--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Sviták Ctirad č.: 1205
Název: Komunisté před Ústavním soudem Ruské federace
Zdroj: NN Ročník........: 0002/018 Str.: 015
Vyšlo: 01.01.1992 Datum události: 01.01.1992 Rok: 1992
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

S. Šachraj: Dokážeme jejich zločiny Sedmého července se pozornost ruské veřejnosti opět obrátí k budově Ústavního soudu Ruské federace. V této budově, která byla ještě před rokem nedobytnou baštou komunistické nomenklatury, bude druhým stáním pokračovat projednávání žaloby, která má posoudit ústavnost samotné existence kdysi všemocné Komunistické strany Sovětského svazu. A také její militantní odnože Komunistické strany Ruska.

První stání tohoto soudu, které proběhlo 26. května, bylo původně iniciováno žalobou ze strany bývalých špiček těchto stran. Zpochybňovaly v ní pravoplatnost výnosu, jímž ruský prezident Boris Jelcin pozastavil činnost obou zmíněných stran. Tento výnos byl vydán krátce po porážce komunistického puče loni v srpnu.

Sama žaloba, podaná komunisty, byla při tom ve veřejnosti pochopena jako neklamný signál jejich rostoucího sebevědomí. A také jako razantní pokus znovu oživit zločinnou organizaci, která se ve své historii nejednou umazala ruce od krve. A to nejen ve své vlastní zemi, ale i všude tam, kde její poslušné národní odnože nastolily pod praporem komunistického bezpráví režimy socialistického koncentračního tábora.

Už poslední dny, předcházející prvnímu sezení Ústavního soudu, však naznačily, že se ani tentokrát, stejně jako loni v srpnu, nebude hrát podle "rudých not". Několik dní před zahájením projednávání celé záležitosti totiž demokraticky orientovaný ruský poslanec Oleg Rumjancev na půdě parlamentu oznámil, že se obrátil na Ústavní soud se žádostí, aby byla projednána ústavnost existence samotné Komunistické strany Sovětského svazu a ruské komunistické strany. Před parlamentem kromě toho vystoupil i generální prokurátor Ruské federace Valentin Stěpankov. Ten poslancům na řadě konkrétních důkazů demonstroval, jak se "nomenklaturní výkvět" komunistů zapojil do srpnového pokusu o převrat.

Rozhodnutí, jímž v této situaci Ústavní soud spojil obě žaloby do jednoho projednávání, a vím ve skutečnosti zaměnil projednávání stížnosti na nezákonnost Jelcinových výnosů na dlouho právem očekávaný proces s komunistickou stranou, evidentně šokovalo bývalé stranické vůdce. A to natolik, že se odmítli dostavit před soud a obhajovat činnost svých organizací. Bývalý předák neostalinistické ruské komunistické strany V. Kupcov se dokonce pokusil umýt si ruce prohlášením, že stál v čele své strany pouhých dvanáct dní. Vzhledem k nepřítomnosti stranických bossů v soudní síni bylo jednání soudu odročeno na 7. července. Předvolání znovu obdrželi všichni nejvýznamnější představitelé stranicko-státního vedení. A tak by již zanedlouho měl před soudním tribunálem obhajovat činnost stranických struktur KSSS mimo jiné i její poslední generální tajemník M. Gorbačov. Pokud se bývalí přední komunističtí činitelé ani tentokrát na zasedání soudu nedostaví, bude projednávání případu probíhat v jejich nepřítomnosti. A i když je zatím projednávána pouze otázka ústavnosti existence obou zmíněných stran, jeden z mužů současného ruského prezidenta Michal Fedetov na tiskové konferenci nevyloučil možnost, že "budou-li během soudního přelíčení zjištěny skutečnosti svědčící o podezření ze spáchání trestného činu některými bývalými funkcionáři KSSS, bude proti nim zahájeno trestní stíhání."

Za důležitý důkazní materiál, který může v procesu sehrát rozhodující roli, je v posledních týdnech považován donedávna přísně tajný stranický archív, označovaný jako tzv. zvláštní složka ÚV KSSS. Ten byl odtajněn rozhodnutím ruské vlády krátce před prvním stáním Ústavního soudu. Soud tak dostal možnost nahlédnout do obrovského množství interních stranických dokumentů, jež neměly být nikdy zveřejněny.

Podle vyjádření nedávno odstoupivšího prezidentova poradce Sergeje Šachraje obsahuje tento archív dokumenty odrážející v nezkreslené podobě celé období komunistické samovlády. Mezi nimi drasticky podrobná hlášení o likvidaci politických protivníků a deportacích celých národů, o vojenských akcích v Afghánistánu, dodávkách zbraní palestinským a dalším teroristickým organizacím atd. Součástí této "složky" je i černobylský archív, jenž uchoval mimo jiné stranické instrukce k zatajení skutečných údajů týkajících se této jaderné katastrofy.

Předpoklad, že eventuální zveřejnění dokumentů z tohoto archívu vyvolá celou řadu politických skandálů nejen na území bývalého SSSR, ale i v řadě zemí střední a západní Evropy, se již částečně potvrdil v případě před časem zemřelého amerického miliardáře A. Hammera. Jak je nyní ze zveřejněných dokumentů zřejmé, byl tento podnikatel ve dvacátých letech kurýrem Komunistické internacionály.

V této souvislosti se objevily také dohady, zda odtajnění archívu ve svém konečném důsledku nezdiskredituje současného ruského prezidenta Borise Jelcina, který se ještě v roce 1987 nalézal dostatečně vysoko ve stranické nomenklaturní hierarchii. Blízcí prezidentovi spolupracovníci však prohlašují, že Jelcinův podpis nebyl prozatím objeven pod žádným z řady dokumentů dokazujících neústavnost komunistických praktik.

Prázdninový klid na ruském vnitropolitickém kolbišti letos v létě tedy rozhodně očekávat nelze. Tím spíše, že rozhodnutí Ústavního soudu, proti kterému není odvolání, definitivně rozhodne o osudu KSSS. Obvinění ze strany stoupenců komunismu, že se nová administrativa snaží přenést odtajněním "zvláštní složky" z právní roviny na úroveň politického rozhodnutí, Sergej Šachraj rezolutně odmítl tímto prohlášením: "Byli to komunisté, kdo se obrátili jako první k tomuto soudu. My jsme stranou, která se brání. Soud bude chtít, abychom předložili důkazy o nezákonné činnosti komunistických organizací a také je od nás ve své úplnosti dostane."

Ctirad Sviták