--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Vydra Luboš
Název: Hanspaulka-Zakletý vrch
Zdroj: NN Ročník........: 0003/007 Str.: 022
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 01.01.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
Zakletý vrch III. Luboš Vydra
Rozezlený muž se sytým hlasem
Nedlouho po zveřejnění Hanspaulky I. nám zavolal do redakce pan Nosek. Po kanceláři se rozlil jeho sytý teplý tenor pozitivního člověka: "Mám Necenzurované noviny rád", řekl a k tomu navíc se svěřil i s tím, že je bývalý pracovník FBIS, odkud odešel sám - dokonale zhnusen. (Dle našich informací byl vyhozen za činnost související s jistým druhem "podnikání". - red.). Nyní podniká, a proto prý volá: "Poslyšte, to jste ale střelili vedle! To vám nakukal nějaký bolševik, že? Musíte si dávat pozor", říká starostlivě a otcovsky.
Naše sekretářka se ho ptá: "Takže to není pravda, že firma ART PRODUCTION skupuje na Hanspaulce vily od restituentů, nájemníkům poskytne náhradní byty a vilu obratem prodá s mnohamili<162>novým rozdílem?"
Hlas poněkud ztrácí na rozšafnosti. "To víte, že to není pravda! Kdo jiný by to měl vědět lépe než já? Michael Kocáb je sice prezidentem firmy, ale prakticky o tom nic neví. To, co jste napsali, je lež!"
Naše sekretářka se však jen tak nedá a trpělivě opakuje jako malému nechápavému chlapci otázku: "Takže, není pravda, že odkupujete vily od restituentů za zhruba 5 mili<162>nů Kč?" "N<162><162><162> - to pravda je. A co na tom prosím vás je za špatnost?"
"A je pravdou, že pro všechny nájemníky máte náhradní byty?" "N<162><162><162> -, ale to nejsou byty na Proseku, jak jste psali. Tam nemáme byt ani jeden!"
"To ale snad není to podstatné, kde máte své byty? Ale jak to, že máte byty? Ona již není bytová krize?"
Hlas prudce ztrácí na vroucnosti: "Prosím vás, o co vám jde?! To nejsou byty z fondu, to jsou domy stavěné již po revoluci, na kšeft. A my tam kupujeme celé části domů. Víte vůbec, co dnes stojí takový byt? Mili<162>n, vážená.
A teď si představte, že v takové vile je až šest nájemníků. No, spočítejte si to! A víte, kolik stojí rekonstrukce takové uvolněné vily? Co vy o tom víte, paní?" Za zmínku stojí páně Noskova gradace. Oč rozohněnější t<162>n, o to klesající úroveň oslovení.
Ale naše sekretářka se ho stále příjemným hlasem nepřestává ptát dál: "A teď ještě to odstupné, že? To také není maličkost..." "Jaké odstupné?! Prosím vás, co za odstupné?! Vždyť si všichni pomohli k lepšímu bytu!" Pan Nosek je již téměř tam, kde ho naše dáma chce mít.
"Takže vlastně dobrý skutek. No to jsem ráda. Já jsem si myslela, že rodina, co jste ji odlifrovali do Modřan, si vymýšlí..." "Do Modřan! Tak to byli Závodovi. Ti mohou nejmíň mluvit. Tady měli dva pokoje - tam mají tři."
(No, snad Slávku Závodo, ti těch upřených 100 000 Kč, které jste dostali za odchod z ekologicky čisté Hanspaulky, pomůže jako počinek do podnikání. Podnikej hochu, máme přece svobodu podnikání).
"No, mně už je to teď jasný", rozčiluje se stále víc pan Nosek. To vám prásknul některý z těch stěhovavých bolševiků. To totiž je úplně jinak, než píšete v tom svém plátku. Ti restituenti, to nejsou žádní komunisté. Naopak, to jsou lidé režimem poškození. Ale ti nájemníci, to byli bolševici, alespoň většina z nich." "Ušlechtilé - chápu," říká naše sekretářka. "Pomáháte poškozeným. A jak se o těch vilách dozvídáte?"
