--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Ryba Jiří
Název: Augiášův chlév naší historické vědy
Zdroj: NN Ročník........: 0003/017 Str.: 004
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 01.01.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Nedávno proběhla našimi sdělovacími prostředky zpráva o tom, jak velký počet uchazečů se hlásí na studium na našich vysokých školách. Na předních místech se již tradičně ocitly vedle uměleckých škol právnická a filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Na posledně jmenované škole byl kromě jazyků a psychologie přímo nevídaný zájem o studium historie.

Je to pochopitelné, protože právě v tomto oboru docházelo v uplynulých padesáti letech k systematickému překrucování historických skutečností. Z toho vyplývá, že budoucí historiky čeká mnoho nezáviděníhodné práce, jak tento neutěšený stav napravit. Své "řemeslo" mohou dobře zvládnout jen za předpokladu, že o jejich odbornou přípravu budou pečovat ti nejlepší odborníci a pedagogové zároveň.

Jaký je však současný stav na katedrách, které připravují budoucí historiky? Je zoufalý, ne-li neudržitelný!

Bezmála čtyři roky po listopadu 1989 přednášejí na fakultě vedle bývalých členů KSČ také spolupracovníci StB! Podobný stav je i na dalších vysokých školách, avšak u společensko-vědních oborů je jeho zachovávání a další konzervování přímo zločinem!

S kádrovým obsazením těchto vysoce "politických" oborů si bohužel nedokázali poradit ani rektor Univerzity Karlovy R. Palouš, ani oba polistopadoví děkani filozofické fakulty - prof. F. Černý a prof. J. Homolka.

Teprve zveřejnění seznamu spolupracovníků bývalé StB umožnilo poodhalit tajemství, o němž beztak mnoho lidí vědělo. Stalo se i to, že se v těchto seznamech objevili lidé, kteří jsou již mnoho let po smrti. Ani mezi historiky tomu není jinak.

A tak až nyní se dozvídáme, že v kategorii tajný spolupracovník-agent byl evidován bývalý zasloužilý marxistický historik a dlouholetý ředitel Historického ústavu ČSAV, akademik Josef Macek (registrační číslo 561788, krycí jméno: Jazykovědec). Jak se dostal k tomuto jménu, není těžké uhodnout. V letech 1970-1988 totiž pracoval nejprve v Ústavu pro jazyk český ČSAV a pak v Archeologickém ústavu ČSAV.

Také mezi archeology bylo nemálo spolupracovníků StB. Z těch již nežijících uveďme například bývalého ředitele zmíněného vědeckého ústavu, akademika Jaroslava Böhma (reg. č. 4195, krycí jméno: Ústav). V kategorii agent byl registrován rovněž dr. Bohumil Soudský (reg. č. 16721, krycí jméno: Borek), náš přední odborník na období mladší doby kamenné.

Z historiků, kteří nepůsobili na vysokých školách a měli v období normalizace "zelenou", patří ke spolupracovníkům StB zejména vědecký pracovník Historického ústavu ČSAV dr. Jiří Spěváček (krycí jméno: Historik). Státní bezpečnost mu přidělila celkem čtyři registrační čísla: 167, 2054, 23859, 205488. Ještě "výkonnější" byl zřejmě osmašedesátník dr. Bohumil Černý, který měl pět registračních čísel (117, 2228, 31330, 133088, 222888) a dvě krycí jména (Rybář, Trenér).

Po listopadu 1989 se z emigrace vrátil do vlasti další agent StB, doc. dr. Jaroslav Valenta (reg. č. 20708, 070888, krycí jméno: Jaroslav), dnes vedoucí vědecký pracovník Ústavu dějin střední a východní Evropy v Praze.

V kategorii TS-agent byli dále registrováni: brněnský historik a archeolog dr. Vladimír Nekuda (reg. č. 17048, 704806, krycí jméno: Vláďa), dr. Jiří Kořalka (reg. č. 6799, krycí jméno: Tajemník), dr. Antonín Roček (reg. č. 14618, 461888, krycí jméno: Vorlíček), stejně jako ostravský archivář dr. Karel Jiřík (reg. č. 23013, 301307, krycí jméno: Duben).

