--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Kudláčková Jarmila č.: 1320
Název: Rozhovor s ministrem vnitra
Zdroj: NN Ročník........: 0002/022 Str.: 014
Vyšlo: 01.01.1992 Datum události: . . Rok: 1992
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Mnozí jsme si oddechli, když českým ministrem vnitra byl jmenován právě Jan Ruml. Zda úleva byla oprávněná, ukáže čas a částečně předznamená tento rozhovor. Některé otázky budou takříkajíc natvrdo, neboť nejvyšší představitel ministerstva, z něhož občany obestírala hrůza, bude přirozeně platit dost vysokou daň. A to ve formě totální ztráty soukromí, včetně minulého.

Jakými lidmi se pan ministr obklopí, je jeho věcí. Naší pak je, abychom se o to zajímali. A to nejen z hlediska vnitřní bezpečnosti občanů, ale též z mimořádně pokleslého kreditu Československa ve světě, který jsme si vysloužili čilou účastí na světovém terorismu.

Vzešel jste z disidentského prostředí, a proto bylo do jisté míry překvapením, že jste kandidoval v dresu ODS. Co vás k tomu přimělo?

Nejsem sám. Mohl bych jmenovat například Stanislava Devátého či Janu Petrovou. Nikdy, ani v době disentu, jsem se netajil svým postojem k reformním komunistům. Na půdě Charty 77 jsem s nimi vedl četné spory a od mládí jsem politicky orientován doprava. Takže ODS je pro mě zcela přirozeným prostředím politické práce, úvah a reflexí.

Není ovšem žádným tajemstvím Klausova určitá averze vůči vám, mj. proto, že jste ho prý, ještě coby náměstek FMV, fyzicky napadl? To všechno se odvíjí od zveličení jednoho, z mé strany vzrušeného telefonátu, který jsem s panem Klausem vedl. Rozhovor se týkal rozpočtu federálního ministerstva vnitra, který byl podle mě nízký. On, jakožto ministr financí, pochopitelně hájil své a já se neubránil určitým emocím. Ale nepadlo tehdy jediné urážlivé slovo, natož abych pana Klause fyzicky napadl.

Uznávám, že po telefonu to dost dobře nejde. Před volbami jste se vyjadřoval, že pokud budete zvolen, míníte se věnovat pouze poslanectví a činnosti v branně bezpečnostním výboru, neboť výkonné funkce máte plné zuby. Proč jste své rozhodnutí změnil?

Předpokládal jsem, jako asi i jiní, že volby dopadnou jinak. Že se udrží federace a hlavně, že na Slovensku zvítězí demokratické síly, které se hlásí k pravicovější politice než HZDS. Vážně jsem si představoval, že federálním ministrem vnitra by mohl zůstat Ján Langoš a já budu pracovat v branně bezpečnostním výboru FS. Těšil jsem se, že vytvoříme dobrý tandem, který v oblasti bezpečnosti vyřeší spoustu věcí, které se nám za dva roky společné práce na FMV vyřešit nepodařilo. Chuť pracovat ve FS bych měl, pokud by bylo funkční. Jenže není. Stát je před rozdělením a vyvstala otázka bezpečnosti České republiky. Rozhodl jsem se využít zkušeností, které mám z FMV na půdě českého ministerstva, a proto jsem nabídku přijal.

Rvačku s panem Klausem jste sice vyvrátil, ale že mezi vámi neexistuje právě přátelský vztah, jste nevyloučil.

Nejsem pro Klause skutečně asi člověk jeho krevní skupiny. Bývám emocionální a ne příliš disciplinovaný. Nejsem ten, který by se nechal sešněrovat nějakými stranickými fleskulemi, takže z toho může pramenit určité napětí. Za ty dva minulé roky jsem několikrát vystoupil způsobem u úředníka poněkud neobvyklým, takže jsem pro pana Klause trochu nevypočitatelný. V okamžiku, kdy jsem se stal ministrem, musel jsem se začít chovat o něco ukázněněji než dřív, takže při zasedáních vlády spolu vycházíme bez problémů, konflikty jako by ustaly. Nemám důvod ho nerespektovat.

Na FMV jste byl obklopen lidmi, kteří se bezpochyby pokusí nějakým způsobem spolupráci s vámi zúročit, eventuálně zneužít vaše slabiny. Jedním z nich je soudní znalec starožitností, zároveň však kšeftař s tímto artiklem, pan Podlesný, který vám údajně zařídil privátní protialkoholické léčení. Zato jsem měl přikrýt jeho aféru, týkající se právě kšeftování se starožitnostmi, kterou odhalila německá policie. Navíc jste ho prý vyslal do USA na policejní školení, dokonce s diplomatickým pasem.