"Sami se hlásí. Buď nás přímo kontaktují, nebo přes různé realitky. - Něco vám povím!" Teplo ze sytého tenoru pana Noska se již dávno vytratilo. "Vy jste byli dobrý, ještě jako Rudá krávo. Pár od vás znám osobně. Tedy ty, co od vás odešli. Teď vidím, že měli pravdu! Vždyť vy jste bolševici! Můžete mi říci, za kterou stranu vlastně kopete?! Lubor Kohout mi říkal, co se tam děje. Ona bude asi pravda, že jste si vzali za úkol rozbít Devátému BISku!"
"Zajímavý názor", hodnotí naše sekretářka. "Ale proto snad nevoláte. Chtěl jste přece vyvrátit pravdivost článku o ART PRODUCTION. Pokračujme - co je pravdy na tom, že vilu prodáváte za dvacet, třicet mili<162>nů?"
"Vy závistivá, žlučovitá bolševičko!!! - To je ono. Vy jste závistiví neukojení bolševici, parlamentáři chudých a máte vztek, že nevyděláváte! Jenže my jsme čistí, absolutně čistí!" "Vy jste absolutně čistí proto, že z našich zákonů zmizel paragraf o spekulaci. Čistí? Hahaha, spíše neprůstřelní." Rozzuřený býk vběhl přesně tam, kde ho mít naše dáma chtěla. "Ale kdo má těch dvacet, třicet mili<162>nů? Kdo jsou vaši zákazníci? Je pravdou, co se povídá o Kodymce, že ji od vás kupuje dvacetiletá podnikatelka z Prahy?"
" - To je lež! Zásadně neprodáváme našim novým zbohatlíkům. Všechno od nás přes diplomatické služby kupují cizinci. Konkrétně Kodymku - Rakušané. Kdybyste zvedli zadek z teplých židlí v redakci a jeli se na tu Hanspaulku podívat, tak byste v životě takovou blbost nenapsali! A vůbec já sám z toho nic nemám. Jsem chudej jak ta kostelní myš."
Zlaté časy zlatokopů
Zřejmě proto, že pan Nosek nebyl spokojen s výsledkem telefonního rozhovoru s naší sekretářkou, měl příběh ART PRODUCTION pokračování vstupem tohoto nadějného, leč dosud chudého (a tudíž panem Kocábem jistě nedoceněného) stavebněobchodního "šíbra" do naší redakce. Suveren středních let, usadil se v redakci ke stolu s mobilním telefonem po ruce, rozhodnut námi zveřejněný článek rozcupovat na cucky. Tak si pro svoji pracovní vytíženost udělal u nás předsunuté pracoviště ART PRODUCTION. V redakci bohužel mimo naši uklízečku již nikdo nebyl a tak se pustil alespoň do ní, jistý si svým snadným vítězstvím.
Ale i pro naši uklízečku bylo obtížné narušit páně Noskovu osnovu, rozhodnutého známou formou rozboru básně slovo od slova, vytrháváním z kontextu a detailním slovíčkařením ji rozdrtit, zesměšnit a zdeptat. Přítomnost ženy, před kterou se mohl předvádět, mu však rozvazovala jazyk lépe než alkohol. A tak ač sám jistě přišel na výzvědy, poskytl jí více informací, než kolik je pro zaměstnance firmy zdrávo. Díky nahrávacímu zařízení, umístěném pod plombou uklízeččina zubu, se nám podařilo utvořit jakousi kostru praktik podnikavých mlaďouchů kolem ART PRODUCTION.
