--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Benda Václav, Elíšková Monika
Název: Vnitrostranický boj se nekoná
Zdroj: NN Ročník........: 0003/007 Str.: 028
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 01.01.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
Za poslední tři roky jste se politicky rozešel s mnoha svými přáteli z disentu. P. Bratinka byl u zrodu ODA, E. Mandler zakládal LDS. Pokládáte z dnešního pohledu takovéto roztříštění pravicových sil za správné?
"Situace byla poněkud obtížnější. Samozřejmě se domnívám, že by bylo dobré spojit síly do jedné konzervativní strany. Podmínky k tomu, aby křesťansky orientované síly vládly samy, nejsou, a zároveň pravice nemůže vládnout bez křesťanských sil nebo dokonce proti nim. Nadějný proces sbližování s LDS, původně vzniklou vně klasického disentu, bohužel skončil s rozpadem uvnitř strany, resp. s křídlem paní Hradské. Pokud jde o ostatní, dodnes hluboce lituji, že z těch, kdo původně zakládali KDS a působili již autonomně v rámci Hnutí za občanskou svobodu, odešli v době, kdy se jednalo o vzniku a názvu strany: Bratinka, Kroupa, Skalický a skupina evangelíků kolem Balabána a Kozlíka. Přičemž obě tyto skupiny zdůvodnily odchod nevhodností přídavného jména křesťanská v názvu politické strany, nevhodností směšování křesťanství a politiky.
Kdybych dnes zakládal politickou stranu, zvažoval bych, zda riskovat rozchod kvůli názvu. V tehdejší nepřehledné revoluční situaci, kdy byla společnost zcela dezorientována, jsme pokládali označení křesťanská demokracie za nutné a čitelné. Domnívali jsme se, a já si dodnes myslím, že právem, že bez této známky není šance se v počátečním chaosu prosadit. Za politováníhodné považuji to, že při našem odchodu v březnu 1990 z Občanského f<162>ra velká část našich aktivistů zůstala v OF. (Někteří, jako Tomáš Kopřiva, skončili v ODS, jiní, jako Jan Litomiský, se po čase vrátili do KDS)."
Co bylo důvodem odchodu?
"Odchod byl bezpodmínečně nutný: není možná trvalá koexistence rozumné politické strany s přechodnou revoluční institucí, jakou bylo OF. Načasování odchodu však bylo výsledkem určitého vnitrostranického puče, který nás těsně před volbami přivedl do tragické situace a s jehož následky jsme se potýkali minimálně do září 1990."
KDS má nyní asi 5 000 členů a podle posledních průzkumů 2,5 procenta voličů. Pokud se situace radikálně nezmění, budete nuceni opětovně vstoupit do koalice. Předseda KDU-ČSL J. Lux řekl, že spolupráci s KDS brání nedorozumění politických špiček. Neměla by být právě KDU-ČSL pro KDS nejbližším přirozeným partnerem?
"Samozřejmě se snažíme získat spojence. V politické z<162>ně máme dohody s Panevropskou unií, Korunou českou, jednáme s Konfederací politických vězňů. Stejně tak usilujeme o další spolupráci s ODS, kterou nadále pokládáme za nejbližšího partnera a nevyhýbáme se ani spolupráci s ODA či KDU-ČSL. Nicméně naše dlouhé zkušenosti ze spolupráce s lidovci i ze způsobu, jakým KDU-ČSL jednostranně koalici zrušila a zmocnila se našeho názvu, nedávají šance na nějakou těsnou spolupráci, alespoň pod jejich dnešním vedením." Zastáváte také názor, který mají někteří poslanci vaší strany, že KDU-ČSL má stále "pošpiněnou" image obdobím aktivity Sachra a Bartončíka, a proto jí nelze důvěřovat?
"Nejen Sachra a Bartončíka, ale také Plojhara a Žalmana - jejich dědici stále sedí dosti vysoko v hierarchii ČSL. A bohužel i protitransformační politika pana Luxe na ministerstvu zemědělství, jeho neochota jasně navazovat na demokratické tradice a naopak opakovaná koketérie s trnkovskou družstevní levicí působí trvalé potíže. Sblížení s lidovou stranou se zdá nejméně pravděpodobné a bylo by také nejpomalejší."
