--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Sedlářová Iva
Název: Má dáti, dal aneb ekonomický zázrak a človíček
Zdroj: NN Ročník........: 0003/017 Str.: 019
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 13.07.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Na dveře redakční rady l3. 7. kdosi v dopoledních hodinách zaklepal. Na naše "dále", vstoupil s. Šabata. Totiž dvojník s. Šabaty a ptal se po vydavateli, že s ním má schůzku. Sdělili jsme, že za hodinu, za dvě, že dle zpráv je na cestě. Za hodinu jsme dvojníkovi vysvětlovali, že tudíž asi za tu hodinu. Odpoledne, že příjel, ale musel odejít. Trpělivost se dvojníkovi vyplatila, i když při předposledním pokusu sdělil, že už nepřijde a že máme pozdravovat od Honzy. Při posledním vstupu vyšlo najevo, že se s vydavatelem NN sotva znají a o schůzce věděl jen jeden. Dvojník přinesl příspěvek do NN a taky jej hned přečetl. Nazýval se "Regulace mezd aneb nové větry". Pojednával o již zmíněných stropech mezd silně je odsuzuje a odvolávaje se na politiku L. Erharta. Asi také byl přečten v jeho rodném jazyce, protože nikdo z nás nepochopil o čem je řeč. Příspěvek končil slovy "No comment!". A my "no understand" jsme koukali do země. V takových okamžicích totiž hrajeme Černého Petra. Slabší nátura prostě nevydrží a naváže kontakt. Tou jsem byla já svou otázkou, zda lze tedy posuzovat práci jako zboží na úvěr. A měla jsem to! Příspěvek jsem obdržela k vyjádření. Po duševních mukách, proklínaje své nedostatečné IQ, jsem ve větách typu" Zvýšení produktivity práce a tomu odpovídající mzdy bude stát sankcionovat zvýšením daně zvýšených mezd na cca l60%, i kdyby podniky začaly vyrábět sebelépe" pochopila, že autor zřejmě doporučuje opačný postup. Alespoň soudě podle věty: "..není-li poptávka, výroba nemá odbyt a není-li odbyt, nemohou dle vládního nařízení růst mzdy - poptávka. I napsala jsem do horního rohu příspěvku že nedoporučuji, neboť inflace tažená poptávkou povede zpět k prodeji pod pultem, zvyšování cen, frontám a všemu, čeho jsme byli svědky a dovedlo nás k plánovanému hospodářství. Tento vzkaz jsem předala naší sekretářce pro autora.

Potom začaly mé partyzánské úniky před houževnatým dvojníkem. Až do příští redakční rady, kdy s. Šabata druhý vstoupil do dveří s příspěvkem ještě delším. Již od dveří po mně střelil ledovým pohledem, ve kterém bylo neskrývané opovržení a nenávist. Nebavil se s nikým jiným než se samotným vydavatelem. Náš šéf laskavým gestem rozdávajícího Ježíška nadepsal na příspěvek psaný na růžovém papíře jak milostné psaníčko mé jméno a "lup ho", Černého Petra jsem měla podruhé. Příspěvek, vlastně průvodní dopis znovu předloženého příspěvku mi tedy nelichotí. Dočítám se příkladně, že "náš expert má zcela zkreslené představy. Je zcela v zajetí socialistických představ o ekonomice, kde skutečně zvětšená poptávka znamená nutnost zásahů do ekonomiky. Naproti tomu v tržní ekonomice je zvětšení poptávky zcela automaticky kompensováno zvýšením nabýdky". Prosím korektorku, aby ypsilon ve slově nabídka neopravovala, neboť by to byl zásah do příspěvku bez jeho autorizace. Že se nejedná o náhodu, ale zřejmě o úmysl, je vidno z toho, že v této úpravě jsem slovo "nabýdka" našla třikrát. Zřejmě jako je rozdíl mezi zvýšením poptávky v socialistickém a mezi tržním hospodářstvím, je nabídka socialistická odlišena od nabýdky tržní. No comment. K problematice samotné podotýkám, že vůbec nejsem ekonomickým expertem a proto bych si netroufla hlubšího rozboru zda regulace mezd od l. 7. 93 u firem zaměstnávajích nad 24 zaměstnanců, je či není zásahem, který ekonomickou reformu poškodí. Konečně domnívám se, že naši čtenáři v NN nehledají vědecká pojednání. K tomuto účelu slouží příkladně Hospodářské noviny.

Vycházím pouze z logiky, zda se jedná o nutný či zbytečný akt. Jistě je to opatření nepopulární a svým způsobem netržní. A v tom je ten háček. U nás totiž tržní hospodářství ještě nefunguje. Příkladně poměrně nízkou nezaměstnaností. Nabídka a poptávka v pracovních silách je samoregulovatelná pouze v tržním prostředí. Spousta podniků je dosud státních, bez konkrétního vlastníka, se stále socialistickou přezaměstnaností a ač v druhotné platební neschopnosti, mzdové prostředky se vždycky někde vyškrabou. Na druhou stranu regulace mezd zpochybňuje podnikatelské schopnosti soukromého sektoru hned v plenkách. Může dojít k situaci, kdy firmy budou platit ještě jinou než mzdovou formou. Případně hrazením jazykových a odborných kursů, poskytováním služebních vozů, vylepšováním pracovního prostředí. Tím budou zvyšovat náklady, sníží buď svůj daňový základ či rozpuštěním nákladů v ceně výrobku zvýší nominální hodnotu produktu firmy.

Doufejme že vláda ví co činí. Konečně regulace mezd je dočasná.

Takže - No comment.

Iva SEDLÁŘOVÁ