--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Sucharda Jiří
Název: Hrdinové jedné věty
Zdroj: NN Ročník........: 0002/024 Str.: 025
Vyšlo: 01.01.1992 Datum události: . . Rok: 1992
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Podle zákona 87/91 o mimosoudních rehabilitacích důstojníkům, kteří byli odejítí po roce 68 z armády, byla přiznána doba zameškané služby pro výpočet starobního důchodu a někteří byli reaktivováni. Rehabilitační řízení probíhalo tak, že "pomýleného z 68" osvědčovali "pomýlení komunisté" z r. 68 Vojenské obrody, coby poradci komise a normalizovaní, nyní exkomunisté, coby členové rehabilitačních komisí. Např. u komise MěVS Brno právo na rehabilitaci bylo zpochybňováno nečlenstvím v KSČ, nebo dobrovolným odchodem z KSČ po roce 68. Už tady se projevovala podivná selekce.

Domnívám se, že většina nás, rehabilitovaných, za postoje v roce 68, jsme v podstatě mužové jedné věty (nyní se tak také přezdívá jednomu muži). Řekli jsme totiž jednu větu, názor nebo projev na tehdejší okupaci a měli jsme na 20 let vystaráno. Toť vše. (Tím nechci zlehčovat činnost mužů výjimečných). Za to nám nyní odklepli důchody, pán Bůh za ně zaplať. Alespoň tak jsme se srovnali s kolegy, kteří tehdy ani tu jednu větu neuměli říci (ke škodě svého charakteru, zato k výhodě svého bydla - neboť za odsloužená léta pobírají tzv. výsluhu, která jim zvýší i důchod). Za jaké zásluhy vznikly nominace do rehabilitačních komisí z řad Vojenské obrody a podle jakého klíče vybíraly rehabilitační komise k reaktivacím do armády - to nevím. Např. u MěVS Brno byly promptně reaktivovány do vysokých funkcí bývalé nomenklaturní kádry, včetně politruků a VKR. Bylo to proto, že tito oddaní z doby Dubčekova vedení budou nyní oddaní i současnému vedení? Že tito bývalí funkcionáři sníze splynou se současnými servilními funkcionáři v armádě? Domnívám se, že cílevědomé spojování bývalých komunistů, exkomunistů, nebo skrytých komunistů (v armádě se totiž neví, kdo komunista legálně zůstal - kdo by se tím chlubil) je negativní pro vývoj armády a nebezpečné pro vývoj demokracie ve státě. Komunistické myšlení v armádě přetrvává, je podloženo v podstatě nezměněným kádrovým obsazením plus "temné nitky" činnosti Vojenské obrody - to vše nekoresponduje s demokratizací a humanizmem v armádě, které si přeje ministr obrany.

Je jasné, že síly, které brání debolševizaci v civilním sektoru, jsou i v armádě, a tedy činnost Obrody 68, nyní zaniklé a Vojenské obrody dosud existující, je paralelní. Prostě páni z 68 chtějí vládnout v této zemi. Tedy i v její armádě - zřejmě i za pomoci reaktivovaných za 68.

(Výjimky nechť potvrzují pravidlo). Jak demokratizovat a humanizovat armádu? (A nejen ji). Je to problém dvouletý. Myslím si, že každý, kdo je nějak spojen s 68 a především s následnou normalizací 69-73, je negativně poznamenán a nemůže být přínosem pro budování jakékoliv novodobé organizace, ČSA nevyjímaje. Na vedoucích nebo rozhodujících místech v armádě musí být lidé, kteří jsou nezatíženi nemorální minulostí (např. propagací třídní nesnášenlivosti, preferencí členů KSČ, denuncianstvím apod.). Na těchto místech nesmí být ti, kteří se tam dostali na základě kádrového pořádku ÚV KSČ (ozbrojené síly ČSSR jednoznačně řídil ÚV KSČ). Jednoduše - starší 45 let musí z armády postupně odejít. Čím dřív, tím lépe. Samozřejmě včetně nás, reaktivovaných. Těch, kteří věděli, co se od nich v armádě bude očekávat, i nás, co si mysleli, že vnesou do armády demokracii.

Rehabilitace a reaktivace důstojníků odejítých po roce 68 bude jednou hodnocena rozpačitě.

Zato velice jednoznačně bude hodnocena důsledná rehabilitace všech poškozených komunistickým režimem - příslušníků III. odboje.

Jiří Sucharda

P.S. - Pár jmen lidí, kteří byli sice reaktivováni, ale k III. odboji by se rozhodně nedali přiřadit (p. Moutelík, Míka, Šváb, Pavlík, Menšík, Chrastil). Reaktivaci prováděli členové Vojenské obrody u MěVS Brno p. Adam a Urbanovský, kteří byli kdysi kolegy předsedy CÚV KSČ na VTA Brno soudruha Obziny, pozdějšího ministra vnitra. Ale i toto může být jen zavádějící náhoda?