DISTRIBUCE Z ŽABÍ PERSPEKTIVY II.

Zprivatizování prodejních míst

Před dvěma roky byly na dražbách zprivatizovány prodejny tabáku a téměř všechny stánky PNS, které tvořily a stále tvoří rozhodující prodejní msíta tisku, doplňován prodejní sítí pošt, jež privatizována ve smyslu rozprodeje soukromým podnikatelským osobám nebyla. Živnostenští podnikatelé a majitelé jedné nebo několika prodejen si začali vybírat z nabídek PNS a nových distribučních firem podle výhodnosti (procento rabatu, zásobování výnosnými tituly, operativnost, včasnost nebo časový předstih dodávek) a zejména podle nabídky sortimentu cigaret, alkoholu, zapalovačů, výrobků z hadí kůže, skla, parfémů, pracích prášků a dalšího zboží, které svou výnosností vytlačilo příjmy z prodeje tisku. Nedokonalé zákonodárství - vítěz dražby nebyl povinen zachovat původní sortiment a obchodně podnikat na bázi prodeje tisku jako hlavního oboru činnosti s vymezeným doplňovým sortimentem (tabákové výroby, poštovní potřeby, kolky a podobně) a absolutní liberalismus komunálních úřadů vedly k "polonizaci" prodejní sítě, jejíž dvousetletou tradici respektoval, a tedy i zachoval komunistický režim. S polským "RUCHEM" do této oblasti vsoutily všechny jeho nešvary.

Sitace prodejců

Drobní vítězové dražeb za své prodejny velmi často zaplatili vysoké částky, které je spolu s daňovým systémem nutí prodávat jakýkoliv finančně výhodný sortiment bez zřetele k legálnosti jeho původu. Pokud již do aukcí nešli s jiným záměrem. V obou případech však prodej tisku je často krytím pro odlišnou obchodní činnost. Problém prodejce - obchodního prostředníka svobodného šíření informací - je ještě složitější.

1. Majitel prodejny vůči distribuční firmě vystupuje jako nikým neomezený objednavatel zboží - titulů, vzpírající se jakýmkoliv zásahům do svého rozhodnutí, které předem vylučuje jako nepřípustné direktivní zasahování do své činnosti ze strany distribuční firmy, ne-li za útok na svobodu podnikání. Toto chování za neexistence potřebných zákonů nutí distribuční firmy hledat nátlakové formy v zájmu zvyšování obratu a plnění závazků vůči vydavatelům - rozšiřování činnosti o velkoobchodní podnikání s tabákovými výrobky a dalším zbožím (v přímé nebo skryté formě), tajné úmluvy s vydavateli "poptávkových titulů" a podobně.

2. Prostorové limity prodejny nedovolují odběr všech titulů, nebo neumožňují dát všem titulům stejný prostor v nabídce. Zvláště musí-li se prodejce z ekonomických důvodů orientovat na jiný sortiment. Situace otevírá pole subjektivismu...

3. Obchodní zdatnosti prodejce. Práce s tiskem již při těch stovkách titulů představuje administrativní zátěž, kteou každý prodejce není ochoten podstoupit tím spíše, že k ní není ekonomicky nucen. Redukce objednávky "z pohodlnosti" poškozuje občana, distrubutora, inzerenta, redakce a vydavatele. Ve frekventovaných městských zónách (krajská a lázeňská města) prodejci uvedli, že jejich měsíční příjem z prodeje tisku se pohybuje mezi šesti až deseti tisíci korunami a nevyloučili asi 50 % rezervu, k jejíž využití nemají vnitřní motivaci. Ta naprosto abstenuje tam, kde nový majitel zaměstnává prodavače za fixní mzdu - prodej tisku kryje jiné záměry (kokain - Ostrava centrum, spotřební elektronika, pornokazety - Brno, bylinné čqaje, alkohol, drogistické zboží - Praha atd.) a budoucí cíle po ovládnutí obchodně výnosného prostoru.

Náměty k zamyšlení

Současný stav v prodeji tisku je v jistém smyslu zakřiveným zrcadlem, karikaturně zobrazujícím nekulturní a odcizující tendence našich transformačních procesů. Osobitá slepota abstraktně logického ekonomického myšlení, spoléhajícího na "neviditelnou ruku trhu" a její přezíravý vztah k ostatním společenským vědám není nepodobná slepotě šachových velmistrů i ve svých důsledcích, jimiž jsou vážné ztráty a prohra. Nemá-li nastat kritická situace, je třeba, aby poslanci parlamentu a obecních zastupitelstev na stav v prodeji a distribuci tisku reagovali energicky a souběžně v několika směrech.

1. Soukromým prodejcům je třeba dát jednoznačně a nekompromisně najevo, že obchodní zákoník (odmítání titulů a neuspokojování poptávky s odůvodněním, že "nejsou povinni odvádět platbu za neobjednané zboží") v jakékoliv interpretaci je vždy podřízen Ústavě České republiky a nemůže být nástrojem zájmových skupin k omezování či deformování svobodného šíření informací.

2. Nositelé zákonodárné iniciativy, zejména vláda a poslanci parlamentu, by měli novelizovat obchodní zákoník dodatkem, který by v šíření informací (prodeji tisku) vyloučil jakoukoliv možnost blokujících interpretací.

3. Tisk je na trhu specifickým zbožím. Ve velmi krátké době (deníky již následující den) ztrácí svou prodejní hodnotu a ocitá se v remitendě - ztrátách prodejce, distributora nebo vydavatele. Vzhledem ke své roli v demokratické společnosti by i z tohoto důvodu měl mít zvláštní postavení v daňovém systému - prodejci, distributoři a vydavatelé by měli být zdaňováni tak, aby mohli co nejkvalitněji plnit sovu sociální a politickou roli.

4. Poslanci obecních a městských zastupitelstev dosud nedostatečně kontrolují činnost úřadu ve vztahu k prodejcům tisku. Neúměrné zatěžování poplatky z prodejních míst nutí k prodejům nelegálního zboží, "polonizačním trendům" a podobně. V interpretaci živnostenského zákona není hledána cesta k udílení licencí pro prodejce tisku s patřičným vymezením práv, povinností a sankcí.

5. Zvýšení kulturní úrovně prodeje tisku a zajištění úplné nabídky titulů veřejnosti vyžaduje nový přístup k prostorovému řešení. Schůdná cesta se nabízí v daňové úlevě a časovém limitu určujícím mezní dobu, během níž by prodejce udělal rekonstrukci svého prodejního místa (stánku a podobně) tak, aby nebyl ve své činnosti omezován prostorem.

Pavel BLAŽEK

(Pokračování)