--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Durdil Miroslav
Název: Dva případy, jeden soudce
Zdroj: NN Ročník........: 0003/014 Str.: 019
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 01.01.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Může mít pomalu vražděný člověk slitování nad smečkou, která z vlastních obětí dělá znovu oběti? Neboť ten, kdo mne a moje spoluvězně odsoudí na pět let vězení v roce 1991, je zločinec horší těch z padesátých let, vemte zase Vy tuto skutečnost na vědomí...

Podrobnější obsah dopisu Eduarda Kusnierze, zaslaného krajskému soudci v Ostravě p. Aloisu Klárovi, jsme uveřejnili v loňském ročníku (č. 24). Po vzájemné výměně korespondence mezi oběma aktéry přišel později na lucemburskou adresu krátký, leč velmi výstižný dopis od A. Klára... novinkou je jen tolik, že požádám o vydání zatykače na Vaši osobu, takže jakmile se objevíte na území tohoto státu (ČSFR), budete vzat do vazby pro soustavnou a opakovanou trestnou činnost. Pokud přijedete koncem listopadu (1992), urychlíte tím Vaše zadržení a provedení trestního řízení pro výroky a jednání, které nemá v současné době obdoby... (netřeba komentáře).

Hovory přes hranici

Rodilý Čech a dnes lucemburský občan je významným činitelem tamního ministerstva pro výchovu. Mnozí naši soudci by potřebovali mít onu zahraniční výchovu... (pozn. aut.). V telefonickém rozhovoru odpovídá E. Kusnierz na otázky autora článku takto:

M. D.: "Zajímal by mě Váš názor na dění v ČR?" E. K.: "Mezi místním obyvatelstvem převládá názor, že ve změněné formě a personální úpravě vládnou ve východní Evropě, do které je stále počítána i Česká republika, komunisté... Můj názor je obdobný. Dále se domnívám, že škody způsobené komunisty za poslední tři roky zavinily těžké ztráty nejen ve vaší zemi. To, že se "připustili", ne-li zmocnili obchodu a živnostenského podnikání, které svým svébytným způsobem vždy a všude zruinovali, byla neodpustitelná chyba. Jejich dispozice k příživnictví a krádežím je jimi plně využívána, vždyť např. továrna nemůže být komunistická nebo sociálně-demokratická, je buď rentabilní, nebo bankrotní. Špinavé peníze, které jsou stále v rukách politických a kriminálních zločinců, mohou zničit demokracii. Stav východního Německa je u nás brán jako srovnávací měřítko. Na jeho příkladě lze dokumentovat situaci ve východních zemích. Obyvatelé bývalého NDR stále ještě nevědí nebo raději nechtějí vědět, že bohatství Západu bylo vytvořeno zodpovědnou prací, šetrností vysokou motivací, schopností nésti riziko podnikání, sociální politikou, někdy i velmi těžkou fyzickou prací, nikdy nataženou dlaní. Obávám se, že sympatie k vaší republice jsou mírně řečeno opotřebované i v generaci, která ještě znala kvalitu vašeho exportu. Pan Havel byl prezentován Západu jako spasitel spolu s jeho nekonečnou moudrostí a výjimečností charakteru, formovaného velkým utrpením v dobách totality. Tamnější občané stále nemohou postihnout rozdíl mezi objektivními fakty, levicovými intelektuály typu Václava Havla a komunisty. Zatím je u vás prakticky zajištěna beztrestnost organizace, která si podlostí a množstvím spáchaných zločinů nezadala s jistou NSDAP." M. D.: "Pane Kusnierz, Vaše slova nejsou lichotivá pro naši zem, ale vystihují podstatu dnešní situace."

E. K.: "Pokusím se odpovědět na Vaši druhou otázku těmito slovy: nebýt Necenzurovaných novin a několika listů, spíše lokálního charakteru, není doposud v Čechách ryze pravicový tisk. Souhlasím s Vámi, že je nejvyšší čas dát hlavy i um pravicově smýšlejících lidí dohromady a neprodleně začít vydávat nejméně jeden deník s tímto zaměřením."

M. D.: "Jak pokračuje Váš spor se soudcem A. Klárem?" E. K.: "Je to smutné, ale Klár vede nejméně 1:100 (!?!). Kromě vás (Necenz. novin) mu nikdo veřejně nic nevytýká, nikdo nebrání ve vynášení přihlouplých rozsudků, vyhrožování trestním oznámením či slibem zatykače..."

M. D.: "Děkuji za rozhovor a přeji brzkou bezproblémovou návštěvu vlasti."

Dva případy, jeden soudce

Dva z našich spoluobčanů, kteří byli nuceni odejít z vlasti, jsou díky "jednání jednoho soudce" zatím odsouzeni nevidět zemi, kde se narodili. Jak jsem již napsal, v naší justici působí a stále rozhodují "lidé", kteří vystudovali práva na fakultách, kde rozhodujícím faktorem pro přijetí byla stranická příslušnost rodičů a poté jejich vlastní. Jejich počínání diskredituje naši zem v očích demokraticky smýšlejících lidí žijících na této zeměkouli. Očekáváme odpověď na žádost uveřejněnou v první části článku, vždyť spravedlnost nesmí být slepá...

Mir. Durdil

(pozn. k oběma případům se později ještě vrátíme).