NA KONCI ČEKALA SMRT II.

(Pokračování z čísla 5/93)

 

     V roce 1977 je p. Jiří Gans (nar. 16. 11. 1928) odsouzen vyšším vojenským soudem v Příbrami za vyzvědačství a hanobení státu socialistické soustavy k úhrnnému trestu 15 let odnětí svobody do třetí nápravné výchovné skupiny...

     Paní Han Šteflová (jeho sestra) o něm vypráví: "Krátce po procesu mi bylo sděleno, že ve vězení spáchal sebevraždu (!!!). Nechtěla jsem tomu uvěřit, žel napovídala tomu i skutečnost, že balík, který jsem Jirkovi poslala, byl poslán zpět. Od té doby jsem nikdy nedostala zprávu, že je naživu. Napsala jsem na Výbor pro humanitární pomoc, aby mi zjistili, co se vlastně s bratrem stalo, žel s ignorací jim vlastní nikdy neodpověděli."

     Jak jsme již v první části článku (NN č. 5/1993) napsali, byl její bratr živ a je po protestech veřejnosti v roce 1985 propuštěn z vězení. V zuboženém stavu je převezen do plicní léčebny v Hrudkově u Vyššího Brodu. Tamější primář MUDr. Jiří Pech popisuje jeho tehdejší zdravotní stav: pan Jiří Gans byl ve velice komplikovaném stavu po drobných mozkových příhodách. Za dobu deseti měsíců, co byl u nás, se znovu naučil chodit i plynuleji mluvit. Jelikož jeho budějovický byt mu neumožňoval důstojné prostředí, zajistili jsme mu Domov důchodců ve Chvalkově, kde poté pobýval. Devítiletý pobyt ve vězení uspíšil průběh jeho choroby, mozkové arteriosklerózy. Jeho organismus tak byl předčasně zestárlý, zhruba o deset let. K nám do Hrudkova pravidelně dojížděl, naposledy 14. listopadu roku 1989. Jeho zdravotní stav se neustále zhoršoval přes intenzívní péči lékařů a p. Jiří Gans dne 16. ledna 1990 umírá... Den po jeho skonu dostává jeho sestra p. Hana Šteflová zprávu od vedoucí Domova důchodců ve Chvalkově: "Dovedete si asi představit," říká, "jak mi bylo, když jsem dostala tu zprávu o jeho smrti. Byla jsem v šoku, vždyť bratr vlastně žil a já o něm neměla sebemenších zpráv. Setkala jsem se s ním až nad jeho rakví. Vlastně jsem jej pochovávala podruhé..."

     Osudem jejího bratra se za vlády komunistů zabývalo několik tzv. kulturních institucí. Byla natočena videokazeta (namluvená p. Šafránkem) o rozvratné činnosti Jiřího Ganse, kterou jako "výstražnou" promítali soudruzi z StB ve školách. V "Minaříkově" nakladatelství Signál vyšel špionážní příběh "Nejdelší noc" (s podtitulem Příběh jedné nenávisti). Jeho autoři Arnošt Beneš a Karel Daněk v něm předvedli další z nekonečných ukázek komunistické demagogie. Citace z jejich "dílka" by sice stála jako názorný příklad za otištění, ale nekažme si stránky Necenzurovaných novin tímto "paskvilem". Věnujme se raději velké snaze přátel o jeho (bohužel) pozdní rehabilitaci.

 

TO VŠECHNO NEODNESL ČAS...

 

     Jednou z nejkrásnějších lidských ctností je kamarádství. Díky svému zájmu o americkou hudbu měl Jirka Gans mnoho přátel. Jedním z těchto nejvěrnějších byl a po jeho smrti stále ještě je Jirka Perník z Českého Krumlova. Jeho počínání dotvrzuje, že "kamarádství až za hrob" není planou frází. V roce 1990 napíše na vyšší vojenský soud v Příbrami ohledně rehabilitace svého kamaráda. Z odpovědi tehdejšího náčelníka plk. JUDr. Jiřího Brunclíka vyjímáme: "V současné době není v ČSFR platný zákon o soudní rehabilitaci. jeho vydání se předpokládá snad v průběhu měsíce března 1990. Doporučuji vám proto počkat se žádostí o soudní rehabilitaci, ovšem jen za předpokladu, že jste jeho příbuzný v pokolení přímém, jeho sourozenec, osvojitel nebo osvojenec (pozn. litera zákona budiž dodržena). Vyšší vojenský soud není k prošetření p. Jiřího Ganse podle zákona oprávněn, a proto postupuji Váš dopis vyšší voj. prokuratuře v Příbrami..."

     Také sestra J. Ganse podává žádost o přezkoumání soudního rozhodnutí z roku 1977. Od staršího prokurátora vyšší vojenské prokuratury mjr. JUDr. Václava Královce poté dostává dopis o tom, že její žádost byla postoupena Generální prokuratuře ČSFR - hlavní voj. prokuratuře Praha (Vn 16/90 ze dne 11. 5. 1990).

