--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Gajda Jaroslav
Název: Prodáváme republiku?
Zdroj: NN Ročník........: 0003/010 Str.: 028
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 01.01.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Měli jsme FBIS, máme BIS, máme hospodářskou kriminálku a v těchto institucích desítky "nepostradatelných" odborníků. Zejména první instituce prodělala celou sérii reorganizací a transformací, na její špici se vystřídala celá plejáda ředitelů - "odborníků" počínaje odborníkem - kostelníkem Jiřím Novotným a ještě nejsme u konce. Instituce, jejímž prvořadným úkolem je chránit zájmy státu, by měla spíše, s ohledem na svou skutečnou současnou činnost, nést název "Výzkumný ústav transformačně - reorganizační" a pak by od ní daňový poplatník nečekal nic jiného. Snad by se i smířil s tím, že taková organizace, financována z jeho peněz, vůbec existuje.

Poněvadž prvořadým úkolem BIS, Bezpečnostní a informační služby, je ochrana státních zájmů, nechápu, jak je možné, že se za jejími zády jedná o doslovný prodej státního energetického průmyslu zahraniční společnosti, aniž by o tom příslušní "odborníci" něco tušili.

Člověk sice čte o obavách z výprodeje republiky Němcům, vadí nám německé podílnictví na řadě českých společností, vadí nám to i ono, ale netušíme, že probíhají mnohem závažnější jednání, která v cíli znamenají skutečný "rozprodej státu" prostřednictvím hlubokého zadlužení.

V čísle 04/93 na straně 13 Necenzurovaných novin byla zveřejněna "Petice občanů" žádající zastavení provozu jaderné elektrárny v Temelíně. Nedivím se, Černobyl stále varuje. Občané mají také pravdu v argumentaci, že nukleární energie není tak levnou záležitostí, jak se léta tvrdilo. Navíc je tady nabídka Rakouska finančním darem podpořit výstavbu klasických elektráren, které by měly nemalý význam také pro naši stagnující těžbu uhlí, rušení dolů a zaměstnanost horníků.

Tyto argumenty jsou však přehlíženy, rozhodující nadřízené úřady nereagují a ČEZ jednají za zády daňového poplatníka vesele dále o "obchodech", které jim nepřísluší - o "rozprodeji republiky". Poněvadž o to v podstatě skutečně jde, udivuje mne, že tato "maličkost", pravděpodobně, jaksi "unikla" hospodářské kriminálce a zejména "odborníkům", jejichž úkolem je ochrana zájmů státu - BIS!

Před krátkou dobou jsem měl v rukou obsáhlou dokumentaci americké společnosti Westinghouse, prokazující, že zmíněná společnost již od roku 1990 jedná o své účasti na jaderných elektrárnách v českém Temelíně a moravských Dukovanech. Z dokumentace dále vyplývá, že zdržení realizace zavinilo rozdělení republiky na dva státy. Příslušnou dokumentaci bylo tedy nutno přizpůsobit současným státoprávním podmínkám.

V tomto okamžiku, kdy čtete tyto řádky, nachází se, s největší pravděpodobností, přepracovaná dokumentace, která je podkladem k uzavření smlouvy, již v rukou příslušných rozhodujících pracovníků v České republice. Jednání tedy, přes petice občanů žádajících zastavení provozu nukleární elektrárny v Temelíně, pokračují. Není brán ohled ani na našeho souseda Rakousko, nabízející nenávratnou finanční podporu výstavbě klasických elektráren, která by se opět příznivě promítla ve stagnující těžbě uhlí, rušení šachet a nezaměstnanosti horníků. Nehledě na skutečnost, že "dobré sousedské vztahy" mají také svou neocenitelnou hodnotu.

Zastáncům jaderné energie jen několik čísel ze zmíněného dokumentu: Americká společnost Westinghouse, jak je uvedeno v tomto dokumentu, účtuje za jednu hodinu práce svého inženýra 150 dolarů, čili, podle současného měnového kursu, 4. 200 Kč. Za osmihodinovou pracovní směnu tedy 33. 600 Kč, za měsíc, při 22 pracovních dnech, pak "pakatel" ve výši 739. 200 Kč a za rok 8, 870. 400 Kč! Nejde však jen o jednoho inženýra! Kromě inženýrů také o jiné profese a funkce.

Srovnáme-li tuto schizofrenii s roční apanáží hlavy státu a úměrně k funkci inženýra srovnáme platy jiných funkcí, ukazuje to, že by pan prezident vydělal mnohem více u společnosti Westinghouse jako vrátný a navíc v dolarech!

Uvedl jsem jen jednu položku z desítek astronomických čísel dokumentu "ke zdokonalení, provozu a údržbě jaderné elektrárny v Temelíně". Sečteme-li pak všechny položky nákladů, nutně z toho při realizaci <%4>vyplývají dvě možnosti - obrovské zadlužení státu u společnosti Westinghouse nebo ekonomický kolaps energetického průmyslu České republiky.

V žádném případě nejde o "vinu" Američanů, ti sledují především úspěšné obchody. Nemyslím si však také, že by šlo o hloupost a neschopnost odpovědných pracovníků v České republice. Nemyslím si, že by neuměli počítat. K těmto "počtům" stačí i malá násobilka. Oč tedy vlastně jde?

Kdyby šlo o první případ po sametové, řekl bych, že jde o "přehmat" nebo "špatnou orientaci v nových podmínkách". Jenže ono o první případ nejde, je tady žaloba americké společnosti Superlux, obchodního partnera Skloexportu, o náhradu škody ve výši 300 miliónů dolarů, kdy sama žalovaná strana dodala do Ameriky písemné doklady o své vině. Pikantním na tom je, že se žalovaný Skloexport na společnosti Superlux v New Yorku procentuálně podílí, tedy ve výši své procentuální účasti je také "spolužalobcem" sama sebe! Kocourkov? Nemyslím! Oč tedy v případě jaderné elektrárny v Temelíně a americké společnosti Westinghouse vlastně jde? Co je příčinou nerespektování vůle občanů státu nacházejícího se na cestě k dovršení demokracie? Korupce těch, kteří mají v rukou moc rozhodovat? Záměr ještě více poškodit stát?

A právě tyto otázky by měly zajímat hospodářskou kriminálku, která měla informace o těchto "záhadách" dodat právě BIS plné "odborníků" a ne žurnalista, který, čirou náhodou při sledování stopy informací pro úplně jiné téma, na tato fakta narazil - i když jedním z úkolů žurnalisty v demokratické společnosti je "hlídat prsty" těm, kteří ve státě rozhodují, aby se jim, náhodou, nezlíbilo zacházet se státem jako se svým majetkem.

Jaroslav GAJDA,

New York