--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Durdil Miroslav č.: 1165
Název: JUDr. Richard Sacher - muž levé tváře
Zdroj: NN Ročník........: 0002/017 Str.: 004
Vyšlo: 01.01.1992 Datum události: . . Rok: 1992
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Jedním z členů tzv. vlády národního porozumění jmenované 10. prosince 1989, byl JUDr. Richard Sacher. Do vlády byl jmenován za stranu ČSL. Věřící aktivní katolík, zároveň ideový tvůrce obrodného proudu ve straně (analogie s r. 1968, kdy i sebemenší změny v nazírání komunistické ideologie byly takto pojmenovány), tak je představován v masmédiích nový člen vlády (bez portfeje). Pan JUDr. Richard Sacher si při zaměstnání, ostatně jako mnoho vyvolených, vystudoval nejprve Střední ekonomickou školu a poté právnickou fakultu UK a získal doktorát. Členem strany ČSL byl od roku 1968 a hned po roce se stal tajemníkem okresního výboru v Trutnově. Dle tehdejšího scénáře postoupil nejprve na místo vedoucího tajemníka KV ČSL Severočeského kraje a poté byl vedoucím oddělení na sekretariátě ÚV ČSL. Šest let strávil jako vedoucí Ústřední politické školy ČSL, stojící na lesním pozemku obce Klínec nedaleko Prahy.

Budoucí ministr vnitra nebyl ve své funkci dostatečně spokojen, zdálo se mu, že není patřičně ohodnocen. Rozhodl se napsat dopis tehdejšímu předsedovi ÚV NF České republiky, kterým nebyl nikdo jiný než budoucí gen. tajemník KSČ s. Urbánek. Opravdová tvář p. Sachera je v jeho písmu ukázána v celé své nahotě. Vzhledem k tomu, že naše veřejnost ráda zapomíná, uveřejňujeme alespoň výběr z jeho povedeného dílka:

"Ústřednímu výboru Komunistické strany Československa - oddělení společenských organizací Praha."

Do poloviny roku 1988 jsem pracoval v Ústřední pol. škole ČSL, ve které jsem vždy důsledně vystupoval z pozic křesťansky žijícího a myslícího občana, vedl jsem absolventy školy k nacházení hodnot, které socialismus přinesl a současně jsem poukazoval, že tyto hodnoty jsou hodnotami i křesťanů. Ukazoval jsem jim, že základní povinností křesťana je pomáhat budovat socialistickou společnost. Já sám jsem došel k názoru, že když přesvědčivě vysvětlím křesťanům nezbytnost vedoucí úlohy KSČ v našem politickém systému, zlákám věřící pro myšlenku spolupráce s komunisty. Aktivně jsem působil na členy ČSL, kteří nejprve přijížděli do školy s nedůvěrou a odjížděli s nadšením a chutí pro socialismus. Bylo třeba lidem odpovídat, přesvědčovat je a získávat pro myšlenku přestavby. Chci Vás, soudruzi, upozornit, že přes mé intervence Ústřednímu výboru ČSL jsem bohužel byl slyšen pouze u dr. Kuklíka. Jeho jméno neuvádím jako výraz nějakých sympatií, ale fakt zůstane faktem. Zcela proti duchu projevu s. Fojtíka na zasedání ÚV KSČ, ke kterému se strana (ČSL) přihlásila, došlo k potlačování souhlasných názorů vedením strany. Z vedení ČSL byla rozšiřována verze, že pracuji "pro soudruhy". Ano, nikdy jsem se netajil tím, že politika KSČ zabezpečuje základní zájmy i věřících občanů, což jsem teoreticky i prakticky ve škole zdůvodňoval. Je pravdou, že jsem vždy odmítal a odmítám vztah ČSL a KSČ jako vztah kontraverzní, protože neodpovídá třídní povaze naší společnosti našeho pol. systému... To, že ústřední tajemník a jeho pomahači hovoří o mé spolupráci se soudruhy, má u členů naší strany navodit jakousi náladu "zrádcovství". Já osobně navrhuji postavit do čela strany osoby požívající všeobecné vážnosti a plné důvěry KSČ. Osoby kultivované, politicky vzdělané, osobnosti v pravém slova smyslu, které dokáží vést stranu na úrovni, kterou vyžaduje socialistická současnost. Vážený výbore, nejde mi o žádný osobní prospěch ani o stranické funkce, nýbrž jen o věc strany, aby ČSL plnila v socialistické společnosti to, co efektivně splnit musí....

Dopis byl odeslán 8. prosince 1988 a podává dostatečný obraz politika, kterému bylo svěřeno klíčové místo ministra vnitra. "Nečinnost" nejprve v triumvirátu Sacher, Čarnogurský, Komárek a poté jen jeho vlastní, zapřičinila pohodlný "odchod" pracovníků správ StB, skartaci závažných materiálů i dezinformování čs. veřejnosti. V našem čtrnáctideníku jsme uveřejnili materiály spojené s činností p. Sachera v úřadě ministra vnitra. Někteří naši spoluobčané se podivují, jak je možné, že jmenovaný ač křesťan, promlouvá na schůzích KSČM a dokonce je ústy předsedy této strany, jmenován jako možný kandidát na Úřad prezidenta ČSFR. Po přečtení úryvku z jeho dopisu se nelze již divit. Mir. Durdil