Pan Nosek začal svůj výstup úspěšného businessmana výpadem, že ví, kdo nás najal a že by chtěl vědět, kolik jsme za to dostali. Prý se bude jednat o balík, neboť firma DIALOGINVEST jim "jde po krku" již hezky dlouho a chodí s článkem plným nesmyslů od redakce k redakci. Pan redaktor Vydra a vůbec celé NN si tak zadělaly, že otevřely tuto causu, neboť až si prý spojíme jméno p. Noska s bývalým ministrem vnitra Noskem, poznáme, do čeho jsme šlápli. Naše počínání označil opětovně za bolševické manýry, nás za ochránce ubližované chudiny, sám sebe pak za génia nápadu kupovat zdevastované obsazené vily činžovního charakteru od restituentů na exponovaných místech. Nařčení o spolupráci s bývalými národními výbory a známými mafiemi těchto orgánů, tzv. lidosprávy, zcela popřel, odmítl však z důvodu služebního tajemství podat o tom bližší vysvětlení. Informace, že oni by rozváželi vystěhované nájemníky Fordem (uvedeno v NN 5/93, Hanspaulka I.), jsou prý "čistokrevná lež". Rozvážejí je jen obyčejným Favoritem-Forman. Pan Nosek rovněž zpochybnil spojení firmy s agenturou Bonton. Prohlásil, že přímou vazbu nezná. Provázanost s Bontonem vidí pouze v tom, že se jedná o rodinné napojení M. Kocába, který je sešvagřen s M. Kratochvílem. M. Kratochvíl údajně dluží 3 mili<162>ny Kč, takže proto nemůže patřit mezi nejbohatší muže v ČR. (Podle názorů redakce NN je však nejmoudřejší v inflační době mít co nejvyšší úvěr u bank v ČR a vlastní prostředky se snažit uplatnit buď v realitách, nebo valutových kontech. Ostatně o tomto postupu svědčí i další výpověď pana Noska, ze které vyplývá, že firma má vysoký úvěr). Firma předložila však bance svůj realizační záměr, který byl shledán perspektivní a úvěr byl otevřen.
Jeho nápad stěhovat nájemníky do náhradních bytů se prý M. Kocábovi nezdál být zprvu příliš morální, ale pan Nosek jej dokázal přesvědčit, neboť je toho názoru, že vystěhovat některé lidi z jejich bytů v lukrativním a ekologicky čistém prostředí je nejenom normální, ale i záslužné, protože se jedná z velké části o bývalé bolševiky. (Nepřipomíná vám toto myšlení, tak trochu uvažování velitele koncentračního tábora v Oswiecimi Hesse, který si neustále stěžoval: "Ach ty židi, proč mne tolik obtěžují?") Na dotaz naší uklízečky, kde získává firma informace o politické profilaci nájemníků z dob komunismu, pan Nosek bez zdráhání sdělil, že restituentovi jsou předávány spisové složky z OPBH a tento je při prodeji vily předá firmě. Divili bychom se prý, co tam všechno je a co je i dnes použitelné. (Vydírání k uvolnění bytu?, pozn. red.). Pan Nosek se ve své činnosti musí citit téměř Bohem, symbolem nové spravedlnosti a sociálním kurátorem v jedné osobě, neboť zcela bez skurpulí vypovídá, že po seznámení se s těmito materiály postupuje přímo jimi ovlivněn a dle své politické motivace, případně vyvoláním osobních sympatií. Dle rozmaru, jak římský císař Néro, přiděluje náhradní byty. Na čem je firma založena, je jasné. Od restituentů odkupuje navrácené domy, které jsou díky péče OPBH v takovém stavu, že nemajetný restituent nemá jiné volby. Firma A. P. postupuje potom již popsaným způsobem. To jest odkupuje celé části domů z nové výstavby, a to převážně st. Modřany, Barrandov a p. Jsou to domy stavěné po listopadu 89 a tudíž mimo bytové pořadníky. A. P. se tak stává majitelem bytů v hodnotě 1 mil. Kč, - s nájemníky uzavírá nájemní smlouvy na dobu neurčitou. Toto je dalším zdrojem jejího příjmu. Uvolněnou vilu potom firma na vlastní náklady rekonstruuje a prodává kontaktem na diplomatické služby, nikoliv však přes ně. Prodává zásadně cizím státním příslušníkům, které si vybírá. Příkladně pro sympatie k národnosti upřednostňuje Rakušany před Němci. Prodej je veden přes korunové konto firmy. Firma, dle zákona ČR valutové konto nemá, převod je převáděn přes banku. Co asi padne ve valutách bokem, při "výběru sympatií?" Firma je oproštěna od sociálního cítění. Nemít ho, je totiž základní předpoklad businessu a pan Nosek je rád, že se mu to podařilo M. Kocábovi vysvětlit. Sociální cítění je nezdravé a kam veden tento trend, nám prý předvedli komunisté. (Krásná přihrávka na smeč levicové demagogie v příštích parlamentních volbách. - Pozn. red.).
