstoupit do učebnic demagogie."
Neméně pozoruhodná je reakce ministra Bojara samotného, když v útlé brožurce rozebírá bod po bodu "pravdy a lži". Z jeho pejorativních nepřátelských replik běhá prostému našinci, jehož zdraví, neřku-li život, svírá tento člověk ve svých rukou, mráz po zádech. Namísto skutečného dialogu s Krizovým štábem, který hovoří jménem lékařů z Brna-města, venkova, Opavska, Vsetínska a Židlochovicka, což čítá víc než tři tisíce zdravotníků, zcela bez skrupulí označuje jednotlivé body za očividné nesmysly, polopravdy či výmysly, emotivní výkřiky.
Lze jen doufat, že Občanské hnutí, jehož je pan ministr stoupencem, nezíská ve volbách potřebnou pětiprocentní klauzuli a on bude nucen navrátit se k lékařské praxi. Pak je docela možné, že Krizový štáb se rozroste o jednoho člena. Prozatím je jich v tomto týmu sedmnáct a názory některých jsme měli možnost vyslechnout:
Lze pouze dodat a doufat, že staronová kamarila přestane obelhávat veřejnost, že transformací ve zdravotnictví se pro pacienty nic podstatného nemění, že lékařská péče se bude (nejspíš silou vůle či toužebným přáním) zlepšovat a že to vlastně nebude nikoho nic stát. Samozřejmě bude a občan potřebuje vědět kolik, komu a zač má platit. V této souvislosti nelze nepodpořit jeden z požadavků Krizového štábu, a to vytvoření nezávislé komise, která by objasnila okolnosti vzniku Všeobecné zdravotnické pojišťovny a v praxi nepoužitelného Sazebníku diagnos-tických a léčebných výkonů.
Prvorepublikoví pamětníci fungující zdravotnické pojišťovny možná kroutí hlavou a ptají se, v čem je dnes zakopán pes?
@PODPIS = Jarmila Kudláčková