--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Karel Bedřich
Název: Quo vadis, armádo ?
Zdroj: NN Ročník........: 0003/007 Str.: 016
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 01.01.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
(z minulého čísla) Jednou ze stěžejních podmínek pro výstavbu schopné české armády je její vnitřní struktura, která by měla být co nejvíce podobná členění západních evropských armád. Vzhledem k nutnosti splynutí plánované AČR se systémem armád NATO je podobná strukturální a později i výzbrojní unifikace nezbytným předpokladem.
V minulých dvou dílech seriálu jsme podle některých, víceméně obecných kritérií, porovnávali velikost evropských i zámořských armád. Otázky vnitřní struktury jsme se dotkli pouze okrajově.
Před časem prohlásil ministr Baudyš v rozhovoru pro jeden z českých deníků: "Nyní musíme v prvé řadě vypracovat novou koncepci české armády. V této souvislosti je nutné uvažovat i o nových zbrojních systémech, o našich vazbách na zahraniční armády, připravovat se na možný vstup do NATO a podobně. Samozřejmě, že se změnou koncepce a charakteru armády je nutné provést i restrukturalizaci a reorganizaci samotného ministerstva obrany a generálního štábu. Vedle toho všeho je také nezbytně nutné vypracovat koncepci práce s lidmi. Personalistika, to není jenom evidence, to je komplexní péče o vojenskou kariéru a musí mít charakter systému ..." Na jiném místě: "Česká republika je součástí geopolitického prostoru Evropy. Musíme se tedy připravit na to, že v budoucnosti může být naše armáda nasazena v regionálních konfliktech v součinnosti s jinými zahraničními armádami. Aby to však bylo možné zajistit, je nezbytně nutné, aby naše armáda byla jinak strukturována, jinak vyzbrojena a aby se postupně připravovala na možnost takových společných akcí". Tolik pan ministr. Jaká je skutečnost, se podíváme dále.
Armáda penzistů a estébáků
Základem transformované profesionální české armády, která je cílem nastupující reorganizace vojsk, jsou pochopitelně lidé. Kromě zcela neodpovídající struktury, kterou je možno poměrně snadno změnit, propustíme-li všechny bývalé politruky, příslušníky VKR (StB) a nejzasloužilejší vysoké důstojníky, vesměs absolventy sovětských vojenských škol, u nichž je spolupráce s KGB či GRU více než nepochybná, a kteří se díky svým věrným službám socialistické armádě honosí nejvyššími šaržemi, podaří se nám alespoň částečně změnit zoufalý nepoměr mezi nižšími a vyššími důstojníky. Je nezbytné vychovat novou generaci vojáků z povolání, případně morálně zachovalé mladší důstojníky vyslat na zahraniční stáže.
Podle vyjádření pplk. P. Lužného, jenž absolvoval válečnou školu pozemního vojska v USA a působí ve funkci šéfa armádní koncepční skupiny, je přeškolení vojáků z povolání nanejvýš nutné, cituji: "Studenti v USA se mimo jiné učí, jak tvořit a aplikovat strategie, studují vazby armády a státu v demokratické společnosti, systém civilního řízení a kontroly ozbrojených sil, vedení armády v demokratickém duchu. Činnost armády by se měla pojmout i u nás jako služba zákazníkovi, jímž je v tomto případě společnost...".
Diskutovat o tom, že armáda v dosavadním složení je přestárlá - stalo se tak i díky odchodu množství mladších vojáků z povolání znechucených absencí jakýchkoli změn - je myslím naprosto zbytečné. A právě v tomto kontextu groteskně působí zprávička o výběru adeptů ke studiu do zahraničí na VA (Voj. akademii) Brno.
Věk nerozhoduje, pozitivní lustrace ano Jedním z vybraných ke studiu v zahraničí je především pplk. doc. ing. Jaroslav Franc, CSc., jehož pozitivní lustrační osvědčení je jistě zárukou dobrého studia a svědčí o vytříbeném smyslu pro demokratickou morálku nového vojáka. Celkově bylo vybráno 18 uchazečů o zahraniční stáž (seznam je vyvěšen na informační tabuli velitelství VA Brno), z nichž 5 je starších 50 let ...
