--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Vydra Luboš
Název: Pláč Zdeny Salivarové na cizím hrobě
Zdroj: NN Ročník........: 0002/030 Str.: 013
Vyšlo: 01.01.1992 Datum události: 28.11.1992 Rok: 1992
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
Luboš Vydra
Motto: Slova,slova,slova...
(Hamlet, Shakespeare)
V sobotu 28. listopadu 1992 vyprávěla v Radiofóru paní Zdena Salivarová - Škvorecká o tom s jakými pocity se vrací po třítýdenním pobytu v ČSFR do svého kanadského domova.
Paní Zdena byla jěště plná zážitků z lustračního semináře, který v Praze zorganizovaly Čs. helsinský výbor a Helsinské občanské shromáždění. (Což jsou vlastně levičáci, komunisté současní i bývalí, agenti StB atd.). A na tom semináři, byla paní Zdena fascinována, ani ne tolik co říkali (prý ji tam i pěkně natřeli za to, že řekla, že viníkem za všechny ty hrůzy je komunustická strana), ale ona užasla nad tím "jak se nádherně vyjadřujou, jak to je krásný, nad tou nádhernou kulturou řeči". Tato kultura řeči prý jen tak vznikla, že tito lidé museli nejdříve "umlátit ty rudoprávní blby". Paní Zdena se svěřuje, že má z toho mindrák, že ona tak krásně mluvit nadovede. "Já vopravdu jsem člověk kterej nic nepředstírá." Chvíli vypráví o svém manželském životě a najednou ho bezdůvodu srovnává se seznamem StB. Přizná, že ač jí Josef radil, "ať jim tam nic nepodepisuje", podepsala při výslechu "jakousi kravinu". Posvém návratu jí manžel řekl: "Udělala jsi blbost, měla jsi více vzdorovat."" Ale jak vzdorovat, když máte spisovatele v průseru, bratra v Jáchymově na deset let a otce v Americe - a teď je chcete všechny chránit? "Omlouvá sama sebe, že prý se tolik nevymáchala: 3,4 schůzky s fízlem na kafi. Poznali, že z ní nic "nevytlučou". Nekřičela prý na estébáky , "jako ti vostrý hoši sedmdesátých let", byla jako většina těch "slušných - nóbl" na seznamu. Paní Salivarová se svěřuje, že měla v sobě při jednání s úřady padesátých let slušnost a poníženost. "Neměla jsem nikoho, kdo by mi řekl jak to mám udělat." Být však "slušný - nóbl", paní Zdeno, je v komunismu a postkomunismu neštěstím. Tito lidé jsou manipulovatelní, protože místo aby s vlky bojovali se hlídají, aby nepřestali být slušní, a především "nóbl". Zlobíte se na naše noviny, protože jsme prý udělali velikou chybu, že jsme se obrátili na lůzu. Proč však urážíte a nazýváte lůzou ty, kteří čtyřicet let strádali a toužili po svobodě, aby nedlouho potom co zaplní náměstí, zjistili, že to vše bylo divadlo a rozhodování o nápravě společnosti jim bylo předem ukradeno dohodou komunistických a disidentských grázlů, v případě těch posledních, dokonce zrádců z vlastních řad? My i ti, které vy nazýváte lůzou však dobře víme, že např. na americké university nepůjdou studovat naše děti, ale děti komunistů, jejich nomenklatur a fízlů, protože jim zůstali peníze a ovládají tuto společnost ekonomicky. Vyprávíte, jak jste na oné helsinské konferenci diskutovala s jedním mladíkem, který vám podle vašich slov dal pitomé otázky, když se ptal, kde je míra viny a kde míra neviny. Zcela chápu, že jste si z něho i vy připadala pitomě. Neboť tito pseudohumanisté jen prázdně filosofují a fantasírují, protože ztratili základ. Nevědí totiž to co věděli i nejprostčí křesťané, že nejprve musí přijít vyznání viny, pak pokání a teprve potom odpuštění. Zrovna tak to nebudou vědět ta děti estébáků a komunistů, které jak se jeví, vy, v Kanadě přivítáte, protože to nebude ta naše "lůza", ale především lidé, kteří budou mít nastudováno mluvit a budou se zdát velice vzdělaní. Ale tito lidé k neurčitosti etické se kterou jste se setkala u onoho mladíka, budou mít navíc zkušenost, že nepotrestat zlo se vyplácí. /Myslíte si, že je snadné překonat "břemeno" jakékoliv výchovy?/. Proto také předpokládám, že budou schopni, využívajíce své inteligence jet tam u vás v Americe v čemkoliv. Do světa budou již předem vyrážet jako zástupci mafiánských klanů,které přes" balíky špinavých peněz" se stanou dědičné.
