--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Veselá Jana
Název: Když si štěstí sedne
Zdroj: NN Ročník........: 0003/017 Str.: 011
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 01.01.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Jana Veselá Každý z nás alespoň jednou v životě snil o tom, že najde poklad, vyhraje v Tutovce nebo zdědí pohádkové jmění. Trochu se postavit na nohy, ulovit si před splatností činže od starostí, dopřát si pořádnou dovolenou. Idylka končí ve chvíli, kdy se sen změní ve skutečnost. O tom by mohla vyprávět paní Milada a její syn Milan ze Sv. Kopečku v Olomouci, oba invalidní důchodci.

Zdědili dům s 3,4761 ha pozemku, což v jejich situaci vypadalo jako nečekané požehnání. Nadšení se trochu zkalilo, když zjistili, že v domě, který byl v katastrofálním stavu, se zahnízdila Jednota, přes pozemky vede čtyřproudová dálnice a pole obhospodařuje Zemědělské družstvo Bezděčín. No nic, řekla si matka se synem, domnívajíce se, že jde jen o přechodné komplikace. Dali všem zúčastněným výpověď, Silniční investorský útvar požádali o náhradu škody a už si plánovali, jak se teď konečně pěkně zařídí. Chyba lávky!

První rána přišla v podobě notářského poplatku (26.440,- Kčs). Pan Milan v té době (r. 1987) pobíral důchod 1.000,- Kčs, v bance ani groš. Na důchod mu byla uvalena exekuce, zůstalo mu 643,- Kčs na měsíc, takže byl nucen požádat o sociální příspěvek. Kolo kolo mlýnský ...

Vystrnadit Jednotu z domku se podařilo až soudní cestou, ale jak se později ukázalo, jednání s ní bylo zdaleka nejjednodušší. Silniční investorský útvar v Praze byl jiný oříšek. Nabídl majitelům 2 x 1.500,- Kčs a tvářil se, že je věc vyřízena. Matka se synem, kteří počítali s tržní cenou 20.000,- Kčs, taková drzost pochopitelně rozrušila, požádali tedy o 75.000,- Kčs, což znamená 100,- Kčs za 1 mř stavební plochy. Ředitel Silničního investorského útvaru ing. Mareček si nechal ve svém právním oddělení vypracovat skvost, z něhož vyjímám: "Při výstavbě silnice dochází k rozdělení značného počtu pozemků, u kterých před dokončením stavby nelze přesně určit definitivní hranice dělení... Tento rozdíl spočívá především ve způsobu zákresu do map, ze kterých se zjišťuje zábor pro záborový elaborát a pro geometrický plán. Údaje pro záborový elaborát jsou převzaty z jiných grafických podkladů 1:1000 a přenášejí se grafickou cestou do záborového elaborátu, který je zpracován v měřítku 1:2880, čímž dochází k nepřesnostem z tužkového zákresu (čára o síle 0,5 mm je ve skutečnosti 1 m záboru) a odměřování z jiných podkladů." Nezdá se vám také, že to je ta pravá firma například pro výstavbu ropovodu z Ingollstadtu? Němečtí vlastníci pozemků by jistě byli nadšeni, metr sem, metr tam.

Dále se dozvídáme, že před zahájením stavby investor uzavírá s vlastníky stavbou silnice dotčených nemovitostí dohodu o dočasném užívání o a jejich budoucím výkupu. Jen o několik řádek níže se konstatuje, že předmětná silnice byla realizována v letech 1975-77. Ke zmíněné dohodě dodnes nedošlo a těžko odhadnout, zda k ní kdy dojde, protože pan ing. Mareček, vycházeje z faktu, že matka se synem pozemky nikdy neužívali, z čehož usuzuje, že jim žádná škoda nevznikla, navrhuje, aby soud návrh na odškodnění v plném rozsahu zrušil. Soudní jednání proběhne 2. září. Velmi ráda se jednání zúčastním.

A Zemědělské družstvo Bezděčín? Milada i Milan psali družstvu výpovědi, urgence, prosby, pokusy o smír, ale stejně tak mohli házet oblázky do vody, efekt by byl stejný. Teprve když se zmínili o soudu, rozkatil se předseda družstva ing. Dovolil a napsal jim arogantní dopis, ve kterém konstatuje: "Vzhledem k tomu, že jsme přesvědčeni, že z naší strany jsou platné právní normy dodržovány, uplatněte všechny dostupné právní cesty dle libosti." Nemylte se, dopis byl napsán 26. 2. 1993. Ale to ještě nic není. Pan ing. Dovolil také uvádí, užívaje při tom sebevědomě pluralus maiestaticus: "... považujeme my Vaše jednání za snahu získat neoprávněný majetkový prospěch..." Napadá vás, že možná naši pozůstalí nemají na půdu nárok? Ale ano, mají. Mám k dispozici kopii rozhodnutí státního notářství o vypořádání dědictví na základě zanechané platné závěti. Podrobnosti neuvádím jen proto, že podobných příkladů je v naší vlasti nepočítaně. Pokaždé jsou to restituenti a dědici, kteří přicházejí o peníze, o nervy a o iluze, a vždycky znovu jsou to různí ředitelé a předsedové, kteří se chovají zpupně, drze a vyzývavě.

Jak to bylo dál v našem případě? V červnu 1993 podávají navrhovatelé Milada a Milan návrh na zahájení soudního řízení o náhradu škody. Uvidíme. Zatím platí právníky, znalce v oboru zemědělství, soudní poplatky atd.

Teď už ani nevím, jestli bych chtěla v této zemi dědit. Každý večer se na nás z obrazovky usmívá některý z Macků, Kožených, Hrušků, hospodářští ministři nás ujišťují, jak je všechno výborné a nás přitom napadá kacířská myšlenka: Koho bychom vlastně volili, kdyby teď byly volby? Má tento národ vůbec šanci najít ve svém středu politiky, kteří by obstáli před jeho soudem? Rodívali se zde takoví. Kde jsou? V emigraci? Na ďáblickém hřbitově? Vzpomínám si, že brzy po Listopadu zpíval jistý folkový zpěvák: "Nechte samet sametem, pánové a dámy. Buďto s nimi zametem, nebo oni s námi." Obávám se, že jsme s nimi nezametli.

Jana Veselá