Firma ART PRODUCTION vznikla z toho důvodu, aby "vydělala" na uměleckou agenturní činnost, která se vytvořila, nebo má vytvořit z PANTONU. Tato však není možná bez značného množství finančního kapitálu. Jako příklad uvedl pan Nosek pozvání Michaela Jacksona, které přijde na mnoho mili<162>nů korun. Tento nápad asi vznikl v hlavě M. Kocába, protože dnes si již těžko Václav Havel může pozvat na náklady prezidentské kanceláře a náklady parlamentu další "uměleckou" světovou osobnost, jako byl Zappa v roce 1990. "Ano, toto jsou jisté drahé exhibicionistické akce", prohlásila naše uklízečka a šla vylít kbelík se špinavou vodou do klosetu. Projekt ART PRODUCTION vycházel z toho, že banky na uměleckou činnost dle komodity neposkytnou a návratnost úvěru potom v činnosti AP bude samozřejmě rychlejší. Pokud se AP postupem doby zmůže na více domů, případně celých sídlišť, Jackson může koncertovat na Strahově týden, případně, najde-li se v Holywoodu nový RIN:TIN:TIN, může být při návštěvě v naší stověžaté Praze umístěn ve zlaté kleci.
V závěru rozhovoru se pan Nosek rozpovídal na téma "liberalizace nájemného". Odsoudil stanovisko vlády nepustit stavidla v bytové otázce tržnímu systému alespoň ještě v tomto roce. Argumentoval známou frází o 20 % bytů státního charakteru, kde je nájemné neúměrně nízké na rozdíl od družstevní výstavby z komunistické doby. Zcela v souladu se svojí pozicí "majitele objektů" - pochopitelně ani jinak hovořit nemohl. Vždyť přece proto kupují části objektů a vkládají do hodnoty bytů á 1 mili<162>n Kč, aby vydělávali a nikoliv, aby byli nerentabilní. Dovedeme si zcela jasně představit, kam je tato snaha cílena: Vyhodit cenu za byt dle ceny tržní. Můžeš platit-nemůžeš platit. Co do toho pane XY, že jsme ti při stěhování z vily na Hanspaulce, Ořechovce, Hřebenkách, Barrandově, atd. vystavili smlouvu na užívání v našich činžácích na dobu neurčitou v legálním postupu. Neplatiči nájemného podle občanského zákoníku mohou ztratit nárok na užívání a mohou být přestěhováni do "náhradního ubytování" (nikoliv již do bytu). A co potom bude
s volnou kapacitou v domech pánů Kocábů? Zřejmě další pronájmy typu Zimmer frei, pro nižší vrstvy a z jiných okruhů, než byli zákazníci na předválečné vily.
Tento příklad dokumentuje, že nelze volně napojovat na komunistický systém, kapitalistický systém hospodářství, bez řádného vypořádání se s touto minulostí, bez existence odpovídajících zákonů a bez řešení tohoto stadia provizoria, spočívajícím důsledném sledováním počínání jednotlivých zlatokopů i celých jejich smeček.
(Příště mimo jiné i o tom, jak si bytová mafie může zavázat vydavatele některých deníků, třeba tím, že někteří z jeho redaktorů potřebují od těchto spekulantů byt. Mnohé články obhajující pochybné obchodní praktiky, vycházejí pak přímo na tuto objednávku).