--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Slezáček Josef
Název: Quo vadis, Strano zelených ?
Zdroj: NN Ročník........: 0003/017 Str.: 026
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 01.01.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Strana zelených vznikla po listopadu 1989 jako jediná ze širokého spektra politických stran, která měla a má ve svém programu prosazování zájmů ekologie a ochrany přírodního prostředí politickou cestou, přesněji politickými nástroji. Těmito nástroji měli být především poslanci zákonodárných sborů a poslanci státní správy na místních úrovních. V prvních svobodných parlamentních volbách se nepodařilo SZ překročit pětiprocentní hranici a nezískat tedy žádný mandát ve FS ani v ČNR. Na komunální úrovni byla situace podstatně příznivější, v některých obcích získali zelení dokonce většinu v zastupitelstvu, nebo alespoň podstatné zastoupení. V řadě míst se objevili " zelení" starostové. SZ byla až do rozdělení státu stranou federální. Na Slovensku se podařilo SZ získat šest mandátů ve SNR. Tolik krátce z teorie a historie SZ.

A nyní praxe. Ta byla a je docela jiná. Na Slovensku došlo po volbách ke štěpení strany a většina poslanců SNR se separovala s tzv. nacionální frakcí, která se později osamostatnila a registrovala jako Strana zelených na Slovensku (SZS). Tím ztratila SZ ve slovenské organizaci svůj "parlamentní politický nástroj" a "federální" část SZ začala znovu fungovat od členské základny.

Většina "zelených poslanců" na komunální úrovni v Čechách a na Moravě "zapomněla" na své voliče a na SZ a vrhla se na "politiku" nebo podnikání podle vlastních představ, neboť hájení ekologických zájmů přináší jisté "potíže" v postavení k jiným politickým subjektům, zvláště k čistě ekonomicky zaměřené ODS, tedy ke straně vládnoucí.

Před parlamentními volbami v roce 1992 hledala SZ partnera pro zajištění "volebního úspěchu". Našla ho v LSU, kterou tvořila ZS a ČSS. Úspěch se dostavil v podobě tří poslanců SZ ve FS a tří poslanců v ČNR. Po získání mandátů a pozdějším zrušení poslaneckých mandátů FS je situace v Parlamentu ČR obdobná, jako na komunální úrovni.(Není bez zajímavosti, že 38 ze všech kandidátů parlamentních voleb, získalo více preferenčních hlasů, než současný, v tomto smě- ru nejúspěšnější, poslanec PČR RNDr.J.Vlček, současný před- seda SZ.) Poslanci za SZ, za mohutné podpory špičkových čle- nů vedení této strany se přednostně věnují jiným otázkám současného politického dění, než právě tolik palčivým ekolo- gickým problémům. Korespondují v tom s řadou poslanců na ko- munální úrovni, zatímco ekologická členská základna a voliči SZ musí být spokojeni, že SZ "je v Parlamentu vidět". Např. tím, že SZ, k překvapení všech, bude žádat obnovení trestu smrti, nebo tím, že "jadernou energetiku ano, ale za použití ruských palivových článků" přesto, že program SZ obě tyto záležitosti odmítá.

Členská základna chřadne pod různými záminkami a důvody, ekonomická situace SZ není růžová přesto, že předseda SZ po svém zvolení velkohubě prohlásil ( v poledníku Špígl!, 12. listopadu Ţ92): "Chci vytvořit skutečně silnou stranu. Takovou, jaká má být. Mít finanční prostředky, abychom mohli působit ve všech okresech. A když budu hodně zlý, tak řeknu, že chci udělat stranu jako byla KSČ(!) anebo ODS. (...) Pokud se mi to v dohledné době nepodaří, tak se domnívám, že moje místo jako předsedy strany není nadále únosné...".* Jde o to, co pan předseda považuje za "dohlednou" dobu. Zatím uplynulo "jen" asi osm měsíců. Myslím, že je na čase, aby J.Vlček splnil slovo. O aktivaci členské základny a o získá- ní finančních prostředků v "dohledné době" však nemůže být řeč!

Vzniká tu řada otázek:

1. Nechat SZ padnout jako politickou stranu? Je to jednoduché, reálné, a pro mnoho osob i subjektů s radostí očekávané. Pro zelené (voliče a členy) nepři- jatelné!

2. Zařadit se do politického spektra jako pragmatická a kličkující politická stranička a přežívat ve stínu "Velké huby"? Pro zelené nepřijatelné!

3. Přestat si hrát na "politiky" a začít dělat POLITIKU na úrovni a podle původního programu a ve spolupráci ( a to in- tenzívní) se skutečnými ekology a nevládními ekologickými iniciativami pro myšlenku trvale udržitelného žití? Vidím to jako jedinou možnou cestu!

4. Iniciovat funkčnost LSU jako spolehlivého partnera? V současné době a situaci velice nepravděpodobné!

5. Založit novou EKOLOGICKOU stranu? Praktické, ale neprůh- ledné a neseriózní!

6. Vyměnit špičky ve vedení? Možné, ale riskantní. Chce to čas, kterého není nazbyt!

7. Nechat věci běžet, ať se vyvinou? Pouhé oddálení problému, které nic neřeší a může být jen ke škodě!

8., 9., 10... lze pokračovat, ale proč? Prostředí, ve kterém musíme žít, jeho stav a řešení jeho problémů nesnese odklad. Mysleme a hlavně jednejme!!!

NN text č.007-11.06.93 Josef SLEZÁČEK