--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Vydra Luboš
Název: Charta 77 v obraně proti prominentním likvidátorům
Zdroj: NN Ročník........: 0002/030 Str.: 019
Vyšlo: 01.01.1992 Datum události: 01.01.1992 Rok: 1992
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
Luboš Vydra Nesouhlas s dosavadním chartistickým vedením, které nejenže po tři roky mlčelo k tomu, že není provedena mravné očista společnosti po období bolševické zvůle, ale místo toho samospasitelně činnost Charty 77 ukončilo, projevilo na svém 4. setkání 12.12.1992 v Praze 154 jejich signatářů. Již na shromáždění před rokem dala většina přítomných chartistů najevo, že jsou proti ukončení Charty 77, kolektiv mluvčích se však ani neobtěžoval, aby inicioval další setkání kde by nechal po diskusi její pokračování nebo ukončení odhlasovat. Tím se ale otočil arogantně k signatářům zády, stejně jako to již učinil vícekrát nejen k chartě, ale i k bývalým politickým vězňum Václav Havel. Kolektiv mluvčích a především Václav Havel tak ukázali, že mají z Charty 77 strach, protože ta nejenže zdaleka nesplnila své poslání, ale naopak silou svých argumentů může být nebezpečná zločinnému klamání, které tito prominenti ve společnosti vytvářejí. Na 4. sněmu byly přítomnými schváleny stanovy Charty 77 a vytvořena skupina pověřená jejich dopracováním. Dále byla zvolena Rada Charty 77 ve složení: Antonín Bělohoubek, John Bok, Petr Cibulka, Zbyněk Čeřovský, Jiří Havlíček, Bohumír Hájek, Jindřich Jorolím, Pavel Neuman, Vladimír Pavlík a Luboš Vydra. Rada má právo jednat za Chartu 77 a vydávat její dokumenty do 28. února 1993. Do tohoto termínu má za povinnost připravit 5. setkání signatářů, na kterém budou projednány dopracované stanovy a zvoleni zástupci Charty 77 na další dobu.
Mimo pravicový tisk, Blesku a Lidové demokracie, informovalo o tomto setkání seriozně i Rudé právo, zato Lidové noviny nezapoměly na svoji vděčnost "sametovým vládcům", za nemalou finanční částku, která jim hned po 17. listopadu napomohla k nebývalému rozkvětu a k tomu, aby se stali hlásnou troubou jak "hradního establišmentu", tak lokajsky oddanému OH. Když Jiří Ruml ve svém fejetonu Společnost s r.o. na zadní straně LN vypráví, jak u něho doma v posledních dnech vyzváněl telefon intenzivněji než jindy a Přátelé i lidé neznámí mi kladli jedinou otázku, jestli tam půjdu, tak mne napadá jaké nesvéprávné ovce tito lidé jsou, kterým nejde o smysl Charty, ale o názor J.Rumla, podle kterého teprve své rozhodnutí jít na setkání zkorigují. J.Ruml si ve svém fejetonu i zavzpomíná jak jej v Dejvicích kdysi "lízli fízli", když šel na setkání mluvčích CH77 ke Kaplanům a posteskne si, patrně pod tíhou své věkovité moudrosti, spolu s biblickým Kazatelem, že :"Nic nového pod sluncem. I já měl dva ručitele, sotva jsem Chartu 77 podepsal. Odvezli mě okamžitě do Bartolomějské a potom ještě několikrát do Konvitské a na Ruzyň. Pane Ruml, všichni jsme někde byli zadrženi StB a vězněni, co s tím, to jsou dnes již plechové medaile. Ale k věci. Byl jsem také zděšen "mravnostní komisí", kolem níž se točí velká část vašeho fejetonu, ale přečetl jsem si, že je to pouze podnět k diskusi a proto jsem vystoupil a tento kalvinismus odmítl. Lidé, kteří na setkání z tohoto důvodu nepřišli měli patrně za to, že je to jako v minulosti definitiva, kdy obdobné "pečení" bez členského "křoví" bylo od božského parnasu kolektivu mluvčích jakýmsi zvykovým právem. Mám ten názor, že pokud si myslím, že něco je správné, tak příjdu a bojuji za něho mezi přítomnými a nedávám jim najevo, že o ně nestojím, abych pak vzápětí jejich shromáždění z kanape označil jako "partyzánštinu" jen proto, že se nesešlo třeba na "Hrádečku", ale v ulici Jugoslávských partyzánů. I to totiž dokazuje komu o myšlenku Charty bytostně jde a komu na ní dávno už nezáleží. Mým názorem je, že je třeba zveřejnit kdo byl v CH77 agentem StB, zabránit infiltraci kriminálních živlů do jejích řad a protože KSČ byla zločineckou organizací je třeba aby ti, kteří byli jejími členy se od ní veřejně distancovali a pokud je jejich svědomí zatíženo nějakou vinou, aby tuto vinu vyznali. J.Ruml může mít na věc zcela jiný názor. Od toho se však lidé scházejí, aby si věci vyříkali. Ještě malá zmínka jak informovala televize. Pouze jedna informace ve zpravodajství. Zcela typické pro kantůrkovskou televizi je, že raději poslala své kameramany na sjezd KSČM. Na dejvickém setkání bylo navrženo, aby se informační tribunou obrozující se CH77 staly NN. Její redakce prptp uvítá od svých čtenářů podněty k novým dokumentům, jejímž zpracováním se tak bude zabývat širší okruh večejnosti, než jak tomu bylo dosud. Značná část účastníků byla mimopražských. V době, kdy dochází k ofenzivě bolševických a estébáckých struktur, jako v případě causy Burgersteina a Moravy z Tábora, či pokusu o únos naší redaktorky Jarmily Kudláčkové na Slovensko, je naše pohotovost právě v oblastech mimo Prahu velmi důležitá. Do budoucna bude též třeba se zaměřit na pomoc ohrožené demokracii na Slovensku, jak o tom promluvil signatář Vlado Pavlík. Přítomní na shromáždění vyzvali také Václava Havla, aby se vzdal kandidatury na funkci presidenta, protože podle jejich názoru jeho dosavadní působení v této funkci Chartu přemnoha lidí diskreditovalo. Signatář Zbyněk Čeřovský obvinil bývalého presidenta OF Václava Havla, že na podzim roku 1989 pověřil Alexandra Vondru, Jiřího Křižana a Věňka Šilhána, aby jménem OF podepsali tajné dohody s vedením Komunistické strany Československa. Podle údajného dokumentu, signovaného prý i Vasilem Mohoritou, měl být Václav Havel zvolen novým presidentem za podmínky zachování sovětského vlivu na federálním ministerstvu obrany.
Na setkání bylo přijato i prohlášení, ve kterém je m.j. uvedeno:" Účastníci odmítli likvidační postup bývalých mluvčích Charty jako nelegitimní a prohlašují, že CH77 pokračuje dál jako volné nadstranické společenství svobodných občanů spojených úsilím o debolševizaci společnosti a obranu demokratických hodnot a lidských práv v politickém životě země".
4. setkání Charty 77 lze tedy považovat za úspěšné. Je nutné se však omluvit těm, kteří přijeli až na večerní ples signatářů Charty na kterém měl vystoupit Mikoláš Chadima, že se tento ples z technických důvodů nekonal. Mrzí nás, že se mezi námi nenašel nikdo, kdo by na místě počkal a přicházejícím to oznámil.