--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Kolář Vladimír
Název: Mnoho tragédií ...
Zdroj: NN Ročník........: 0003/017 Str.: 012
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 30.07.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

vyvolalo prý zveřejnění seznamů tajných spolupracovníků StB a jejich důvěrníků. Padá tedy odpovědnost za ně na hlavy redakce NN. Takové tvrzení je závažné i pro vyšetření oněch tragédií. Zatím však nebyl žádný z redaktorů NN vyslýchán ve věci, například sebevraždy skokem z okna, motivované údaji ze zveřejněných seznamů. Jde buďto o liknavost vyšetřovatelů nebo o fakt vyvracející shora uvedené tvrzení o účincích vyvolaných zveřejněním seznamů.

Protože výrok o takovýchto neblahých účincích učinil pan prezident, nelze vše přejít mlčením. Zejména proto ne, že byl učiněn spolu s vyjádřením o podepisování lustračního zákona, jejž by prý pan prezident dnes již nepodepsal.

Někteří zastánci seznamů požadují podání žaloby na pana prezidenta. Jeho výrok považují za schopný poškodit jejich jméno a občanskou čest.

Avšak se žalobou na prezidenta je to ošidné. Jsou s tím neblahé zkušenosti. On již jednou žalován byl za výrok, jímž kohosi údajně poškodil na cti. Ať to s tou ctí bylo jak bylo, pravdou je, že výrok byl panem prezidentem vyřčen bez znalosti věci. Byla tedy podána žaloba, s níž si soud natolik nevěděl rady, že se musel obrátit o výklad k tehdejšímu Ústavnímu soudu, tehdejší ČSFR, jejíž hlavou byl nynější pan prezident do doby, po kterou to uznal za vhodné. Pikantní na věci bylo, že žalobcem byl pan PhDr. Miroslav Sládek, který se ohrazoval proti výrokům tehdejšího prezidenta o fašistických projevech na shromáždění SPR-RSČ. Nakonec byla žaloba pana Sládka zamítnuta s tím, že prezident není odpovědný za výroky, které jako prezident učiní a že veškeré jeho výroky týkající se politické situace jsou vždy výroky učiněnými prezidentem z titulu této funkce. Tím byla tehdejším Ústavním soudem potvrzena prezidentova výhoda, kterou mají mimo něj jen osoby zbavené způsobilosti k právním úkonům. I ony si mohou říkat, co chtějí, aniž by za své výroky nesly odpovědnost. A pokud nejsou nebezpeční sobě nebo svému okolí, mohou pobývat mimo ústavy, jimž se obecně říká blázince. Takové poměry vládly za dob federace.

Nynější ústava chrání prezidenta pouze před trestním stíháním. Nepřipadá tedy v úvahu pouze trestní oznámení, například pro pomluvu či šíření poplašné zprávy. Jaký poprask v našem soudnictví by však vzbudila občanskoprávní žaloba na ochranu osobnosti, to si netroufám odhadnout. Ustanovení, které bylo vyloženo Ústavním soudem zaniklé federace jako ustanovení zbavující prezidenta odpovědnosti za jím učiněné výroky, se do Ústavy České republiky nedostalo nebo na něj někdo prostě zapomněl. Zato má však pan prezident jinou výhodu. Tou jsou jím navrhovaní a jmenovaní soudci Ústavního soudu, kteří jej snad při vykládání práva nepodrazí, když to neučinili federální ústavní soudci navrhovaní politickými stranami. Již proto může stát taková žaloba za pokus.

V Praze dne 30. července 1993

pro NN Vladimír Kolář