     Je smutnou skutečností, že průběh (skoro) všech žádostí o rehabilitaci je stejný. Neustále se opakuje koloběh tolik známý i z doby předlistopadové...jeden soud předává žádosti druhému a ten třetímu... Proto Nejvyšší soud ČSFR projednává dne 22. listopadu 1990 v neveřejném zasedání stížnost, kterou proti usnesení vyššího voj. soudu v Příbrami ze dne 19. září 1990 sp. zn. Rtv 100/90 podala p. Hana Šteflová (sestra) a rozhodne podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. řádu vzhledem k § 17 odst. 4 zák. č. 119/90 Sb. o zamítnutí její stížností, neboť není důvodná. V odúvodnění se píše: "Rozsudkem vyššího voj. soudu v Příbrami ze dne 17. 2. 1977 sp. zn. 1 T 1/77 ve spojení s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 5. 5. 1977 sp. zn. Tov. 2/77-ZD byl J. Gans pravomocně odsouzen pro trestný čin... Na základě zákona č. 119/90 Sb. i soudní rehabilitace usnesením vyššího voj. soudu v Příbrami ze dne 19. 9. 1990 sp. zn. Rtv. 100/90 podle ustanovení § 2 odst. 1 rehabilitačního zákona, zrušen rozsudek vyš. voj. soudu v Příbrami ze dne 17. 2. 1977 ve spojení s dalším usnesením Nejv. soudu ČSSR ze dne 5. 5. 1977 ve výroku o vině z trestného činu hanobení státu jsoc. soustavy podle § 104 tr. zák. Současně byla zrušena všechna další rozhodnutí v téže trestné věci, která na tento trestný čin obsahově navazovala, a to k datu, kdy byla podána. Podle § 2 odst. 2 zák. č. 119/90 Sb. o soudní rehabilitaci byl pak Jiřímu Gansovi za trestný čin rehabilitací nedotčený, t. j. trestný čin vyzvědačství podle § 105 odst. 1, 3 písm. d) tr. zák. stanoven trest odnětí svobody v trvání deseti let... (pozn.: komentáře netřeba).

     Proti tomuto rozhodnutí podala v zákonné lhůtě stížnost sestra p. Jiřího Ganse, ve které se domáhá rehabilitace v plném rozsahu, tedy i pro trestný čin vyzvědačství, neboť se jednalo o vykonstruovaný proces. Nejvyšší soud ČSFR přezkoumal správnost výroku napadeného usnesení a došel k závěru, že stížnost není důvodná....zákon č. 119/90 Sb., dále ustanovení § 2 odst. 2 ukládá soudu, aby za trestné činy či přečiny, které nejsou v § 2 odst. 1 jmenovány a tudíž rehabilitaci ze zákona nepodléhají, stanovil přiměřený trest. Vyšší vojenský soud v Příbrami tak učinil a ani v tomto směru mu nelze nic vytknout. Protože Nejvyšší soud ČSFR neshledal ani vady v řízení, které napadenému rozhodnutí předcházelo, zamítl stížnost podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. jako nedůvodnou. Proti tomuto rozhodnutí není žádný opravný prostředek přípustný..." podepsán plk. JUDr. Josef Hlaváček (předseda senátu).

     K podpoření požadavku pí. Hany Šteflové dodržel Jirkův kamarád shodou okolností také Jirka (Perník) dvakrát hladovku.

 

TI, KTEŘÍ PSALI SCÉNÁŘ

 

     Jednou z obětí komunistického režimu je Jirka Gans. Režimu, pro který po každé návštěvě u něj marně vymýšlím jedinou polehčující okolnost, režimu, jenž ve vzácné jednotě spoluvytvářejí vyšetřovatelé, prokurátoři a soudci. Jejich jména jsou známá. Jejich činy vězí v obecné anonymitě mechanismu vlády mafie nad touto společností. Konkrétní odpovědnost za zničené životy tím však nezaniká, to prohlašuje Jan Ruml (dnešní ministr vnitra) ve zpravodaji Fórum č. 7 ze dne 19. ledna 1990 vydávaném v Českém Krumlově. V současnosti můžeme jeho slova konfrontovat se skutečností.

 

     Otiskujeme seznam osob spojených s případem p. Jiřího Ganse:

     a) vyšetřovatelé StB - 1. správa, 1. odbor, 1. oddělení v Českých Budějovicích

     por. Pešek František - vyšetřovatel

     por. Král Ludvík - vyšetřovatel

     mjr. Havel Miroslav

     npor. Zajíc Jaroslav

     plk. Kovářík Karel

     npor. Šrámek Vojtěch

     stžm. Tomáš Ladislav

     zástupce náčelníka 1. odd. StB Pavlík Karel

     b) před vazbou nasazeni kraj. správou StB s. Smrčina, Stropek

     c) svědci, kteří prokazovali vyzvědačství J. Ganse: ss. Messner, Smolík, Hrubý, Navara, Strnad, Hrdlička, Skupník

     d) ve vazbě nasazen jako spoluvězeň Zdeněk Tošner

 

     Počet osob zainteresovaných v případu J. Ganse pokračuje:

     V Praze vyslýchán na Správě vyšetřování StB npor. Jánem Špačkem, mjr. Zachem, plk. Františkem Horákem a hlavním vyšetřovatelem případu byl Mikuláš TITA.

 

     Seznamy soudců:

     a) již jmenovaní z prvního procesu (viz NN č. 5/1993)

     b) Nejvyšší soud ČSFR (rok 1977) - předseda senátu JUDr. Oldřich Fuksa

     soudci: plk. dr. Jaromír Buršík, pplk. dr. Václav Horák

     prokurátor: pplk. dr. Vladimír Šrámek

     obhajoba: plk. JUDr. Libor Zlatník

 

 

(Pokračování příště)

                                                

M.Durdil