--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Placák Petr č.: 1176
Název: Český stát
Zdroj: NN Ročník........: 0002/017 Str.: 013
Vyšlo: 01.01.1992 Datum události: . . Rok: 1992
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Zdá se, že život Československé republiky se naplnil a zcela otevřeně se přiznávám, že cítím hlubokou únavu - jako kdyby končilo něco únavně vleklého, dávno mrtvého, co ochromuje a přicházela naděje něčeho nového, osvěžujícího, co nám může dodat nových sil. Vím, že je to pro mě snažší říkat, protože nepamatuji Masarykovu republiku, ani jsem nebojoval ve 2. světové válce za osvobození Československa. Uvědomuji si to, říkám to však přesto - s úctou k tomu všemu. Když mi byly čtyři roky, okupovaly tuto zemi hordy z Východu - bez jediného výstřelu stejně jako před 29 lety nacisté. Odmala pro mě Československá republika znamenala ponížení, útisk a nesvobodu. Téměř 50 let z jejích 70-letých dějin připadá na nacistický nebo komunistický režim. K tomu se od samého vzniku této republiky druží více či méně skrytá krize česko-slovenská, která při každé příležitosti otevřeně propuká, ať je to rok 1939, 1968 nebo 1989. Beru Československo jako jeden z řady pokusů, jak uspořádat nesmírně složitý středoevropský prostor, ve kterém se odjakživa střetávají nejrůznější zájmy. Odmítám brát Československo jako vyvrcholení celých českých dějin, které jsou českými dějinami právě v jejich pestrosti a různorodosti. Necícím se být Čechoslovákem, ale Čechem, tedy obyvatelem Čech a vytýkám Československé republice, že v "národě československém", ve své státní ideologii se s naprostou absencí nějaké české hrdosti zbavila tisíc předešlých let českého státu. Díky rozpadu Československa se tak můžeme vrátit k našim kořenům, k tolerantnímu, nenárodnímu státu a státnímu útvaru, který je prověřený věkem a nespočetnými krizemi, jako jsou právě Čechy s Moravou, které žijí v bouřlivém středu Evropy po staletí beze změny hranic. Dnes máme jedinečnou šanci, místo udržování nefunkční federace - politicky i ekonomicky různorodého soustátí, vybudovat v českých zemích stát politicky i hospodářsky stabilní, navázat na vše dobré z republiky první, ale i na tradice mnohem starší, protože jsou to právě tradice, které konstituují každý stát, stabilizují společnost a udržují kulturní identitu země - čím starší a zažitější, tím lepší stát a vyspělejší společnost. Zánik Československé republiky a následná obnova českého státu by znamenalo definitivní konec bývalého státu komunistického, rozbití právní a politické kontinuity s tímto státem stejně jako přežívajících socialistických hospodářských monopolů provázaných mezi oběma republikami. Byl by to dobrý start do nové, nadějné a lákavé historie českých zemí. Máme k tomu vše potřebné - tisícileté dějiny, přízeň Západu a v porovnání s ostatními postkomunistickými státy, slušný hospodářský potenciál, vysokou produktivitu práce i politicky vyspělé, kulturní občanstvo. Co se týká Slovenska, nic proti němu nemám. Naopak, je to krásná země a mám tam mnoho přátel. Každý je však nucen si projít určitým vývojem sám a pro dnešní Slovensko to platí dvojnásob. Doufám, že se v budoucnu opět setkáme v konfederované Evropě.

Petr Placák