--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Kolář Vladimír
Název: Zbabělost, odvaha, odpovědnost
Zdroj: NN Ročník........: 0003/011 Str.: 025
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 13.05.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Toto jsou pojmy, jichž užil pan premiér Klaus ve své odpovědi na otázku TELEGRAFU týkající se vztahu přímé a nepřímé demokracie. Nebudu polemizovat s názorem pana premiéra, dle něhož přímá demokracie nemá s demokracií téměř nic společného. Šlo by z mé strany o házení - raději hrachu na zeď. Jiné obdobné přísloví nechci použít, neboť jsou, jak říkával Josef Švejk, někteří lidé nedůtkliví až běda.

Pan premiér se zmínil ve své odpovědi i o referendu, za jehož příčinu považuje nedostatek odvahy politiků a jistou zbabělost rozhodovat, pročež se prý zdá jednodušším schovat se za rozhodnutí referendem. To je podle jeho názoru únik od zodpovědnosti. Tolik pan premiér prostřednictvím TELEGRAFU ze dne 12. května 1993.

Věřím, že se blýská na časy. Na časy, kdy budou politikové odpovědní. A skutečná odpovědnost znamená nejen rozhodovat, ale také nést plně následky za rozhodnutí. Doposud tomu tak není. Stačí si připomenout soudní frašky s předstviteli totalitního režimu. Soudruh generál Carda se vymlouvá na plnění rozkazu, který dostal od civila Štěpána. Ten se zase vymlouvá, že on nic nemohl dělat, že vše učinili na svoji odpovědnost právě odborníci z bezpečnostních složek ministerstva vnitra. Soudruh ministr financí se vymlouvá na soudruhy z ÚV KSČ. A v důsledcích takových výmluv nikdo konkrétní za nic konkrétního nemůže.

Ale nová doba, žádá nové činy. Tou dobou je dnešek a těmi činy jsou například posuzování a schvalování privatizačních projektů páně Ježkovým ústavem. Tam již je samostatnost a odvaha k rozhodování. Nezdá se však, že by byla projevem mužnosti v protikladu ke zbabělosti, jak o ní hovoří pan premiér. Ba naopak. Každému je jasné, že jde o nezodpovědnost vedenou jistotou v přesvědčení, že se stejně nikomu nic nestane, ať je jeho rozhodnutí svými důsledky sebeškodlivější.

Pokud budeme chápat odvahu v rozhodování jako neomezenou vůli rozhodujícího, jako vůli zbavenou obav z následků za vadné rozhodnutí, tak se nikdy nedostaneme dále, než jsme byli před listopadem. Kdyby měl pan premiér pravdu, pak vrcholem demokracie by byla vláda pana Klause.

V Praze dne 13. května 1993

pro NN JUDr. Vladimír Kolář