--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Durdil Miroslav
Název: Na konci čekala smrt
Zdroj: NN Ročník........: 0003/009 Str.: 031
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 01.01.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
III. část
Z odborného posudku očního specialisty vyplývá, že Jiří Gans měl v inkriminované době, kdy byl zadržen mj. za vyzvědačství, na levém oku 17 dioptrií a na pravé byl skoro slepý (!). Pro zajímavost uvádíme, že v té době byly v naší armádě pouze dva dalekohledy, které kdyby je měl k dispozici a za dobré viditelnosti použil, uviděl by z místa, odkud údajně měl pozorovat letadla, stejně jen matné obrysy...
Přes tento prokázaný handicap mu původně navrhuje pplk. Ladislav Kozel trest nejvyšší, který později změní na "jen" dvacet let odnětí svobody (pozn. upřesnění návrhu, viz NN č. 5/1993). Tento soudruh má v současnosti advokátní kancelář v městě Dobříši, nedaleko Prahy. Tehdy neváhal navrhnout pro nevinného člověka trest smrti (!!!). Bohužel není jediným, kdo ve své profesi i nadále působí... Snaha sestry Jiřího Ganse i jeho kamaráda Jirky Perníka o úplnou rehabilitaci neprávem odsouzeného je skoro nekonečná...
"Blýská se na časy"
Žádosti se vyhovuje v plném rozsahu... tato slova jsou zbožným přáním přátel i jeho sestry. Krok za krokem se začínají blížit k vytčenému cíli. Jeden z nich byl úspěšný... Na veřejném zasedání vyššího vojenského soudu v Táboře byla projednána v řízení podle ş 4 odst. 1 písm. a) zák. č. 119/90 Sb. ve znění zákona č. 47/91 Sb. žádost Hany Šteflové o soudní rehabilitaci jejího bratra. Podle ş 14 odst. 1 písm. b) zák. č. 119/90 Sb. soud rozhodl takto: "Rozsudek vyššího vojenského soudu Příbram ze dne 17. 2. 1977, sp. zn. 1 T 1/77 se zrušuje ve výroku o vině trestným činem vyzvědačství podle ş 105 odst. 1, odst. 3, písm. d) tr. zák., v celém výroku o trestu a ve výroku o zabrání věci, a to v části týkající se Jiřího Ganse. Současně se
zrušují všechna další rozhodnutí, která obsahově navazovala, pokud jejím zrušením pozbyla podkladu." Z odůvodnění rozsudku vyjímáme... Jiří Gans byl v roce 1977 uznán vinným tr. činem hanobení státu soc. soustavy a jeho představitele a trestným činem vyzvědačství. Byl odsouzen na 15 let odnětí svobody s jeho výkonem ve třetí nápravně výchovné skupině. Dále bylo vysloveno propadnutí časopisu a rovněž vysloveno zabrání věci... Rozsudkem vyššího voj. soudu v Příbrami ze dne 19. 9. 1990 byl zrušen výše citovaný rozsudek ve výroku o vině hanobení státu... a stanoven přiměřený trest 10 let odnětí svobody (viz předešlé části článku).
Konečně se dostáváme k objasnění přípravného řízení trestní věci Jiřího
Ganse, jak probíhalo v sedmdesátých létech. Praktiky tehdejších mocných se podobně jako v tomto případu opakovaly i v mnoha dalších.
Neuškodí si je připomenout a kupodivu řečí soudní...