Na Pedagogické fakultě v Ostravě v období normalizace vykonával funkci vedoucího katedry historie agent StB, prof. dr. Otakar Káňa (reg. č. 19165, 916507, krycí jméno: Josef Tůma). V současné době působí na teologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci doc. dr. Miloslav Pojsl (reg. č. 22712, 271207, krycí jméno: Václav).

Zcela unikátní je situace na katedře čs. dějin a katedře obecných dějin filozofické fakulty v Praze. Nejenže zde nerušeně pracovali před rokem 1968 i po něm agenti StB, nýbrž jsou zde i nyní a dokonce zastávají vedoucí funkce!

Typickým způsobem pro českou národní povahu se zde po srpnu 1968 řešil vztah normalizačních členů KSČ a exkomunistů. Přesně podle hesla: Dneska já tobě, zítra ty mně. V dojemném souznění tam přečkali bouřlivé časy komunisté včerejší i předvčerejší. V období normalizace se na tyto katedry dostali například: agent StB dr. Otto Novák (reg. č. 35119, krycí jméno: Frank) a nositel čtyř registračních čísel (1656, 42977, 165688, 297701) doc. dr. Josef Haubelt (krycí jméno: Pepa), vedoucí katedry čs. dějin. Společnost jim dělali jiní normalizační historikové, např. doc. dr. Anna Skýbová, která se jen náhodou po listopadu 1989 nestala vedoucí katedry proto, že bývala funkcionářkou KSČ. V knize Kdo je kdo (Praha 1991) se o ní praví, že je "bezpartijní, křesťansko-sociální orientace". Zdá se, že si tu někdo pořádně zažertoval! Plodná byla i literární spolupráce A. Skýbové v letech normalizace a dalším jmenovaným, M. Hrochem. Pro úplnost dodejme, že o slovo se po listopadu přihlásil také osmašedesátník doc. dr. Josef Petráň, který byl v roce 1990 jmenován profesorem starších českých dějin. Také on v klidu na fakultě přečkal normalizaci.

Podobné postavení jako J. Haubelt, který musel z fakulty odejít, zaujal na katedře obecných dějin prof. dr. Miroslav Hroch. Tento agent StB (reg. č. 29123, 912388, krycí jméno: Posel) nejenže bez úhony přežil léta normalizace, kdy byli ze školy vyhazováni z politických důvodů studenti i učitelé, nýbrž v roce 1989 se stal profesorem a o rok později vedoucím katedry obecných dějin. Po téměř dvacetiletém "vyhnanství" ve Státním židovském muzeu v Praze se na katedru čs. dějin v roce 1990 vrátil další agent StB, osmašedesátník prof. dr. František Kavka (reg. č. 11226, krycí jméno: Havran).

To nejlepší nakonec. Docela nedávno se stal novým vedoucím katedry českých dějin prof. dr. Jan Křen, bývalý docent na katedře dějin Vysoké školy politické ÚV KSČ a po roce 1970 dělník u Vodních staveb Praha. V únoru 1990 nastoupil na katedru čs. dějin filozofické fakulty UK, později se stal předsedou čs.-německé komise historiků. Teprve nedávno vyšlo najevo, že tento "disident", píšící své samizdatové práce v maringotce Vodních zdrojů, tak činil jako důvěrník StB (reg. č. 4111, krycí jméno: Docent).

Co říci na závěr této tristní bilance naší historické vědy? Snad jen toto: Kdo už konečně udělá pořádek na našich vysokých školách? Nestačí-li na to současný děkan filozofické fakulty UK, bude se muset tohoto nepopulárního úkolu ujmout ministr školství prof. Petr Piťha. Nebo ani jemu tento Augiášův chlév nevadí? Mgr. Jiří Ryba