- plk. ing. Jiří Prchal, CSc., nar. 1. 12. 1942 - plk. ing. Květoslav Hlína, CSc., nar. 28. 9. 1942 - plk. ing. Bohuslav Víšek, CSc., nar. 28. 9. 1943 - plk. doc. ing. Rudolf Pomazal, CSc., nar. 20. 8. 1941 - plk. doc. ing. Stanislav Schorm, CSc., nar. 27. 2. 1939 Nejvíce zarážejícím faktem však je, že většina uchazečů nebyla vůbec lustrována, což je dalším velkým nedostatkem příslušného zákona: osvědčení jsou vyžadována pouze pro "plukovnická místa", nehledě už k více než půlročnímu vyřizování žádosti
... Mnozí z uchazečů tedy
odjedou bez prověření, přestože osvědčení bylo podmínkou a žádosti byly podány včas (Č. deník, 11. 3. 1993). Není třeba dodávat víc, snad pouze to, že náklady na jednoho stážistu a 11měsíční studium, se pohybují okolo 1 mil. Kč. Jak dlouho bude čerstvě vyškolený důstojník sloužit, si jistě spočítáte sami. Mimochodem, nejvhodnější věk pro podobný typ studia je 35-40 let ...
Česká armáda a Bundeswehr
Abych se vyhnul námitkám, že moje kritika je příliš obecná či dokonce destruktivní, dovolím si nabídnout malý exkurz za hranice státu, do země nám geograficky, a doufám, že i politicky nejbližší, do Spolkové republiky Německo. Podařilo se nám získat něco málo údajů o struktuře vojsk Bundeswehru.
Údaje jsou velmi poučné a vycházejí z porovnání počtů a obsazení důstojnických, praporčických a poddůstojnických funkcí v dosavadní AČR a německém Bundeswehru (- zde se vychází z plánovaného stavu k r. 1995, kdy dojde ke snížení počtů vojsk podle evropských dohod, pozn. aut.), jedná se samozřejmě o tzv. mírové stavy vojsk. Změnu struktury je možno řešit dvojím způsobem, buďto část vojáků z povolání propustit do zálohy (a máme koho se zbavovat), či postupovat způsobem předpokládajícím snížit dosavadní hodnosti. Pokud by ti, jichž by se snížení hodnosti týkalo, nebyli ochotni podobné řešení přijmout, nic by nebránilo jejich odchodu do zálohy. Podobný postup by se patrně neobešel bez příslušného zákona, to však není žádný problém. Shodným způsobem postupoval i Bundeswehr při asimilaci důstojnického sboru bývalé východní Volksarmee. Reorganizace předpokládá i nekompromisní propuštění všech osob, které dosáhly důchodového věku a po celou dobu své armádní kariéry věrně sloužily pokleslému komunistickému režimu. Navíc podobní "odborníci" brání i dnes jakýmkoli změnám a jsou příčinou odchodu schopnějších mladších kolegů.
Hodnostní struktura
Vycházíme-li z dnešního stavu AČR, dojdeme k zajímavým číslům. Jednoduchým výpočtem získáme koeficient přepočtu (- číslo udávající poměr obsazení vel. funkcí v Bundeswehru upravené v poměru ke stavu naší armády, pozn. aut.), pomocí něhož dojdeme k následujícím výsledkům: dnešní česká armáda má asi 7 200 poddůstojníků a praporčických hodností, podle přepočtu by měla mít obdobných hodností cca 23 400 (!), nepoměr je zřejmý - 1 : 3 (- v počtu nejsou zahrnuty hodnosti nadpraporčíků, podobně ve výčtu nižších důstojníků hodnost podporučíka, obě v BW chybí, pozn. aut.). Naproti tomu u nižších důstojnických hodností máme "přebytek" - poměr činí 3,5 : 1 v náš neprospěch. Tristní situace je u vyšších důstojnických a generálských hodností, tady je číslo obzvlášť poučné, dnešní AČR ve svých
řadách hostí cca 16 080 vyšších důstojníků a generálů a podle přepočtu by postačilo pouhých 1 560, nepoměr je značný - 11 : 1 ! Mnohem výstižnější jsou však tabulky, které přetiskujeme, ukazující propastné rozdíly ve struktuře důstojnických hodností v procentech.