Vyšší vojenský prokurátor ve veřejném zasedání uvádí, že v přípravném řízení
trestní věci Jiřího Ganse došlo k hrubému porušení procesních předpisů, když orgány přípravného řízení důsledně nerespektovaly
právo obviněného na obhajobu. Okamžikem rozhodnutí vzetí Jiřího Ganse dne 9. 7. 1976 usnesením krajské prokuratury v Českých Budějovicích vznikl důvod nutné obhajoby podle ş 36 odst. 1 písm. a) tr. ř. Na základě uvedeného vyplynuly orgánům přípravného řízení některé povinnosti,
které musí respektovat. Předně musely jmenovanému umožnit, aby si v přiměřené době zvolil obhájce, a pokud tak neučinil, musel by mu být ustanoven. Další povinností orgánů činných v trestním řízení, v daném případě vyšetřovatelů
StB bylo, aby v době, kdy obviněný obhájce neměl, ač jej měl mít, prováděli pouze ty vyšetřovací úkony, které z hlediska účelu trestního nesnesou odkladu. V případě, že obviněný obhájce má, musí mu umožnit účast na úkonech, u nichž může být přítomen. Při prvním výslechu konaném dne 8. 7. 1976 byl obviněný upozorněn na nutnost zvolit si obhájce. Jmenovaný požádal, aby jej obhajoval jeho švagr JUDr. Štefl. Vyšetřovatel StB bez toho, že by jmenovaný v následujících dnech měl obhájce, jej stejně vyslýchal. Přitom ze spisového materiálu jednoznačně vyplývá, že výslech Jiřího Ganse jako obviněného nelze považovat za neodkladný úkon. Případným odložením jeho výslechu až do doby, než by byl k dispozici obhájce jmenovaného, by v žádném případě s ohledem na okolnosti případu nedošlo ke zmaření účelu trestního
řízení. Nesprávně postupoval vyšetřovatel StB též při výslechu 28. 7. 1976, kdy Jiřímu Gansovi oznámil, že jej JUDr. Štefl obhajovat nebude. Uvedenou skutečnost jmenovanému oznámil bez toho, že by jej informoval o možnosti zvolit si jiného obhájce, event., že by mu oznámil ustanovení obháj<%4>ce z moci úřední. I v této fázi příp<%0>ravného
řízení bylo pokračováno ve výslechu obžalovaného. Obhájce byl jmenovanému ustanoven až dne 5. srpna 1976 (!). Dne 17. 9. 1976 převzal obhajobu JUDr. Šimek, jelikož orgány Státní bezpečnosti bylo požadováno, aby obviněného obhajoval obhájce, který se může seznamovat se státním tajemstvím. Jelikož věc Jiřího Ganse byla 6. 10. 1976 odňata vyšetřovateli StB v Českých Budějovicích a předána vyšetřovateli v Praze, JUDr. Šimek obhajobu vypověděl a dne 13. 10. 1976 byl Jiřímu Gansovi ustanoven obhájce JUDr. Kratochvíl z AP Praha. Ovšem s ohledem na charakter státního tajemství, které bylo ve spise obsaženo, byl dne 19. 11. 1976 požádán náčelník vyššího vojenského soudu Příbram
o ustanovení nového obhájce z řad důstojníků
vojenského soudnictví. K jeho ustanovení došlo dne 24.
11. 1976. Přes uvedené v celém přípravném
řízení, kdy byl Jiří Gans jako obviněný
vyslechnut celkem 31
přesvědčen, že nezbytná přítomnost obhájce ve věci Jiřího Ganse obzvláště vyvstávala do popředí, jelikož to byla právě jeho výpověď, která jej ze spáchání tr. činu měla usvědčit. Přitom se řízení vedlo pro tr. čin podle ş 105 odst. 1, odst. 3 písm. d) tr. zák., na nějž byla stanovena trestní sazba od 12 do 15 let, nebo dokonce mohl být uložen výjimečný trest. Kromě uvedeného z obsahu výpovědi Jiřího Ganse, učiněných v přípravném řízení, ať již informativní