Potíže s alkoholikem nemám, i když nejsem abstinent, a v žádné protialkoholické léčebně jsem se neléčil. O kšeftech pana Podlesného se starožitnostmi nevím. On byl ředitelem ještě tehdy federální správy VB, kterou já jsem zdědil a musel z tohoto místa odejít z lustračních důvodů. Nějaký čas pobýval u mě v sekretariátu jako poradce, pak odešel z ministerstva úplně. Žádné kontakty s ním neudržuji. Co se týče jeho cesty do USA, byl vybrán, nevím však už jestli ještě coby ředitel či můj poradce, do delegace na jakousi mezinárodní konferenci policistů na Kubě, odkud pak přejel na školení do USA. Diplomatický pas jsem mu nezařizoval, jestli si ho obstaral sám, nevím.

Personální obsazení MV ČR je natolik důležité, že se vás zeptám na několik konkrétních osob - pan Kukura, bývalý prokurátor, poté policista u MV SR, pak Šalgovičův tajemník, nyní na FMV prohlašuje, že odchází pracovat na vaše ministerstvo. O ničem konkrétním jsme se nedohodli, pouze bych s ním uvažoval jako o svém poradci v oblasti legislativy, ale rozhodně nemám v úmyslu jmenovat ho do nějaké řídící funkce. Pan Kukura je podle mého názoru dobrým právníkem.

Na tiskovce jste mi na otázku, zda uvažujete o přijetí pana Vodsloně na MV ČR, odpověděl, že se ptám předčasně, neboť je dosud náměstkem FBIS. Následující den byl ovšem z vašeho popudu vládou odvolán. Stále ještě platí vaše odpověď, že pana Vodsloně nemíníte na MV ČR zaměstnat?

Ta odpověď platí teď. Netvrdím, že ho nezaměstnám v budoucnosti. V současné době zůstane ve FBIS a bude se účastnit technického delimitačního dělení této služby, protože ji vlastně týlově stavěl, takže má nejlepší přehled o jejím majetku. Říkat, co bude s panem Vodsloněm dál, je skutečně předčasné.

Jsem poučena tiskovkou - takže můžeme očekávat, že pana Vodsloně na MV ČR zaměstnáte.

Je to pravděpodobné. V jaké funkci však, to opravdu nevím. Osobně mu věřím a myslím, že by se z bezpečnostní problematiky neměl ztratit.

Bezpečnostní složky by měly být apolitické. V r. 1991, kdy jste byl ještě náměstkem FMV, zorganizoval pan Vodsloň školení v rétorice, v rekreačním středisku 4. správy StB v Chotouni, které prý připomínalo sjezd sociálních demokratů, soudě podle přítomných pánů Fišery, Kučery, Ventury, Černého, i sociálních demokratů z Bavorska. O této akci vím asi 14 dní. Musím se pana Vodsloně zeptat především na způsob hrazení této schůzky. Daleko víc než to, že v zařízení FMV se sešli sociální demokraté, by vadilo, kdyby akce byla financována z rozpočtu FMV. Jinak samozřejmě nepřipustím, aby se na ministerstvu zakládaly nějaké buňky sociálních demokratů, či jakékoli jiné strany. Ministerstvo vnitra zůstane apolitické.

Je pravda, že v září 1992 by měl na vaše ministerstvo nastoupit JUDr. Květoslav Kramář, předlistopadový ideologický tajemník KSČ na VLK, polistopadový šéf personálního oddělení ministerstva paní Kořínkové?

Podle mých informací má nastoupit 1. 9. jako ředitel odboru legislativy. Osobně ho vůbec neznám, vybral si ho náměstek Křižan, který byl pověřen řízením odboru legislativy. O JUDr. Kramářovi pouze vím, že po listopadu 89 pracoval ve FS. O jeho minulosti nevím nic. Legislativci se však dnes shánějí velmi těžko. Právník v soukromé sféře má 5 - 6 x víc peněz, než kolik já mu tady mohu nabídnout.

Pokládáte způsob, jakým je likvidován reaktivovaný policista pplk. Jiří Sprušil, principiálně za správný? Jeho převelení ředitelem Policie ČR, F. Zelenickým, z Ostravy do Českých Budějovic je perzekucí, běžnou komunistickou rutinou. Z mé strany nejde o žádnou mstu. Pana Sprušila jsem si zavolal a důvody, proč musí odejít, jsem mu řekl. Jsou zcela jednoznačné - pan Sprušil je naprosto nezvladatelný člověk a krajské ředitelství v Ostravě, kde působil, se musí začít znovu stavět. Doporučil jsem panu Zelenickému, aby do této funkce jmenoval mladého, z minulosti čistého policistu.