O naprosté přeplněnosti stavů svědčí i fakt, že v r. 1997 by mělo v armádě sloužit cca 10 000-12 000 důstojníků, naproti tomu plánovaný stav 20 000-22 000 poddůstojníků a praporčíků je nutno doplnit (- i tak se mi zdá početní stav armády v tomto roce přehnaný, stále jsem přesvědčen, že by postačila armáda zhruba 30titisícová..., pozn. aut.), přičemž plánovaný celkový stav AČR se odhaduje na 65 000 vojáků. Závěrem
Je jasné, že se "zabydlené zdravé kádry" změnám úporně brání. I do zahraničního tisku pronikla zpráva o napětí mezi novým vedením MO a generalitou, která odmítá podepsat dokumenty o kádrové reorganizaci ozbrojených sil. Všeobecně se připouští, že mezi důstojníky je zřejmě nemálo agentů KGB či sov. vojenské rozvědky. Tyto služby stejně jako místní StB žádné stopy nezanechaly. Nově organizované kontrarozvědce (- mimochodem plné stejných agentů...) proto zbývá jen hádat, zda mají potenciální a aktivní sovětské špióny počítat na desítky, stovky nebo tisíce (Nězavisimaja gazeta, SRN). Patrně bude třeba podobným fosiliím důrazně připomenout, co se to v listopadu 1989 vlastně seběhlo a kdo vyhrál volby. Rudí starci občas těžko chápou
...
Vojenské gymnázium v Moravské Třebové V některém z příštích dílů QUO VADIS se budeme věnovat i problému vojenského školství. Případ další existence Voj. gymnázia v M. Třebové se podobného tématu týká poněkud nepřímo, ve svém důsledku má však mnoho společného.
Před časem jsem dostal kopii dopisu starosty města Moravská Třebová ing. O. Vlka adresovaného ministrovi obrany ing. Baudyšovi, ve kterém žádá o řešení, cit.: "... absurdní situace v našem městě. Konkrétně se jedná o řešení Vojenského gymnázia v Mor. Třebové ..."
Je naprosto jasné, že vojenská gymnázia jsou v dnešní době reliktem doby minulé, civilní školy stejného typu je mohou s výhodou kdykoliv nahradit, konečně i úroveň výuky je na běžných gymnáziích mnohem vyšší. O tom, že jsou nižší vojenské školy zbytečným luxusem, není třeba hovořit. Městská správa po tři roky bezvýsledně jednala s bývalými fed. ministry obrany, vč. posledního ministra ing. Andrejčáka, interpelovala prostřednictvím poslanců bývalého FS, vše se ukázalo jako zcela bezvýsledné. Pan starosta ing. O. Vlk pokračuje: "Armádní <221>lobby<221> řízená bývalými žáky gymnázia s úspěchem "odrazila" všechny naše argumenty a z důvodů finanční tísně nesplnila ani jeden z dalších požadavků města (plynofikace kotelny, výstavba bazénu, využití čistírny odpadních vod školy pro potřeby města atd.)." Město dále požaduje od 1. 1. 93 zabezpečit v nevyužitých stravovacích kapacitách VG obědy pro žáky jedné ZŠ, dále od 1. 9. 93 využít v současné době úplně prázdný objekt VG pro dvě školy města (město si dokončení rekonstrukce samozřejmě uhradí), posledním požadavkem je doporučení nepřijímat další žáky do VG a v průběhu tří let předat celý areál k využití pro region. Současně požadují nerozmísťovat do M. Třebové další voj. školy, resp. nehledat jiné armádní využití.
Nevyužitých vojenských škol má česká armáda dostatek, a pokud by se další potřeba podobného typu školy ukázala jako nutná, není problém školu provozovat jinde. Konečně prázdných kasárenských objektů je na našem území nadbytek. V podobném smyslu se vyjádřil i rektor VA Brno plk. Obermann i rektor VVŠ ve Vyškově plk. Koller.
Co potřebuje město
Ve svém dopise ing. Vlk zmiňuje i výrazné kontrasty M. Třebové ve vztahu k nepotřebnému a pouze zčásti využívanému objektu VG a porovnává "na jedné straně rozpadávající se město s 12 000 obyvateli, do kterého v posledních 25 letech nebyla investována státem ani koruna, na straně druhé voj. stř. škola s investicemi ve stejné období dosahujícími desítek miliónů korun pro půl tisícovky gymnazistů..." Porovnává rovněž náklady na žáka základní školy, které ročně činí 595,- Kč a náklady na voj. gymnazistu, jež ročně dosahují až 50 000 korun (!). Stejně tak klade proti sobě přeplněné školy z přelomu století pro potřebu civilního školství a poloprázdný areál "s precizním vybavením a příslušenstvím vhodným pro jakýkoliv typ školy a více jak 30 dalšími třídami v prázdném objektu z předválečného období..."