My jsme vás, paní Zdeno, nepředhodili nikomu jako kořist, jak si namlouváte, snad také pro nedostatek svého názoru a sil obrátit se na skutečné viníky. Chcete patřit mezi "nóbl" lidi a proto se neobrátíte na "nóbl" Václava Havla a jeho "nóbl" společníky s dotazem, proč hned po listopadu nezveřejnili kompletní seznamy komunistické nomenklatury všech stupňů, příslušníků StB a dalších tajných služeb, jejich spolupracovníků, Lidových milicí, důstojníků vojsk ministerstva vnitra a Pohraniční stráže, armádní nomenklatury, vedoucích pracovníků kádrového oddělení a oddělení zvláštních úkolů, učitelů marxismu-leninismu a materiály, týkající se jejich činnosti. Namísto toho, aby jste se takto svého přítele zeptala, krajete svoji nestatečnost k tomu říci pravdu komukoliv a za jakýchkoliv okolností tím, že nestoudně napadáte naše noviny a jejich čtenáře. Musím vás upozornit, že nemáte chování. Kdy již pochopíte, že zveřejnění diskety se 160 000 jmény nebylo kvůli vám a není ničím víc než informací a nikoliv tedy pomluva, či soud.
Paní Zdeno, vyprávíte do rozhlasu velice rozporné věci. Třeba na jedné straně, kde všude je u nás cenzura, když si říkáme Necenzurované noviny a vzápětí se zmíníte o tom, jak příjdete do jisté redakce, kde vám redaktor řekne: "Víte, tohle já vám nemůžu otisknout, oni mne za to napadli...". Kdo ho tedy napadl? Kdo na něho dozírá? Ani v padesátých letech si cenzor nepřiznal, že je cenzorem a upalování kacířů inkvizicí bylo určitou částí veřejnosti ve středověku také považováno za bohulibou činnost. Až opravdu dojemně svědčí o tom, že se v situaci u nás nevyznáte, když vyprávíte o tom jak nemáme být negativní. Vykládáte příběh českého třiaosmdesátiletého penzisty, který je prý tak negativní, tak smutný a srovnáte ho se stejně starou vaší kamarádkou v Kanadě, která si místo smutku řekla: "No a teď si koupím nový nábytek a znovu si to všechno zařídím". "To je úplně jiný přístup", pochvalovala jste si. Má zlatá, svíjel jsem se po vašich slovech smíchy. Vždyť co vy vlastně víte o českém důchodci, který dnes musí žít třeba i za patnáct stovek měsíčně, zatímco komunisté a estébáci dostali statisícové odstupné za to, že již nemusí své zločiny páchat veřejně. Ráda se vžíváte romanticky do situace jak stojíte před soudem. Nebudeme vás však táhnout kanály, ani věšet za vlasy, jak si přejete. Mučednictví je koruna osobností, nikoliv komediantů. Já vás paní Zdeno Salivarová - Škvorecká pouze prosím o zodpovězení dvou přízemních otázek :
1) Informovala jste o svých kontaktech s StB, které jste v Radiofóru doznala kanadské imigrační úřady a další kompetentní orgány, při svém příchodu do Kanady?
2) Pokud ne, pracovala jste pro StB jako Vlastimil Chalupa, Hubert Ripka a další?