Pokud mám správné reference, pan Sprušil studoval civilní VŠ, dokonce snad nebyl komunista, ani estébák, od policie musel odejít v sedmdesátých letech, 20 let pracoval jako horník. Reference o panu Zelenickém jsou podstatně horší.

Pan Zelenický je stále ještě ředitelem Policie a věc musel řešit on. Já jsem se způsobem řešení souhlasil. Případ pana Zelenického budu řešit, ale nerad bych o tom teď hovořil.

Za bývalého ministra byl pan Sprušil podroben psychiatrickému vyšetření. Jsou vám známy výsledky a co o tom soudíte? Pan Sokol o nich hovořil, ale abych pravdu řekl, ten spis jsem nikdy neviděl a ani vidět nechci. Připadá mně to jako zneužívání psychiatrie, když se nepohodlní lidé nechávají testovat psychiatry, to se mi skutečně nelíbí.

Převzal jste ministerstvo po Tomáši Sokolovi. V jakém stavu a jak byste hodnotil působení vašeho předchůdce?

O práci T. Sokola mi nepřipadá slušné hovořit. Celý rezort reorganizuji a z toho tedy vyplývá, že nefungoval dobře. Především nebyly vymezeny vztahy mezi Policejním ředitelstvím a ministerstvem jako takovým. To by se mělo zcivilnit, měli by přijít normální lidé z výzkumných ústavů, z vysokých škol, takoví, kteří by měli pozvednout celkovou úroveň ministerstva. Tím nechci ovšem říct, že odsud všichni, kteří zde dnes pracují, odejdou.

Už znáte výsledky revize hospodaření ministerstva, o kterou jste přirozeně požádal ministra financí, pana Kočárníka?

Neznám, ale do 31. 8. by měla být revize definitivně uzavřena. O jejích výsledcích budu informovat. Pokud budou zjištěny závažné nedostatky, zejména v ekonomické oblasti, musel bych z toho vyvodit okamžitě důsledky.

Máte nějaké avízo, že budete nucen vyvozovat? Zatím ne. Když se například prověřovaly nákupy zahraničních vozů, vypadá, že je vše v pořádku, že nedocházelo k žádnému nelegálnímu obohacování.

Budete se zajímat o případ vyšetřovatele Slušovicegate, dnes politického emigranta, kpt. Alexeje Žáka?

Případ není uzavřen. Pokud bude zjištěno, že vyšetřování neproběhlo správně, musí pan Žák pocítit nějakou satisfakci. Nepochybuji o dobrých úmyslech pana Žáka, ale neměl dostatečnou oporu pro svoji práci. Jeho vyšetřovatel si musel řadu operativních věcí zajišťovat sám a toho může inspekce nebo vojenská prokuratura zneužít, pokud bude chtít. Kdybych byl tehdy ministrem a věřil, že pan Žák pracuje v dobré víře, tak bych ho pokryl.

Alexej Žák poukazoval na minulost ředitele Úřadu na ochranu ekonomiky Jána Šuly. Znáte ji?

Viděl jsem jeho curriculum vitae. Vím, že dělal ředitele hotelu ve Vietnamu.

Ten hotel ale patřil slušovické mafii. Mluvil jsem s ním o tom a jeho odpověď mě celkem uspokojila. Žádnou přímou vazbu na Slušovice jsem neuviděl. A abych pravdu řekl, toto se mi nezdá tak temnou stránkou minulosti pana Šuly, abych ho kvůli tomu odvolal z funkce.

Šula byl spolužák bývalého ministra Sokola, který ho do této strategicky významné funkce dosadil. Slušovičtí tak mají zajištěn dokonalý informační servis.

Zkuste za panem Šulou zajít a zeptat se ho osobně. Dělal v tom Vietnamu asi rok... dokáže to vysvětlit dost důvěryhodně. Nepředpokládám, že by se nám pan Šula mínil svěřovat se svými kontakty na slušovickou mafii.

Když budou dobré otázky, tak z něj možná dostanete víc než já. Třeba jsem to podcenil. Ale mám to zapsáno v hlavě a budu velmi pečlivě sledovat, co pan Šula a jeho úřad dělá. Na lehkou váhu to rozhodně neberu.

Zabývat se nejrozmanitějšími slušovickými vazbami bude nejspíš nezbytné, neboť se ukazuje, že Žákovy interpretace nebudou žádnou jeho posedlostí, ale nepříjemnou realitou. V době nejposlednější HZDS vehementně odmítá Stanislava Devátého ve funkci náměstka FBIS. Důvod je myslím jasný, následky mohou být nedozírné. Přesto, abych pravdu řekl, mám někde v sobě cosi, co mi říká, pozor! Ne úplně vše, co pan Žák říká, musí být v pořádku, byl přece jenom příslušník první správy StB. Co když se jedná o širší komplet, do kterého je Žák nějakým způsobem taky namočen? Jak si pak ale vysvětlujete, že Švýcaři udělili Žákovi politický azyl?

