--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Hubálek Bohuslav
Název: Cui bono, televize?
Zdroj: NN Ročník........: 0002/030 Str.: 018
Vyšlo: 01.01.1992 Datum události: 14.12.1992 Rok: 1992
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Tuto klasickou otázku, která je prvotní při vyšetřování všech záhadných zločinů, tu si musíme položit také po shlédnutí zpravodajství obou televizních programů, ze sobotního večera, 12. prosince t.r.

Nešlo o nic jiného, než že ta nerovnější a "nejintelektuálnější" část Charty 77 uspořádala předem ohlašovaný sjezd. Výčt 154 jmen chartistů každému představí tu základnu Charty, která se netěšila přízni sdělovacích prostředků, jakož i jiných mocných tohoto světa. Právě tito "nerovní" spolu s mnohými nechartisty pravidelně nastavovali své hřbety pendrekům a salvám z vodních děl. Ve stejných okamžicích, kdy jiní z Charty ze ně večeřeli na velvyslanectvích, nebo na doporučení vyšetřovatelů StB disciplinovaně dýchali vzduch svých venkovských hradů a hrádečků.

Nejenom ti starší chartisté, ale i ti relativně mladí, jako třeba John Bok, Petr Cibulka, Lubor Kohout, Vlado Pavlík, Petr Placák, se zákonitě dostali do postavení politických vězňů 5O. let. Jejich individuality jsou vytěsňovány z veřejného podvědomí, na úkor statečných a prozíravých Dienstbierů, Pithartů i jiných glorifikovaných osob. Pak nutně vzniká dojem, že tady nikdo jiný a kvalifikovaný neexistuje a proto občane, ber do čelných funkcí i méně kvalitní, ale protěžovaný vzorek. Proto je brutalita krvavých výslechů a otrocké práce v uranových dolech zastiňována příkořím Husákovy normalizace. Místo pokračování v komunistické kariéře vládních, univerzitních a jiných mocenských činitelů, byli diskriminováni třeba prací podnikových právníků, či podobnými krutostmi. Tohle se na nás často řine z obrazovek i z éteru. Proto lidé nemohou vědět tolik o poctivé práci např. bývalého poslance FS, Pavla Konečného z Olomouce, stávajících poslanců FS Cuhry, Humla, Soldáta a mnoha dalších. Pak by se veřejnost vyhraněněji stavěla k státnickosti pana Havla a jiných "nepostradatelných". To jsou důvody, které mě vedou k otevřeně vyslovené stížnosti na odpovědné pracovníky nejvlivnějších sdělovacích prostředků, ČST a ČTV.

Žádám o zveřejnění důvodů, proč zpravodajství ČTV dne 12. XII. vůbec neinformovalo o sjezdu Charty, ačkoliv svatbě britské princezny Anny věnovali 30 vteřin, sjezdu strany zelených 55 vteřin, sjezdu KSČM v Kladně 69 vteřin, svěcení biskupa 45 vteřin. ČST se zachovala o něco lépe, rozhodně však diskriminačně, neboť večerní zprávy přinesly neobrazovou informaci o sjezdu Charty, v délce 37 vteřin, až ke konci zpravodajství! Daleko předtím byly obrazové reportáže ze sjezdu KSČM /55 vt./, svatba princezny Anny /32 vt./, pravoslavná církev v Prešově /46 vt./, navracení zemědělské půdy /124 vt./, sjezd České lékařské komory v Olomouci /56 vt./. Uvedené příklady jsou průkazné. AŤ už za nimi stojí nedopatření či jakýkoli záměr, musí následovat kvalifikované vysvětlení. Nejenom kdo nese přímou zodpovědnost za výběr a řazení zpráv, ale i jaká opatření zamezí podobným manipulacím. Konečně, k tomu máme i pověřené kontrolní orgány. Teď je však důležité, jak budou reagovat.

Bohuslav Hubálek