Počítáte s možností postupného splynutí KDS s ODS? "Nedomnívám se, že by někdy mělo dojít k úplnému splynutí. Přesto naše spolupráce ať šťastná, nebo nešťastná, je bezpodmínečně nutná. Podle širokého průzkumu v roce 1991 v naší straně, jenž se zabýval tím, které spolupráci je dávána přednost a s kým se našim členům nejlépe spolupracuje, drtivě zvítězila ODS. V důsledku mínění a zkušeností řadového členstva z konkrétní lokální spolupráce jsme urychlili jednání o uzavření koalice. Samozřejmě máme rozdílné názory na řadu věcí, počínaje sociální oblastí a konče některými prvky zahraniční politiky. KDS klade zvýšený důraz na naturální restituce. Ty jsme od počátku probojovávali i proti vůli tehdejší ODS, až jsme ji vpodstatě přiměli k souhlasu. Totéž platí o podobě nové české ústavy."
Restituce církevního majetku
KDS je spolu s KDU-ČSL iniciátorem návrhu zásad zákona o restitucích církevního majetku. Ovšem na námitku ohledně kvality návrhu někteří poslanci KDS odpovídají, že je to věcí legislativců z KDU-ČSL. V čem vidíte jeho slabiny vy?
"O tom, že návrh má nedostatky a není dobrý, začali halasně hovořit především kolegové z ODA. Zatím však nebyl předložen návrh zákona, ale jeho zásady, které plně vycházejí z dosavadních restitučních zákonů. Celá polemika vznikla úplně zbytečně: z nedorozumění nebo ze zlé vůle. Zatím existují a platí blokační paragrafy v restitučn ích a privatizačních zákonech, které nedovolují s církevním majetkem manipulovat. Potíže s privatizací mohou proto vzniknout jen tehdy, kdyby byl porušen zákon. Bohužel mám zprávy, že někteří členové ODA uvolnili některé objekty v rozporu se zákonem a právě to mělo vliv na změnu jejich stanoviska - ODA se obávala skandálu."
Jde tedy o osobní zájem některého z členů ODA? "Nechci specifikovat nic konkrétního, ale protože tandem Dlouhý-Skalický-Ježek prakticky kontroluje celý privatizační proces, došlo-li k nezákonnému zacházení s majetkem, tak minimálně díl odpovědnosti na tyto představitele ODA padá." O KDS se v poslední době hovořilo v souvislosti s BIS, křeslem předsedy Senátu a místopředsednickým postem. Znamená to, že KDS chce dohnat úspěšnější partnery v počtu křesel ?
"Snaha KDS po nových pozicích vyplývá ze zániku federálního parlamentu. Musí dojít k nové koaliční dohodě a novému rozdělení pozic. Doposud jsme kromě ministerských míst, kde je hodně práce a problémů a výsledky jsou znát až za několik let, svoji politiku soustřeďovali především do zákonodárných sborů. KDS měla ve FS 9 poslanců a přitom 2 ze 4 kl íčových funkcionářů (ODS a KDU-ČSL po jednom). Bylo vytypováno 7 klíčových míst v branně bezpečnostní oblasti, mezi něž patří např. ministr vnitra, ředitel BIS nebo koordinátor tajných služeb. Zde by měli být proporcionálně zastoupeni všichni koaliční partneři."
KDS rozpad nehrozí
Čím si vysvětlujete, že poslanci KDS mají nesrovnatelně horší image než jejich kolegové, např. právě ODA?
"Při počtu poslanců a ministrů, které máme, jsme nuceni se rozhodovat, zda nám jde o věc nebo o popularitu. Lidová strana se často spokojí s hlučným pokřikem, že něco chce nebo podporuje. My se pro věc, kterou považujeme za životně důležitou, snažíme nalézt spojence a jsme ochotni přiznat spojencům slávu a vavříny: klademe totiž zájem země důsledně před zájem strany.
