--------------------------------------------------------------------------------
Autor: J.Mesík
Název: Presižní cena za kvalitu
Zdroj: NN Ročník........: 0003/003 Str.: 000
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 01.01.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Pod titulkem "Prestížne ceny za kvalitu" přinesla SMENA zprávu o tom, že "Evropskou cenu za kvalitu" dostaly od madridského Trade leaders clubu podniky Vodohospodárska výstavba Bratislava, Podnik výpočetní techniky Bratislava, Pozemní stavby Nitra a Železnorudné bane Spišská Nová Ves.

Člověka, který aspoň trochu zná práci uvedených podniků, nevyhnutelně napadá otázka: jaká a čeho to tak mohla být kvalita, co se tak prosadila na zahraničních trzích, že ji ocenili "prestižní evropskou cenou za kvalitu", udělovanou Klubem obchodních lídrů???! Že by šlo o kvalitu betonu, kterého úctyhodná kvanta nalil podnik pana Bindera do Dunaje? Nebo se konečně začal někdo třetí - Podnik výpočetní techniky - prosazovat na

světovém trhu s výpočetní technikou vedle IBM a Japonců? Nebo snad Pozemní stavby pronikly na západní trhy s paneláky převratných kvalit? A jakouže to kvalitu začaly vyvážet Železnorudné bane?

Kdyby se "prestižní ceny za kvalitu" neudělovaly už i před rokem, zůstal by ve mně, po přečtení vzpomenuté zprávy, asi pocit, že se konečně něco pohnulo v našem hospodářství dopředu. Ale ony se udělovaly. Před rokem jednu získal např. i závod SNP v Žiari nad Hronom - slavně neslavná slovenská hliníkárna, která snad dodnes nemá certifikát na prodej hliníku na londýnské burze kovů,

protože její produkce nemá dostatečnou kvalitu. Tehdy kterýsi dravější novinář zjistil, co to vlastně ona prestižní cena a Trade leaders club je a napsal o tom články, které uvádějí věci na pravou míru. Co tedy zjistil?

Onu "prestižní cenu za kvalitu" si vymyslela skupina podnikavců, která se rozhodla profitovat též z naší středo-východoevropské postkomunistické omezenosti. Její podstatou je to, že vytypované podniky - každý rok jiné - dostanou jednoho dne krásný a seriózně vypadající dopis, že vzhledem k jejich úspěšnosti v podnikání jim byla Trade leaders clubem udělena prestižní cena za kvalitu. K tomu, aby ji dostali, již stačí jen

maličkost. Je třeba, aby ředitel firmy (případně jiný vysoký reprezent/é/ firmy/ přijel tehdy a tehdy do Madridu slavnostně cenu převzít. Při té příležitosti bude uspořádán společenský večer, kterého se zúčastní mnozí další ocenění a bude tedy jako stvořený pro navázání nových plodných obchodních vztahů. Celá sláva stojí maličkost: ocenění si zaplatí letenky, dobrý hotel a 1.500 (nebo už víc?) amerických dolarů jako účastnický poplatek. Jinými slovy cenu si koupí. Komerční prestižní a navíc "neziskový" klub Trade leaders si připíše na svoje konto 1.500 USD krát počet ptáků, kteří sedli na lep, ptáci vysolí peníze, pobaví se, obhlédnou Madrid,

vyúčtují diety a přinesou domů plechovou trofej. A doma čeká chvála a sláva a palcové titulky v novinách, rozhlasové rozhovory a opět sláva - až do vystřízlivění.

Pro slabou útěchu těch, kteří naletěli, i těch, co si cenu zaplatili prací, je možno říci jen tolik, že Slováci nejsou jediní binbasi, co si cenu koupili a nadále kupují. J. Mesík Ekologie a životní prostředí

jsou moderní zaklínadla

používaná při nejrůznějších příležitostech a pro všechny možné účely. Nejčastěji jako líbivá vějička politických projevů, aby bylo jasno, že tomu kterému politikovi (či novináři!) jde o veřejné blaho. Je však třeba dávat bedlivě pozor, abychom s těmito pojmy náhodou nezavadili o oblasti, kde se to nám, nebo našim mocným moc nehodí. Zvláště v citlivé sféře ekonomiky, s kterou je ovšem přírodní prostředí velmi úzce svázáno. Jinak to totiž ani nejde. Ekologie totiž není a nemůže být šlehačkou na Klausově dortu ekonomiky a ani si nelze na ekologii nejprve vydělat. Prakticky řečeno - každá koruna zisku způsobí za dvě koruny škody na přírodním

prostředí, pokud budeme používat zařízení a technologie bez ohledu na jejich kvalitu vzhledem k přírodě a realizovat a obhajovat projekty jako Temelín, Gabčíkovo, Nové Mlýny, Dlouhé Stráně, kanál Dunaj-Odra-Labe, atd. Jsme dokonce tak světoví, že si dovolíme zachraňovat "vysoce ekonomicky aktivní" americké a německé firmy, jako je Westinghouse, Procter and Gamble, Volkswagen apod.

Na tomto místě Necenzurovaných novin by se měly objevovat pravidelné necenzurované zprávy a názory ekologů i "zelených" laiků, názory a zprávy, kterých se ostatní tisk snad bojí, nebo štítí.