To je otázka. Co jsem slyšel, mohou být pouhé fámy, že totiž ve Švýcarsku je jakési centrum KGB a že Švýcaři by přes něj mohli rozkrýt větev v KGB u nich... Ale to jsou skutečně jenom dohady. Tato verze nemůže být pochopitelně vyloučena, stejně tak se ale může jednat o cílenou diskreditaci Alexeje Žáka.

Rozvědčíci v cizině, i nelegálové, prováděli rozvědné operace společně s KGB, která je může převzít a používat dál. Pokud vím, tak se přerušily veškeré kontakty s agenturou venku a civilní rozvědka tam nemá žádné pracovníky. Ale agentura tam je a KGB ji může využívat. Otázkou zůstává, nakolik rozvědka uvědomila západní státy o těch jednotlivých lidech, zda předala nebo ne seznamy agentů k rozkrytí. Vím ale, že spolupráce bezpečnostních služeb s Anglií, USA i s Německem je velmi dobrá, takže ani nepředpokládají, že bychom té agentury využívali. Když jsem v Moskvě žádal po představitelích KGB informace, tak mi je prostě nedali.

Jaký osud čeká zahraniční rozvědku? To je kapitola sama o sobě. Nejdřív je potřeba zjistit, čeho je schopna, jak kvalitní informace vůbec dokáže získávat a za jakou cenu. Samozřejmě i ofenzívní zpravodajství musí každá země mít. Zda k tomu potřebuje ještě vojenské zpravodajství, je otázkou. Zvykem to nebývá, že země mají dvě zpravodajské služby - vojenskou a civilní. Podle mě by měla být podřízena přímo premiérovi české vlády nebo přičleněna k ministerstvu zahraničí. Rozhodně nepatří pod vnitro.

V současné době jsme svědky zániku FBIS. Pokud vím, býval jste zastáncem toho, že tajná služba má pracovat samostatně. Já si to myslím pořád. Ale je tu otázka jejího utajení a způsobu zabezpečování. Když pracuje samostatně, je to státní úřad, který musí mít všechno samostatné. To je hrozně drahé a je to vidět. Tajná služba má být ponořena. Ve většině států je kontrarozvědka součástí ministerstva vnitra a pro krytí používá policii. Ale tím nechci říct, že ji chci pod ministerstvo vnitra, abych byl mocný a silný. Musíme provést analýzu a pak vybrat nejvhodnější, ale také politicky nejprůchodnější model. Zatím je příliš krátká doba na to, aby Českou národní radou prošel návrat tajné služby do MV. To je spíš výhled do budoucna.

Tedy k současnosti - akce Václavák byla hodnocena převážně kladně, málokoho však napadlo, že pánové Hofman a Zelenický, kteří tuto akci řídí, v podstatě neúnosnou situaci v centru Prahy připustili. Mě pan Hofman informoval, že předal ministru Sokolovi půl metru materiálů, jak situaci v Praze řešit, a že na tyto materiály nikdy nedostal odpověď.

Jste znám jako obhájce lidských práv, což poněkud koliduje se způsobem, jakým byla akce vedena. Mlcení houmlisáků, nezákonné osobní prohlídky atp. Víte o tom vůbec?

Nechal jsem se samozřejmě od pana Hofmana i od prokurátorů a lidí z inspekce, kteří na Václaváku byli, informovat a nemám zprávy o tom, že by byly porušeny zákony.

Mlácení tuláků, sbírajících na Václaváku lahve, se ale do zákona vejde těžko?

Pana Hofmana jsem se na to ptal, ten však to popřel. Stejně tak není pravda, že s předvedenými bylo zacházeno potupně. Výslechy se odehrávaly ve vyčleněné služebně v Bartolomějské ulici a byly natáčeny na kamery jako dokument pro případ, že by se tím někdo chtěl zabývat.

Na závěr se vás nemohu nezeptat, zda máte povědomí o oddělení tzv. politických extrémistů, zřízeném u FBIS, které má na starosti i redaktory Necenzurovaných novin.

FBIS by neměla sloužit ke sledování politických stran a názorů. Sledování extrémistických sil na levici i na pravici, které tíhnou k teroristickému pojetí politiky, by mělo spadat pod oddělení vnitřního terorismu. To je jedině možné a ospravedlnitelné. Žádnou jinou činností se nemusí toto oddělení zabývat. O tom, zda FBIS sleduje redaktory Necenzurovaných novin, nevím.

To, pane ministře, nebyla bohužel otázka, nýbrž konstatování. Za rozhovor děkuji.

Jarmila Kudláčková

foto: Roman Lohniský