Jako důkaz snah o obnovu M. Třebové uvádí i plán rekonstrukce města bezplatně zpracovaný vídeňskou Akademií výtvarných umění - Mistrovskou školou architektury a Technickou univerzitou Delft, která zpracovává projekt rozvoje regionu jako celku. V závěru dopisu se praví: "Prosím, porovnejte tato fakta, vážený pane ministře, se stavem v armádě, kde se v průběhu tří roků, mimo dělení, prakticky neudálo nic. Navíc podle všeobecného názoru stávající velitelský sbor není schopen být budovatelem nové profesionální armády. (Parkinsonovy zákony: pokud nějaký podnik dobře nefunguje, nemá cenu jej vylepšovat, ale zrušit a začít znovu na jiném místě a s jinými lidmi)".
Kdo vládne na VG M. Třebová ? Je těžké neshledat v dopise uvedené argumenty za oprávněné, muselo to uznat i velení VG, jeho složení je obvyklé:
- plk. Veselý, náčelník VG, býv. prac. VVŠ Lipt. Mikuláš,
30 let čl. KSČ, prošel řadou partajních funkcí a školení, bez jakékoliv věd. hodnosti,
- pplk. Dubský, zást. náč. VG, dlouholetý předlistopadový funkcionář KSČ (KRK na úrovni OV KSČ), - pplk. Zobač, pplk. Uhlík, npor. Horkel - náč. učebních skupin, všichni bývalí členové a funkcionáři KSČ (do funkcí ustanoveni před listopadem 1989.
Oddělení soc. řízení (dříve politické odd.), obsahová náplň téměř nachlup stejná jako kdysi, není čím nahradit ? Z pracovníků tohoto zvláštního oddělení je více jak 75 % bývalých stranickopolitických funkcionářů. Nově přišli pouze dva lidé, z nichž jeden za dosti podivných okolností: byl reaktivován v roce 1990 za vydatného přispění pplk. Junka registrovaného jako agent StB ...
Pracovníci oddělení:
- pplk. Fullier, bývalý ZN PO - ideolog (KSČ) - kpt. Čermák, funkcionář KSČ a býv. pom. náč. PO - mjr. Tuřil (?), býv. politruk, funkcionář ZO KSČ a člen KRK
- kpt. Pavlíček, býv. předseda KSČ - mjr. Šmíd, býv. pomocník NPO pro práci se SSM - mjr. Šeryn, býv. politruk a předseda KSČ, v současné době dokončuje studia na bývalé Voj. politické akademii K. Gottwalda v Bratislavě a pobírá mzdu učitele, ač nevyučuje
- pplk. RSDr. Dvořák, býv. instruktor stranickopol. práce, na starosti měl všechny ZO KSČ - dnes týlový důstojník
Velitelský sbor - na postech velitelů rot (ročníků) až na pplk. Skopala, který je ze strany velení soustavně šikanován jako "bývalý NEčlen strany", jsou všichni bývalí komunisté a funkcionáři:
- pplk. Padrtka, býv. předseda ZO KSČ, pravá ruka NPO, neschopný funkcionář podílející se v létě 1989 na diskriminaci mjr. Skopala (- zastaven postup ve funkci za odmítnutí členství v partaji)
- mjr. Ježek, býv. KSČ (20 let) neschopný, bez vzdělání, pouze maturita
- mjr. Hřebíček, KSČ (10 let), funkcionář výboru KSČ Veliteli čet jsou zpravidla rovněž bývalí členové KSČ, se zdravotním omezením, neschopní služby v armádě apod.
Pozn. Politické oddělení bylo na VG postaveno na úroveň Okresního výboru KSČ, platí ještě lustrační zákon ?
Zatímco bývalí politruci a funkcionáři KSČ zastávají stejně vysoká nebo lepší místa než před listopadem, bývalí nestraníci odešli k jiným útvarům či byli přemístěni proti své vůli. Např. rtm. Jursa odešel do civilu v r. 1992, "nebylo" pro něj místo, kpt. Horký, nestraník, antikomunista, velmi nepohodlný - byl odvelen (proti své vůli) do Přáslavic, podobně i mjr. Marušinec.
Na škole VP je velitelem pplk. Vrána, bývalý pracovník VKR ( StB) - 11 let, funkcionář KSČ, vel. roty pplk. Maixner - býv. člen KSČ, funkcionář (min. 9 let).
Jak vidno, tak se VG M. Třebová stalo armádním zařízením pro odklízení neschopných a zkompromitovaných důstojníků. Je třeba ještě něco dodávat, pane ministře ?
Bedřich KAREL