Ve sněmovně se již delší čas hovoří o rozdělení KDS na dva proudy. Představitel "progresivnějšího" z nich, náměstek ministra školství Ivan Pilip na otázku, zda by byl ochoten kandidovat na post předsedy, odpověděl, že "pokud se situace bude nadále krystalizovat, v případě, že bych získal podporu, bych svou kandidaturu zvažoval."
Znamená to vnitrostranický boj?
"KDS nikdy neměla k vytvoření frakcí tak daleko jako nyní, žádné známky vnitrostranického převratu neexistují. Mezi mnou a kolegou Pilipem žádné vážnější názorové rozdíly nejsou. Strana má problémy především s organizací, informovaností a plošným rozprostřením členské základny. Před několika dny jsme konečně převzali klíče od nového a vhodnějšího sídla sekretariátu, takže tento palčivý problém byl vyřešen. Odhlasovali jsme, že počkáme do začátku května, až se stabilizuje situace ve státě, a teprve potom budeme diskutovat o otázkách ideologie a celkové tváři strany. Připouštím oprávněnost námitek, pokud jde o prezentaci strany na veřejnosti, v tom
se rozcházíme snad jen v názoru, jak to učinit. Za zcela mylnou však pokládám námitku, že v KDS není prostor pro rozvoj osobností. Nedovedu si představit raketovější vzestup, než měli někteří mladší poslanci sněmovny - M. Lobkowicz nebo T. Svoboda, stejně jako I. Pilip. To je omyl plynoucí z představy, že autoritu je možné někomu dodat. Rozhodnutím jakéhokoliv orgánu nelze
z neznámého člověka udělat ze dne na den člověka známého a veřejností přijímaného. To je proces a ti mladí muži musí mít trpělivost. Jedna věc je ale nebezpečná: můžeme svou image korigovat, aniž bychom však opustili vlastní zásady a počestnost chování, jíž se naše strana vyznačovala? Nikdy jsme politiku neformovali podle momentálních výkyvů
veřejného mínění. Bylo nebezpečné, kdyby kritická iniciativa uvnitř KDS měla vyústit v pouhý populismus."
Poslanci sněmovny také vytýkají vedení strany, že se "mnohdy vyznačuje nechutí něco řešit" a je "zkostnatělé". Podle I. Pilipa může situace ve straně vést až k "pozvolnému rozplývání". Přesto se domníváte, že žádné dělení na frakce KDS nehrozí?
"Jsem o tom přesvědčen. Několik poslanců by sice mohlo vyvolat k životu jakousi frakci, ale myslím, že většinou jednají v dobré vůli a nechtějí vyvolat nějaký střet. Trošku jim vyčítám, že nedodrželi rozhodnutí odložit tyto problémy až na květen. My jsme měli na rozdíl od stran vládní koalice výhodu, že jsme byli vnitřně monolitní, a to nám dávalo mnohem větší operační prostor. Podaří-li se nám vyřešit organizačně technické problémy, tak konečným výsledkem by mělo být spíše než nějaké dělení na frakce sladění politiky představitelů strany. Nakolik znám situaci ve straně, považuji za vyloučené, že by byl svolán v tomto roce mimořádný sjezd
nebo že by mohl někdo kandidovat na post předsedy. Naše úsilí musí být zaměřeno na řádné volby do Senátu a komunální volby. Řádný sjezd nás čeká na počátku příštího roku. Nebudeme-li schopni předložit přesvědčivé výsledky, pravděpodobně budeme ostře kritizováni nejen za organizační neschopnost, ale i za nepopulární politiku.
Potom je možné uvažovat o frakcích. KDS během posledních tří let nebyla nikdy tak konsolidovaná a optimistická. Rozhodně nás tento rok neočekávají žádné dramatické změny."
Ptala se Monika Elšíková
PhDr. Václav Benda (1946), filozof a matematik, bývalý předseda Sněmovny národů