výpovědí či pozdějšími výslechy, je zřejmé, že výslechy nebyly vždy zaměřeny jen k trestnému činu, vůči kterému bylo na jmenovaného vzneseno obvinění. Dnem 6. 7. 1976, jak již bylo uvedeno, bylo vůči Jiřímu Gansovi zahájeno trestní stíhání jen pro čin hanobení státu svět. soc. soustavy a jeho představitele podle ş 104 tr. zákona. Většina výslechů od tohoto okamžiku až do 8. 7. 1976, kdy mu bylo vzneseno obvinění pro tr. čin vyzvědačství, se vždy týkala kontaktů Jiřího Ganse s velvyslanectvím USA a jeho pracovníky. S ohledem na výše uvedené je vyšší soud přesvědčen, že
přípravné řízení v tr. věci J. G. trpí hrubými vadami, spočívajícími v porušení práva obviněného na jeho obhajobu. V této souvislosti je nezbytné dodat, že právo na obhajobu je jedním ze základních občanských práv (pozn. tolikrát porušováno za období komunistické nadvlády), které je zaručeno ústavou a podrobněji je promítnuto v ustanovení trestního řádu. Nelze je chápat jako pouhou proklamaci, ale jako právo, které orgány aplikující právo musí důkladně zajišťovat. Zcela shodně je nezbytné chápat i vykládat právo obhájce účastnit se vyšetřovacích úkonů od okamžiku, kdy vznikl důvod nutné obhajoby. Provádět vyšetřovací úkony v těchto případech, aniž
byla obhájci poskytnuta možnost se jich účastnit, lze v zásadě jen tehdy, jestliže odklad při provedení úkonu by byl v rozporu s účelem trestního řízení, tj. s požadavkem, aby trestné činy byly náležitě zjištěny a jejich pachatelé podle zákona potrestáni. Pokud tento předpoklad není dán, jakékoliv provádění úkonů v nepřítomnosti obhájce znamená obcházení uvedeného práva obhajoby. Z uvedeného jednoznačně vyplývá povinnost oznámit obhájci včas místo konání a čas vyšetřovacího úkonu. Přítomností obhájce
v přípravném řízení se tak prohlubuje právo obviněného na obhajobu a jsou tím posíleny záruky objektivní pravdy. Proto vyšší vojenský soud, když zjistil, že v přípravném období došlo k hrubému porušení procesních předpisů, spočívajících
v porušení práva obviněného na obhajobu, postupoval podle ş 14 odst. 1 písm. b) zák. č. 119/90 Sb. ve znění <%2>zák. č. 47/91 Sb. o soudní rehabili<%0>taci a rozsudek vyššího vojenského soudu Příbram ze dne 17. 2. 1977, sp. zn. 1 T 1/77 zrušil ve výroku o vině tr. činem vyzvědačství podle ş 105 odst. 1, odst. 3 písm. d) tr. zák. a v celém výroku o trestu a ve výroku o zabrání věci, v části týkající se Jiřího Ganse. Současně zrušil všechna další rozhodnutí, která na zrušenou část rozsudku obsahově navazovala, pokud jeho zrušením pozbyla podkladu. Jde zejména o usnesení o započetí vazby, usnesení o nákladech trestního řízení, jakož i usnesení vyššího vojenského soudu Příbram ze dne 19. 9. 1990, sp. zn. Rtv 100/90, kterým bylo rozhodnuto o soudní rehabilitaci Jiřího Ganse. Toto usnesení se ovšem ruší pouze ve výroku, kterým byl jmenovanému stanoven přiměřený trest odnětí svobody v trvání 10
roků za čin rehabilitací nedotčený, tj. za trestný čin vyzvědačství podle ş 105 odst. 1, odst. 3 písm. d) tr. zákona. Podepsán předseda senátu mjr. JUDr. Zdeněk Kučera v. r. ...
Pokračujeme v seznamu osob spojených s případem Jiřího Ganse: při Vyšším voj.
soudu v Příbrami dále působili pplk. Stanislav Šnajdr (jako prokurátor), znalecké posudky provedli mjr. Rudolf Rozvoral, pplk. Bohuslav Fremr, pplk. Karel Jiruš. Usnesení o vazbě provedli krajský prokurátor JUDr. Slivka, prom. právník Pavel Pilný, dále se podíleli dr. Havlíček a dr. Fremund.
Mir. DURDIL
Poznámka: Pokračování v některém z dalších čísel.