@PODPIS = (ljv)

@PEKLO = Vyprávíme si s Frantíkem až do rána, kdy nás přerušuje budíček a za malou chvíli nato táborový rozhlas, který svolává ranní směnu k nástupu do práce a nové "přibylce" před kancelář velitelství. Loučíme se. Frantík musí na ranní šichtu a já se před kanceláří dovídám, že jdu na další transport. Rozdělili nás podle seznamů do různých autobusů a mne s ing. Jaroslavem Cuhrou a dalšími vezou někam do nitra Krušných hor.

@PEKLO = Projíždíme Jáchymovem a po naší levé straně vysoko na stráni zůstává koncentrační tábor "Svornost" se svými pověstnými dvě stě třiceti dvěma schody, které spojují stejnojmennou šachtu s táborem. Tyto schody byly proklety stovkami vězňů, kteří po nich v zimě, v létě musí jít nejméně dvakrát denně na šachtu. Strážnice u paty schodů, strážnice nahoře a kulometné věže střeží tento schodištní koridor mezi plotem z ostnatých drátů. Nahoře na malé plošince je opět několik dlouhých baráků v zajetí ostnatého plotu a věží. Je to poměrně malý tábor asi pro šest set až osm set vězňů, ale má už svou smutnou pověst. Esenbácké stráže zde střílejí jako na "Divokém západě" a před nedávnem zde byli rozstříleni dva vězni při pokusu o útěk právě ze schodištního koridoru.

@PEKLO = Podařilo se jim v mlze dostat přes dráty, ale byli zraněni palbou z věží, a vidouce, že nemají naději, u zdi kompresorovny zvedli ruce a vzdali se dobíhajícím esenbákům. Tito je však před zraky civilních zaměstnanců kompresorovny automaty doslovně rozstříleli ze vzdálenosti několika kroků. Pak oba zavražděné nechali nosit kolem nastoupeného osazenstva tábora na "apelplacu" a když spoluvězni vzdali poslední poctu svým mrtvým kamarádům sejmutím čapky, vrhli se esenbáci proti nastoupeným vězňům a mlátili je tím, co kdo měl v ruce.

@PEKLO = Náš autobus šplhá serpentinami nad Jáchymovem a projíždíme lesnatým územím, abychom dosáhli planiny, na níž je umístěn tábor "Nikolaj". Je větší než "Svornost", asi pro tisíc až tisíc dvě stě vězňů a jeho pověst je stejně špatná, ne-li horší než "Svornosti". Zde vládnou v táborové samosprávě kriminální zločinci a "kápem" (starším tábora, jak zní oficiální název) je retribučák Janíček, odsouzený za udavačství gestapu. Pověst tohoto šílence už přesáhla Jáchymov, a běda vězni Státního soudu, který se dostane na tento tábor. Janíček má k ruce speciální komando, které dělá na "státní" vězně naháňky jako na zajíce a se souhlasem esenbáků je utloukáním likviduje.

@PEKLO = Specialitou Nikolaje je takzvaný "buzerantský pochod". "Nikolaj" je totiž jeden z mála táborů, který je vzdálen od šachty a vězni musí být do práce a z práce eskortování. Cesta je dlouhá asi jeden a půl kilometru na šachtu "Eduard" a nebyl zde vybudován koridor. Aby měl doopravdy strážný oddíl usnadněnou práci při nástupu na směnu nebo ze směny, musí vězni v šestistupech dostoupit těsně jedna šestice za druhou tak, aby se každý dotýkal tělem vězně před sebou a držel jej kolem pasu. Potom esenbáci kolem útvaru natáhnou lano a utáhnou tak, že z celé směny je vlastně balík. To utahování se neděje nijak šetrně, prostě se opřou nohama do zad poslední šestice, lano z plné síly utahují a zauzlují. Pak je dán povel k odchodu. Musí se vykročit absolutně stejně, protože jinak se všichni pošlapou a polámou si nohy. První šestice musí vykřikovat: "Levá-dva, "levá-dva", aby tempo pochodu těch tři sta až pěti set lidí namačkaných v balíku bylo zachováno. Zakopnout a upadnout je konec, protože ti zadní nemají jinou volbu, než nešťastného ušlapat.

@PEKLO = Trvá to dlouho, než si nováček zvykne na tenhle pochod a v zimě, kdy do rána napadne třeba metr sněhu a závěje jsou až třímetrové, je to nepředstavitelná námaha a první řady doslova před sebou hrnou horu sněhu jako buldozer, zatímco konec obstarává motor tohoto živého stroje a dusí své kamarády vpředu pod sněhem. V zimě jsou z toho esenbáci sami vystrašeni, zapadají do závějí, jak jdou po stranách, vpředu a vzadu eskorty a nemají čas na sledování vězňů. Za každý i nechtěný pohyb z provazů se hned střílí a cesta, která trvá v létě patnáct minut, v zimě, při sněhu trvá hodinu a půl, i více. O to dříve se musí vstávat a o to později se přijde zpět. Pracovní doba na šachtě nesmí být zkrácena.

@PEKLO = Náš autobus za chvíli projíždí pod jiným táborem, který se jmenuje "Barbora" a leží hned vedle stejnojmenné šachty. Tento tábor je asi pro sedm set až osm set vězňů a je nejvýše položeným táborem v Krušných horách. V zimě má velmi drsné povětrnostní podmínky, vítr kolem padesáti až sedmdesáti kilometrů za hodinu a mrazy kolem třiceti až pětatřiceti stupňů Celsia pod nulou. Ne nadarmo vězni táboru říkají, že pro tyto podmínky je to přeškolovací tábor pro Sibiř. Kdesi vlevo v údolí za námi zůstal tábor Eliáš a vpravo tábor Mariánská, s pověstným starým klášterem, který byl však zdemolován. Používá jej Státní bezpečnost, jež je přidělena k dozoru nad těmito tábory. Naše oči přilepené k oknům autobusu sledují divokou, ale krásnou přírodu Krušných hor, ve které jsou jako vředy rozesety tábory s tisíci novodobými otroky. Silnice, po které jedeme, je dost živá a neustále potkáváme těžká nákladní terénní auta T-111, svážející uranovou rudu "smolinec" ze šachet na ústřední třídičku, drtičku a úpravnu ve Vikmanově známou pod jménem "L" neboli "elko", odkud tyto potoky připravované zkázy v podobě velké řeky čisté rudy odcházejí přímo do Sovětského svazu. Nevypočitatelné bohatství této země, podle tehdejší tržní ceny - snad několik miliard korun denně -uniká bez placení, aby sloužilo jako vrcholný prostředek hrozby celému světu a ujařmení právě těch, kteří jsou nuceni je dobývat.