--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Kohout Lubor č.: 1208
Název: Díky bohu, doktore...
Zdroj: NN Ročník........: 0002/018 Str.: 018
Vyšlo: 01.01.1992 Datum události: . . Rok: 1992
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

předseda senátu městského soudu v Praze Vážený pane Novotný,

dovolte, abych Vám vyjádřil svůj obdiv. Dlouho jsem o Vás neslyšel a obával jsem se, že jste již soudcovský talár pověsil na hřebík a odešel dělat něco výnosnějšího. Už jsem se bál, že Vaše znalosti budou v justici nevyužity. Až do minulého týdne, kdy jsem se dozvěděl jména soudců, které pan ministr spravedlnosti Novák navrhuje k doživotnímu zvolení a zjistil, že jste mezi nimi.

Vždyť kdo jiný, když ne Vy, by měl v demokratickém státě tuto významnou a odpovědnou funkci vykonávat. Vy, člověk zkušený, znající a respektující zákony, muž statečný a hlavně prověřený a dokonale vyzkoušený. Vy, který jste se vždy řídil svým svědomím, věrností a oddaností své komunistické straně.

Ještě dnes obdivuji, s jakou rázností jste se dokázal postavit prokletým antisocialistickým silám, ať již to byli lidé z Jazzové sekce, nebo dnešní prezident. Musíte být velmi statečný, vždyť k tomu poslat do vězení nejvýznamnějšího disidenta Václava Havla na jaře roku 1989, bylo jistě potřeba velké odvahy. Nepodlehl jste tehdy ani odpornému nátlaku, když jsem Vás před stáním navštívil a snažil se Vám vysvětlit, že v životě člověka jsou okamžiky, kdy by se měl narovnat a dokázat sobě i okolí, že je opravdu člověk a ne onuce. Bylo to asi na Vás příliš brzy. Když se mne na návštěvu u Vás estébáci druhého dne, poté, kdy mne u soudu s Havlem sebrali, vyptávali, ani mne nenapadlo, že by měli informace od Vás.

Pane doktore, Vy už určitě onucí nejste, estébáci již v naší zemi nemají žádnou moc a nikdo Vám již nebude moci bránit být nezávislým soudcem. Ať tedy vzkvétá naše justice.

Blahopřeji Vám.

Lubor Kohout